HLAVNÍ částí jednání o vysokorychlostní trati vedoucí přes Vysočinu byla kompletní prezentace projektu. Přítomné s ním seznámil Martin Vachtl, hlavní projektant firmy SUDOP Praha. Foto: Petr Klukan
Čtyři nové zastávky na Vysočině. Do Prahy za 40 minut a do Brna za 35. To není sen, ale za dvacet let možná realita.
První netrpělivě očekávaný oficiální seminář na téma vysokorychlostní trať se konal v úterý. Zástupci ministerstva dopravy, Správy železniční dopravní cesty i projektanti na něm necelé stovce starostů měst a obcí představili územně technickou studii nového vysokorychlostního spojení.
Jedná se o územním řešení rychlého železničního spojení Prahy a Brna se zahraničními metropolemi. Varianta trati s názvem H4, která vede jižně od dálnice, se na rozdíl od dřívější severní varianty přiblížila krajskému městu Vysočiny.
Některé z obcí již po prvním zveřejnění návrhu H4 reagovaly nesouhlasnými peticemi. V současné době jich má být kolem deseti.
„Vysočinou by procházelo 80 – 100 kilometrů tratě, což by se bezprostředně týkalo 39 obcí,“ uvedl ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna. Cesta do Prahy by podle jeho slov trvala 40 minut a do Brna 35 minut.
Vlakové soupravy by totiž na vysokorychlostní trati mohly dosahovat rychlosti až 350 km za hodinu.
Na Vysočině by měla vysokorychlostní trať čtyři zastávky: ve Velké Bíteši, Velkém Meziříčí, Jihlavě a na nové stanici Vysočina mezi Humpolcem a Pelhřimovem.
Konkrétně Vysočiny se týká úsek trati mezi Brnem a Benešovem. Podle slov náměstka hejtmana pro dopravu Libora Joukla by se trať měla odklánět na Benešov především kvůli jejímu snadnějšímu napojení na jižní Čechy.
Starostové obcí Vysočiny, jejichž katastry by nová vysokorychlostní trať procházela, však jsou z velké části skeptičtí. Především se obávají, že trať změní tvář jejich obcí, z nichž pro některé představuje významný zdroj příjmů ekoturistika.
„Obcím nová trať nic nepřinese. Naopak ohrozí ekoturistiku. Je to nesmysl a my se mu budeme bránit za každou cenu,“ uvedl starosta Starého Bříště na Humpolecku Václav Honzl.
Více v tištěném vydání JL s datem 17. 1.
Diskuze k článku
Kdyby takto uvažovali lidé v minulých stoletích, tak dnes jezdíme tak akorát s kravkama a koníkama. Myslíte jak ODS, jenom na sebe. Tím, že budeme proti novotám (VRT), se akorát v EU ještě více zhodíme, řečeno slušně.
Strejček Nimra | 2014-01-20 21:16:44 |
Reagovatreakce
Když se budeme k přírodě, zdrojům a životnímu prostředí
chovat tak, jak se chováme, tak za dvě generace opět naši potomci s koníkama a kravkama opět budou (muset) jezdit. Akorát je nebudou mít kde nechat napást....Novoty by v sobě měly mít i určitou míru racionality a vědomostí. To ostatně platí i pro některé komentující, že..
Re
Správně, jenže obcím jde většinou o to, aby to nešlo kolem nich, ať to jde někde jinde, kde už jsou to zvyklí (např. kde jim jde blízko dálnice, či stávající železnice, ale i průmyslové podniky). Je to trochu alibistické. Běžně se ví, že denně zmizí cca 15 ha orné půdy a to především budováním tzv. průmyslových zón (v Jihlavě a okolí je to např. Bosch, Jipocar a další, kde se zničila orná půda, nikoho to nezajímalo, rozhodovala jiná kritéria...). Jenže technika budování VRTu je už také někde jinde, hodně se to dává do umělých tunelů (viděl jsem to v Rakousku) a nikdo ani nepozná, že tam vede trať, když už není jiné řešení, samozřejmě se to projeví na ceně. A tu narážku na racionalitu a vědomosti jste si mohl(a) odpustit
Strejček Nimra | 2014-01-23 18:45:35 |
ReagovatVRT přes Vysočinu
Na celém článku mě nejvíce zaujala informace o rychlosti až 350 km/hod, která je občanům Vysočiny předkládána jako pozitivní argument. Jen se ovšem obávám, že takové vysoké rychlosti rychlovlak třeba z Jihlavy do Prahy nebo Brna nedosáhne. Dané vzdálenosti jsou na takovou rychlost prostě krátké. Vzhledem k vysokým nárůstům spotřeby energie a také odporům vnějšího okolí (např. odpor vzduchu, tření kola a kolejnice) se nevyplatí krátkodobě dosahovat takových rychlostí. A to nepočítám vzdálenost několika km potřebných k dosažení dané rychlosti, resp. k bezpečnému zpomalení před zastávkou. Spíše je pravděpodobné, že na Vysočině by zastavoval pouze "courák" (tj. vlak nižší kategorie), který by obsluhoval všechny zastávky na dané trase.
Lukinni | 2014-01-20 21:49:08 |
ReagovatJádro pudla
Že bude VRT naší zemí pouze projíždět a zastávky budou v Praze a Brně (možná) je jasné od prvního nástinu koncepce propojení západu s východem. Teď jde pouze o to přesvědčit neinformované, že je stavba absolutně nutná a bez ní nebudeme in.
Zdenek,, | 2014-01-30 00:03:30 |
ReagovatVRT má konkurenci (zpráva z třetí ruky)
Dobrý den, nás taky zaujalo, že projektanti počítají s tím, že se vlak bude tolikrát rozjíždět a zastavovat. To ale přece není žádný problém. Horší je, že se prý VRT objevila konkurence. Když se totiž letecké společnosti dozvěděly, že se bude možné z Jihlavy do Prahy dostat za 40 minut, tak nabídly ještě větší komfort a rychlost na této lukrativní trase. Například při letu z Bombaye přistane Jumbo Jet ve Velké Bíteši, Velkém Meziřičí, Měříně (v jednání), Jihlavě a Havličkově Brodě (ten má zatím jediný už i mezinárodní letiště). Do Prahy to tak bude z Jihlavy ne 40, ale i s mezipřistáním v Benešově 30 minut!!! Jak je ta konkurence zdravá. :-)
VRT
Pokud by ten VRT šel mimo naší republiku, tak jsme proti sobě. Nahnat všechny projíždějíci kamiony na dráhu a hned se bude lépe "dýchat". Jistě, chápu trošku ty, kterých se to týká, ale podívejte se na současné železniční tratě jak jsou klikaté. Sedláci nechtěli, aby to šlo přes jejich pole a proto tolik těch zbytečných oblouků např. na trati z Jihlavy do Brna, nebo mezi H.Brodem a Kolínem (příklad G. Jeníkov, to je fantazie). Stejně mi to připadá, že ti bývalí sedláci mají své následníky v současných obcích ve svých potomcích a následovnících. Viděli jste tratě v západní Evropě? Jako když "střelí". Jenom tam, kde to nejde, tak jsou oblouky.
Děda Teda | 2014-01-31 09:39:53 |
ReagovatSnůška nesmyslů
1.Je to trať pro osobní, ne nákladní vlaky - ty jsou těžké, ničily by trať a jsou pomalé, těžko by se mezi TGV motaly... Navíc dostat kamiony na dráhu se opakovaně nedaří.
2."Klikatost" byla dána v té době (před sto lety) nutností jít pokud možno po vrstevnicích.
3.Připomínky "o sedlácích a potomcích" jsou od vás sprosťárna ...
VRT
- ono když se chce, jde téměř i nemožné, ale když se nechce, nejde nic (platí především pro ty kamiony)
- klikatost a vrstevnice po rovině nejdou nějak do sebe, v hornatém terénu to beru
- to je podobná připomínka jako ta výše uvedená od vás na jiného autora
Děda Teda | 2014-02-04 08:59:54 |
Reagovat