Chystáte se do autoškoly? Pak není od věci ji absolvovat tak, abyste si vyzkoušeli první jízdy v zimě.

 Zima vzbuzuje v mnohých řidičích hrůzu. Sníh, ledovka… To jsou jedny z mála nástrah, které na silnicích v tomto období číhají. Leckdy mají problém si s nimi poradit i řidiči s dlouholetou praxí.

 Své by mohli vyprávět studenti autoškol, ti jsou na tom asi nejhůře. Kdy řadit? Kdy brzdit? Co když dostanu smyk? Otázky, které si pokládají, plní strachu. Přitom podle instruktorů z autoškol jsou tyto obavy liché. Právě v zimě totiž mohou své studenty naučit nejvíce.

 „Člověk, který dělá autoškolu od podzimu do jara, ví, jak se auto zachová na sněhu, na ledu. S čímž ten, který absolvuje jízdy v létě a získá čerstvý řidičák na podzim, zkušenosti nemá,“ prohlašuje Antonín Musil z jedné z jihlavských autoškol. „Zimní jízdy s instruktorem jsou přínosem. Žák už zkouší na sněhu jezdit s dozorem a není překvapen. Je to lepší z hlediska naučení řízení a ovládání vozidla,“ dodává.

 Jedna z prvních jízd na sněhu čekala uplynulou středu ráno i na jedenadvacetiletou Lucii z Jihlavy. S autoškolou už jela celkem čtyřikrát. „Sněhu se nebojím. Mám hodného pana instruktora, který mi dobře radí, a odvahu mi dodal i můj přítel. Prostě nebudu šlapat na plyn a pojedu pomalu a opatrně,“ svěřila se JL krátce před jízdou.

 To by ostatně mělo dle A. Musila platit pro všechny řidiče, nejen pro studenty autoškoly. Nechvátat a zachovat klid. „Spousta dopravních nehod se stane první dva dny, co napadne sníh. Lidé najednou zjistí, že to klouže. Pak je celou zimu na silnicích relativní klid, protože řidiči si na podmínky zvyknou a zklidní se…,“ poznamenává s tím, že prioritou pro bezpečnou jízdu v zimě je kvalitní obutí vozu a odstranění ledu a sněhu z něj.

 Sám v profesi instruktora působí už přes dvacet let. Pod jeho dohledem se naučili řídit stovky studentů. Jak přiznává, převažují stále ti, kteří teprve oslaví osmnáctiny a nemohou se řidičského průkazu dočkat. Výjimkou ale nejsou ani starší studenti od 30 do 50 let.

 „V poslední době přibývají i tací, kteří mají řidičský průkaz už 20 i 30 let a dlouho neřídili. Koupili si nové auto a chtějí jezdit. Nemají ale tu jistotu, tak chodí na kondiční jízdy…,“ uvádí A. Musil.

 Běžný kurz v autoškole má 28 hodin praktického výcviku. Prvně žák absolvuje hodiny teorie, naučí se základní pojmy o ovládání vozidla. Pak se přejde na autotrenažér, kde se mimo provoz trénují na simulátorech základní prvky, jako je rozjezd vozidla, zastavení, rychlostní stupně, ovládání pedálů…

 Poté student zamíří s instruktorem na autocvičiště, kde v praxi trénuje to, co se naučil na simulátorech. A pak vzhůru do provozu.

 Zmiňovanou slečnu Lucii do autoškoly prý přivedla hlavně skutečnost, že díky autu bude moci pohodlněji a rychleji cestovat. To je i jeden z hlavních důvodů, proč lidé touží po řidičáku.

 Dle Antonína Musila je ale na jeho studentech vidět větší dravost a sebevědomí. Což v dobách, když začínal, nebylo. „To souvisí se vším. Studenti jsou otrkanější a rychlejší, touží hned vyjet do provozu. Ne vždy je to ale k dobru věci,“ přiznává A. Musil.

 A jak se mu s jeho žáky jezdí po krajském městě? Řešil by jinak některé křižovatky, opravil cesty, upravil dopravní značky…? „To není na mém zvážení, od toho jsou dopravní inženýři. V každém městě najdete místa, která by chtěla změnu, opravu… Dle mého ale v Jihlavě není nic, co by mně osobně vyloženě vadilo.“