Zatímco v republice je znát narůstající trend žen – profesionálních řidiček, v Jihlavě tomu zatím tak není.
Doznívající krize a s ní spojený nedostatek pracovních příležitostí přinesl nový trend. Na pozicích profesionálních řidičů se stále častěji začínají objevovat ženy.
Nejvíce je prý dle dopravních statistik patrný u povolání řidiček MHD. „Jako jedny z mála totiž dopravní podniky nabízí stabilní zaměstnání a stejné peníze ženám i mužům,“ uvádí Petr Zámečník z Centra dopravního výzkumu v Brně.
Dle interních analýz centra je nejvyšší zastoupení žen vidět při řízení tramvají, kdy v některých dopravních podnicích tvoří ženy i třetinu řidičů. U řidiček autobusů čísla žen odpovídají přibližně 10 %. Jedinou výjimkou je podle P. Zámečníka dálková kamionová doprava, kde je zatím 98 % mužů.
„Řidiči dálkové přepravy se často ocitají nebo přespávají na relativně opuštěných místech, na kterých může ženám hrozit vyšší riziko napadení, okradení. Napadení ovšem také více hrozí například taxikářkám než taxikářům,“ dodává P. Zámečník.
Zkušenosti jihlavských dopravních společností jsou však zatím zcela opačné. Příklad? U Dopravního podniku Jihlava najdete pouze jednu řidičku trolejbusu.
„Obecně u nás mezi ženami velký zájem není. Zájemkyně o pozici řidiče jsou k mužům procentuálně okolo 10 %,“ uvádí ředitel podniku Josef Vilím.
Dopravní podnik Jihlava se přitom ženám na místě řidičů nebrání. „Zkušenosti z minulých období jsou se ženami jako řidičkami pozitivní,“ dodává ředitel. Stejné je to i u společnosti ICOM transport. Řidičky autobusů či kamionů lze doslova spočítat na prstech jedné ruky.
A jestliže budete chtít v Jihlavě narazit na taxikářku, budete muset mít opravdu velké štěstí. Z 220 řidičů je dle informací magistrátu jen osm žen.
Podmínky pro přijetí žen na místo řidičky jsou stejné jako u mužů – musí mít profesní průkaz, řidičské oprávnění skupiny D, čistý trestní rejstřík a musí úspěšné splnit psychologické testy.
„Důvodů, které ženy obecně od řízení odrazují, je několik. Profesionální řidiči velmi často pracují na směny, nemají víkendy nebo svátky, což se například špatně kombinuje s výchovou potomků či životním stylem, který je ženám přisuzován,“ uvádí Petr Zámečník.
