Správná poloha řidiče za volantem je velmi důležitá. Nejen, že je podmínkou pro to, aby řidič z vozidla dobře viděl, ale také, aby pohodlně dosáhl na všechny ovládací prvky ve vozidle. Bonus správného sezení je, že řidič cítí „v zádech“ reakce vozu, a jeho jízda tak je plynulejší, pohodlnější i bezpečnější. I únava přichází později. Rovněž bezpečnostní pásy, předepínače pásů a airbagy vás nejlépe ochrání, pokud sedíte správně.

 Bohužel dnes až nepochopitelně často vidíme řidiče nebo řidičku, sedící tak nízko, že mžourají ven někde mezi palubní deskou a horním věncem volantu. Nejenže takový řidič nemá představu o přední části vozidla, ale často pak jede po prostředku a zabírá i část protisměru. Taková jízda je velmi nepříjemná pro ostatní účastníky provozu, kteří nestačí uhýbat… Přitom je to způsobeno banalitou, špatným posezem za volantem… Osoby menšího vzrůstu si mohou i vypomoci podložkou.

 Nastavit sedadlo řidiče není složité. V předozadním směru jej nastavíme tak, abychom ani neleželi, ani neseděli křečovitě předkloněni. Nejdříve nastavíme sedadlo podle toho, abychom bezpečně a pohodlně dosáhli na pedály a aby se spodní strana stehen co nejvíce dotýkala sedačky.

Opěrák doladíme tak, že se opřeme celou plochou zad pohodlně do sedadla, nohy dáme na pedály a položíme natažené ruce přes volant. Pokud se nikam nenakláníme, tak při téměř napnuté ruce by měl horní věnec volantu podpírat ruce na úrovni našeho zápěstí. Výšku volantu, případně jeho vysunutí pak doladíme podle toho, abychom drželi volant pohodlně a abychom viděli na přístroje.

 Nezapomeňme na výškové nastavení opěrky hlavy, která je důležitým bezpečnostním prvkem. Často ji řidiči mají níž, než by měla být. Seřízení sedadla a opěrky je popsáno v příručce k vozidlu.

 Poté, co nalezneme pohodlnou a bezpečnou polohu za volantem, se připoutáme a nastavíme všechna zpětná zrcátka.

 Volant držíme mezi polohami, odpovídajícími na ciferníku hodin poloze za deset minut dvě až (lepší) ve tři čtvrtě na tři. Záleží na zvyku a také na tvarování volantu. Podhmatávání v zatáčkách je starý zlozvyk ještě z dřevních dob automobilismu, kterému se vyvarujeme.

Volant držíme oběma rukama pevně, ale ne křečovitě. Ruce by měly být v loktech mírně pokrčeny. Volantem točíme plynule. Čím je horší přilnavost pneumatik, tím jemněji a opatrněji s volantem zacházíme.