Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Největší investicí Zoo Jihlava má být v roce 2025 dokončení projektové přípravy a zahájení stavby venkovních výběhů pro kočky pouštní a karakaly. 
Čtyřmi miliony korun akci podpoří Kraj Vysočina, podobně vysokou částkou akci zafinancuje zahrada ze svého investičního fondu. Podle ředitele zoo Jana Vašáka má být stavba v roce 2025 zahájena. 

Dalším úkolem pro tento rok je opatřit venkovní výběh tygrů ocelovou sítí. Zvětšením objemu výběhu si zde zoo zároveň připraví prostor pro budoucí chov levhartů, kteří jsou oproti tygrům mnohem lepší šplhavci a skokani.  
V prostoru mezi australskou farmou a výběhem hyen má totiž výhledově vyrůst nový moderní pavilon, kam se chov tygrů přestěhuje. Jeho výběh by tu měl částečně expandovat až do prostoru lesního svahu.  
V aktuálním plánu zoo je tedy dokončení studií nových objektů pro tygry, a také pro hrošíky liberijské. Na studie by pak navazovala projektová dokumentace. 

„To už je ale další příběh a další investiční akce. Teprve následně by se mělo něco budovat. Tam se bavíme o horizontu nějakých dvou let, když to všechno extra dobře půjde, kdy by se hypoteticky dalo kopnout do země,“ dodává Vašák. 

Právě vybudování nových větších areálů pro tygry a hrošíky je podmínkou, která před jihlavskou zahradou stojí jako úkol daný Evropskou asociací zoologických zahrad (EAZA). Požadavky na velikost výběhů pro chov zvířat se totiž stupňují. 

V Evropě se chovají kriticky ohrožení tygři sumaterští a tygři ussurijští. „A když jste standardní ředitel zoo a máte dvoje tygry, tak které si necháte? Ussurijské, protože jsou větší, takže jsou atraktivnější a nemusíte jim topit,“ uvažuje ředitel Vašák. 
Jihlavská zoo aktuálně chová tygry sumaterské. Podle slov J. Vašáka musí oproti větším zahradám hledat svoji atraktivitu ve větší specializaci a v zaměření např. na kriticky ohrožené druhy.  

Náklady na nové pavilony se podle ředitele mohou pohybovat v řádu od vyšších desítek až po cca 150 milionů Kč, což převyšuje možnosti samotné zahrady. U takových investic se podle něho musí zoo s celokrajskou působností obracet na zřizovatele, ale také na kraj. 

Sbírka na hrošíky 
V té souvislosti, a u příležitosti Mezinárodního dne hrochů a hrošíků (připadá na 15. únor), spustila Zoo Jihlava v únoru také sbírku s názvem Srdce pro hrošíky. Jejím cílem je získat finance právě na výstavbu nového pavilonu pro hrošíky liberijské a na náklady s tím spojené. 

Veřejnost může projekt podpořit platbou na účet, prostřednictvím aplikace Zoo Jihlava, ale i ve spojení s pohybem. Společně s behamespolu.cz chystá zoo virtuální běžecký a chodecký závod pro hrošíky. 

Účastníci se mohou do závodu registrovat a od 28. února do 6. dubna zaběhnout nebo ujít zvolenou trať. Své výsledky nahrají přes web. Projekt mohou lidé podpořit i nákupem suvenýrů zoo s hrošíkem. Na jaro připravuje zahrada také Den pro hrošíky.

Zoo Jihlava chová hrošíky liberijské od roku 1987. Aktuálně má tříčlennou skupinu. Samec pochází ze Zoo Santó Inácio (* 2016), samice se narodila v Jihlavě v roce 2006. Nejnovějším přírůstkem je tříměsíční samička, která už je k vidění za oknem ve vnitřní expozici.

Hacienda a sítě 
Před pracovníky zahrady stojí letos také úkol dokončit poslední fázi rekonstrukce jihoamerického pavilonu Hacienda Escondido. 
Zde byl vyřešen zátok, opravena byla terasa, střecha a topení. Vzniknou tu dva venkovní výběhy pro drápkaté opičky nabízející pohledy na zvířata zeshora i z boku. Obnovena má být také lávka, která spojí terasu pavilonu s Lesní stezkou. 

Během sezóny má být též dokončena rekonstrukce někdejších dravčích voliér v prostoru sadu, z nichž nově vzniknou expozice malých koček. V plánu je pro letošek také výstavba zimoviště pro pelikány.

Nezbytné je podle slov ředitele Vašáka přesíťování rozměrné voliéry gibonů. Není totiž výjimkou, že se díky prasklé síti podaří některému zvířeti uniknout a je pak na chovatelích dostat ho zpět do ubikace.  

„Ta kovová síť není v dobrém stavu a v podstatě tam ani nebyla dodržena technologie její instalace. Je to docela velká výzva, kdy je potřeba tam dát dohromady firmy, které dávají dohromady dřevěné konstrukce, a které následně síťují,“ očekává Vašák.  
V zázemí se letos zahrada zaměří na rozšíření skladovacích a manipulačních venkovních prostor. 

„Tady nás dohánějí prosté věci. Potřebujeme někde složit profilované železo, řezivo, se kterým pracujeme, anebo dřevo na vyvětvení výběhů,“ vysvětluje ředitel. Vedle toho budou vyměněny již dožívající chladicí boxy pro zeleninu a ovoce. 

S Krajem Vysočina jedná zahrada o možné podpoře pro celkovou rekonstrukci herního prvku „Archa“ poblíž hlavního vstupu. V areálu je nezbytné mít certifikované herní prvky. U stávající, dětmi oblíbené „lodě“ podle vedení zoo hrozí, že už neprojde revizí.

Co vše se podaří v tomto směru vbrzku realizovat, závisí také na nacenění dalších akcí. Jde zejména o výměnu sítí nad výběhy levhartů cejlonských a levhartů sněžných – irbisů. 

„Původní technologie nebyla úplně optimální a jde o nejstarší sítě v zahradě. Za sebou mají více než dvacet našich vysočinských zim. V loňském roce, kdy napadl těžký sníh, se nám jedna propadla. Máme to opraveno, ale není to definitivní řešení. Chce to postupně je nahradit novými,“ vysvětlil Vašák. 

Diskuze k článku