Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

V režii pedagožky Ivany Fexové nastudoval gymnaziální soubor Spoušť hru podle scénáře studentské dvojice Václava a Vojtěcha Filových. V posledních letech soubor pracuje na principu společné herecké práce studentů a jejich učitelů. Tak už vznikly v uplynulých sezónách inscenace Farma zvířat a Kopce a kopečky přání. 

Letošní autorská novinka V poledne zmizíme sleduje absurdní dějovou situaci, kdy se lidstvo jako celek rozhodne opustit v přesně daný den a hodinu planetu Zemi. Vyslyší tak výzvu jakéhosi populistického premiéra (smích z publika jasně naznačil, že identifikace směrem k české politické scéně proběhla zřetelně), který obyvatelstvo planety vyzve k odchodu se slibem, že tak „bude líp“. 

Ačkoli lidstvo v nové gymnaziální hře vůbec prakticky neřeší, jak vlastně Zemi opustí a kam půjde, v následném referendu se stoprocentní účastí výzvu jednomyslně přijme. 

Bůh Herkules posléze sestupuje mezi lidi, aby zjistil příčiny stavu a situaci odvrátil. Na ulici, na úřadu, v nemocnici, ve škole, mezi štamgasty v hospodě, mezi bezdomovci i v rodině se ale setkává jen s frustrací ze stavu společnosti. 

Všude na Zemi vidí Herkules absenci komunikace či kritického úsudku. Sleduje rezignaci z pocitu, že jednotlivec v dnešním světě nemá sílu jakkoli ovlivnit či měnit běh věcí. Ani nad absurditou politického návrhu a následného rozhodnutí opustit planetu se lidé, včetně vzdělané elity, nijak nepozastavují. 

Autoři hry se tak spolu s herci zamysleli nad reálným nebezpečím a důsledky současných populistických trendů v Evropě i jinde ve světě. V jejich pohledu tato situace může vést pro lidstvo k až fatálním koncům. 

Cestu „kudy z toho ven“ divadelníci ve své hře vlastně příliš nehledají. U party tvůrců gymnaziálního věku takový trochu odevzdaný pohled na věc chvílemi až překvapí či zamrzí, ale závěrečná scéna snad přece jen v sobě nese trochu naděje. 

Kantoři na scéně
Z technického pohledu je inscenace tu lepší, tu slabší (leckde by se ještě dalo zapracovat na výslovnosti či hlasitosti), ale o to tady až tak nejde. 
Také tentokrát se v řadě rolí představili pedagogové. Herkula ztvárnil učitel přírodních věd Martin Kohout, bohyni Héru nebo učitelku němčinářka Lenka Pávková, ožralu a další postavy vyučující matematiky a hudební výchovy Ondřej Levák, bezdomovce se psem češtinář a dějepisář Jiří Marek (zahrál si i pes Aini). 

Dalšími postavami jsou v příběhu bohové Zeus, Athéna či Hermés, zastupitelé, hospodští štamgasti, bezdomovci či personál nemocnice a její pacienti. 
Nastudovali je Tomáš Zvěřina, Hana Molvová, Kryštof Čech, Markéta Přenosilová, Barbora Poulová, Veronika Pávková, Marie Horská, Adam Vaněk, Emílie Bělunková, Amálie Chvastková či Adéla Dolíhalová. Scénu dotvořila projekce ilustrací jednotlivých prostředí od Viktorie Kolínské.  

Závěr premiéry se nesl ve společenském duchu. Protagonisté děkovali autorské dvojici studentů, předávaly se květiny, režisérka Ivana Fexová ocenila několikaletou práci letošních maturantů v souboru Spoušť. Za to na rozloučenou obdrželi vysvědčení s prospěchem výborným.

Soubor Spoušť bude ve své práci pokračovat. Jak po premiéře uvedla pro JL principálka Ivana Fexová, nasvědčuje rostoucí zájem tomu, že by se příští rok mohli v řadách divadelníků objevit i další jména z řad pedagogů. 

A to je zajímavá i pozitivní zpráva. Tak široká rovnocenná spolupráce mezi studenty a jejich kantory je v době obecného trendu pokulhávající komunikace a docela razantního mizení dříve početných studentských formálních i neformálních divadelních uskupení celkem unikátní. 
Vzájemné ovlivňování a tvůrčí propojování obou těchto školních břehů je nepochybně oboustranně velmi zdravé. Včetně následného efektu pro široké publikum.   

Diskuze k článku