Země původu na sklenici s medem a možnost skladování vajec při vyšších teplotách. Nové vyhlášky na tato téma připravilo ministerstvo zemědělství (MZe).
Navrhuje jako novou povinnost uvádět na etiketě všechny země původu u směsí medu nebo možnost použít při výrobě sirupu i jiná přírodní sladidla než cukr. 

Nově bude také možné použít název marmeláda i džem nebo uchovávat vejce při teplotě 5 °C až 24 °C oproti dosavadní horní hranici 18 °C. 
„Chceme, aby si spotřebitelé na sklenici s medem mohli přečíst, z jakých všech zemí pochází. Často jde totiž o směsi. Vyhláška stanovuje, že na balení musí být uvedené všechny země původu, a to v sestupném pořadí a s procentním podílem, který ve směsi představují,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

„S touto vyhláškou naprosto souhlasím. Doposud se dovozové medy označovaly jako směs medu z Unie a mimo Evropskou unii.  Nyní tam budou muset být i země původu, a to konkrétně vyjmenované,“ zdůraznil včelař z Třebíčska Kamil Kurtin. 
Poznamenal, že na toto označení již někteří výrobci dovozů už i dobrovolně přešli a označují už dnes, i když ještě nemusí. 

Zásadní vyhláška 
„Co ale bude ve zmiňované vyhlášce zásadní, je povinnost uvádět procentické složení medů z jednotlivých zemí. Evropská unie nařizuje procentické složení množství medu minimálně u čtyř nejvíce zastoupených zemí, Česká republika momentálně navrhuje toto složení u všech druhů medů v balení. V praxi to znamená, že pokud bude med smíchán z devíti druhů medů, tak budou procenta uvedena u všech devíti druhů medů,“ zdůraznil Kurtin.
Pokračoval, že doposud byla v tomto výčtu medů země původu Česká republika na prvním místě, zřejmě aby zákazník nabyl dojmu, že med je převážně z České republiky. 

„Po schválení této vyhlášky se ukáže pravda. Za mě je tato vyhláška správná cesta, pokud se zákazník rozhodne koupit med v marketu, tak bude mít jasnou informaci odkud je tento med,“ dodal včelař Kamil Kurtin.

Návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí má zavést některé nové definice pro ovocné šťávy, koncentrované ovocné šťávy a pro kokosovou vodu. U sirupu nově nebudou muset být pro výrobu použity pouze cukry, ale i jiná přírodní sladidla. 
Novinkou je změna u pojmů džem a marmeláda. Původně platilo, že název marmeláda se mohl použít pouze u výrobků z citrusových plodů, název džem platil pro směs přírodních sladidel, pulpy nebo dřeně jednoho nebo více druhů ovoce. 

Nová směrnice však povoluje použít název marmeláda i pro džem. To je stanoveno ve vyhlášce o požadavcích na konzervované ovoce.
Nově se také upraví teplotní podmínky pro skladování vajec na teplotu 5 °C až 24 °C, dosud byla horní hranice 18 °C. Úprava má přinést energetickou úsporu pro zemědělce i pro obchodníky.

„Jsem rád, že vycházíme v tomto vstříc i chovatelům drůbeže a že může dojít ke zjednodušení podmínek při prodeji vajec. Navržené zvýšení teploty pro jejich skladování je v souladu s evropskými pravidly a není potřeba být přísnější,“ uvedl ministr Výborný. 

Konkrétní požadavky
Ve vyhlášce o požadavcích na maso, masné výrobky a produkty rybolovu se pro některé masné výrobky, maso a rybí produkty stanoví jejich konkrétní charakteristiky, například u jitrnice nebo zavináče. 

Výrobky bude možné těmito názvy dobrovolně označit pouze za splnění stanovených požadavků. Nově se také zpřesní jakostní požadavky na obsah masa u trvanlivých masných výrobků. Vyhlášky mají platit od 1. července příštího roku. 

Diskuze k článku