STÁNEK s výrobky z havlíčkobrodského sociálního podniku. Foto: Aneta Skořepová
Nejsme charitou ani chráněnou dílnou, říká Martina Ježková, která pracuje v sociálním podniku v Havlíčkově Brodě a zúčastnila se se svým stánkem jihlavské akce Reuse den v prostorách Sila.
Říkáte, že pracujete v sociálním podniku, jak byste to vysvětlila lidem, kteří netuší, o co se jedná?
Zaměstnáváme lidi s duševním hendikepem nebo mírnými fyzickými problémy. Já osobně vedu šicí a keramickou dílnu. Letos na jaře jsme začali dělat upcycling textilu (přeměňování nepotřebných či odpadových textilií na nové).
Spolupracujeme se swapem (výměna předmětů) a firmami, které nám pravidelně darují různé oděvní látky. Jsou to materiály, které výrobci buďto nepotřebují, nebo se jedná o zbytky z textilní výroby. Dostáváme i dekorační látky, džíny a pánské košile.
Jaké výrobky z takových látek tvoříte?
Děláme tašky z košilí, hodně se líbí i věci vyrobené z kalhot. Často na výrobcích necháváme původní prvky oblečení, jako jsou zipy, kapsy nebo knoflíky. Snažíme se, aby bylo oblečení vždy něčím zajímavé a abychom využili veškerý materiál předtím, než se z něj stane odpad.
Pokud se k nám dostanou materiály, které samy o sobě nevypadají hezky, tak je potiskneme, než abychom je vyhazovali.
Pohybujete se v tématech ekologie a obnovitelnosti odjakživa?
Ne, v mé předchozí práci jsem byla manažerkou hotelu v Havlíčkově Brodě, ale už to na mě bylo moc časově náročné. Neměla jsem klid ani v noci, protože člověk je pořád nastavený do pracovního módu a pomalu se ani nezastaví. Z tohoto důvodu jsem vyžadovala klidnější práci.
Jsem spíše tvůrce než byznysmen. Proto jsem si podala přihlášku, když hledali vedoucího dílen, a tam jsem už zůstala.
Když říkáte, že jste spíše tvůrce, jakým aktivitám se tedy věnujete?
Soukromě renovuji nábytek. Je mi líto vyhazovat staré kusy nábytku, tak jsem si doma v garáži a na zahradě udělala soukromou dílničku, kde ve volných chvílích předělávám staré kousky, kterých by se jiní zbavili.
Zároveň samotný upcycling je mi velmi blízký. Nemám ráda, když se zbytečně vyhazují věci. Odjakživa šiji a doma přešívám všechno možné, jen abych se věcí bezdůvodně nezbavovala.
Takže jste se do tohoto oboru dostala tak nějak přirozeně?
Ano, ono to vyplynulo všechno poměrně samo. Udělala jsem si enviro-akademii, díky čemuž mě ekologie a ochrana přírody začaly zajímat ještě víc.
Jakmile se pak chvíli pohybujete v daném okruhu, poznáte mnoho stejně smýšlejících lidí. Jak ráda říkám, se stejnou krevní skupinou, kteří pro to mají ještě větší vášeň než vy sami. Pak ani nevíte, jak, a jste v tom ponoření až po uši a už není cesty zpátky. Pořád se totiž posouváte a otevíráte si další a další dveře.
Co vás na tom nejvíce baví?
Je krásné předávat dál své zkušenosti, zvláště když už se v oboru pohybuji nějakou tu chvíli. Je velmi povzbudivé vidět, že inspirujeme lidi, kteří se k nám postupně přidávají, a pak s nimi dlouhodobě spolupracujeme.
Navzájem nejsme konkurencí, protože každý má jiné ruce, a díky tomu dokáže vytvořit něco výjimečného. Jediným konkurenčním aspektem je trh, který nastavuje cenu mezi ostatními firmami. A v němž se musíme umět pohybovat.
Zmiňujete konkurenci v rámci ostatních firem a nastavování cen. Jak to tedy funguje s příjmy?
Fungujeme jako každá jiná firma, musíme být konkurenceschopní. Nejsme charitou ani chráněnou dílnou. Na všechno si vyděláváme, abychom zaplatili naše zaměstnance a zároveň uhradili všechny náklady.
Pohybujeme se na malém trhu, kde neustále sledujeme ceny a podle toho se přizpůsobujeme. Zároveň vytváříme kolekce, které nabízíme k prodeji lidem a firmám. Různé podniky si z nich vybírají dárky pro zaměstnance nebo partnery. Jedna firma si naše výrobky bere třeba na veletrhy a už nás reprezentovala i v Mnichově.
Tím pádem hojně využíváte zkušenosti, které jste získala na manažerské pozici?
V obchodě pracuji celý život. V hotelu jsem pracovala šest let. Přijde mi, že vždy něco rozjíždím. Hotel jsme museli renovovat a dávat dohromady, abychom ho mohli znovu otevřít.
Předtím jsem 15 let podnikala, měla jsem vlastní ateliér na šití. Dělala jsem přehlídky, kolekce a krejčovské zakázky. To ale bylo těsně po revoluci. Takže si myslím, že využívám nejenom mé zkušenosti s obchodem, ale i tu tvůrčí stránku.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.