Reklama
Dnes je pondělí 25.11.2024     svátek má Kateřina

U moře můžete být i „v Čechách“

ČESKÁ vědecká stanice Johanna Georga Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě krátce po základním odzimování. V pozadí zamrzlý průliv Prince Gustav Channel a pohoří Antarktického poloostrova. Foto: Alena Žákovská
ČESKÁ vědecká stanice Johanna Georga Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě krátce po základním odzimování. V pozadí zamrzlý průliv Prince Gustav Channel a pohoří Antarktického poloostrova. Foto: Alena Žákovská

19.9.2024 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Pavel Bajer

Česká touha po moři je stará téměř jako národ sám. Ačkoliv u moře neležíme, tak tvrzení, že jsme ryze suchozemský národ, zcela pravdivé není. 
S mořem je v naší historii nejvíce spojovaný král Přemysl Otakar II. (1233-1278). Za jeho vlády se nakrátko Češi vyskytli u dvou moří. Nejprve u Baltu a podruhé u Jadranu. 
U Baltu byl český stát pouze nepřímo, když Přemysl Otakar II. v čele křížové výpravy do Pruska v letech 1254-1255 založil, nebo bylo na jeho počest založeno, přístavní město Královec (později Königsberg a nyní Kalinigrad). 
Tento přemyslovský panovník však měl ambice mnohem větší. Po návratu z křížové výpravy začal svoji říši rozšiřovat směrem k Jadranu. 


V letech 1269-1276 mělo české království konečně moře, když Přemysl Otakar II. nakrátko ovládl přímořské oblasti Vindickou marku a později Furlánsko. 
Poté Češi moře ztratili, ale na pouhé čtvrtstoletí. Tehdy sen o přemyslovské říši od Baltu až k Jadranu naplnil Přemyslův syn Václav II. Tento panovník stále patří mezi nedoceněné krále. Přesto bychom ho jako jediného českého panovníka mohli nazývat králem-imperátorem. 
Přístup své říše k moři obnovil v letech 1300-1305 jako polský král. Když nechal korunovat svého syna Václava III. uherským králem (1301-1305 vládl jako Ladislav V.), ovládal mohutné soustátí sahající od Baltu až po Jadran. 
Těmto ambicím učinilo konec vymření Přemyslovců po meči, kdy byl Václav III. zavražděn v roce 1306 atentátníkem v Olomouci. 

 

Dlouhé hledání přístupu k moři 
Ačkoliv Čechy od té doby moře neměly, mnoho českých námořníků působilo v rakousko-uherském námořnictvu. Češi tvořili dokonce až čtvrtinu námořních posádek. 
Několik rodáků z Čech se dokonce zúčastnilo rakousko-uherské polární expedice k Zemi Františka Josefa v letech 1872-1874 (Gustav Brosch, Eduard Orel, Ota Kříž, Julius Payer a Josef Pospíšil).  
Julius Payer byl dokonce jedním z vůdců výpravy. Pocházel ze Šanova u Teplic a své rodiště obtiskl do některých zeměpisných názvů. A tak je součástí Země Františka Josefa Šanovský ostrov nebo Teplický průliv. I po samotném Payerovi se jmenuje jeden z ostrovů. 


V roce 1918 vzniklo nezávislé Československo vysloveně jako suchozemský stát. Již od jeho vzniku nastalo hledání přístupu k moři. 
V roce 1919 mu vyšla vstříc Saint-germainská smlouva a v roce 1921 Barcelonská úmluva. Tyto dokumenty měly zajišťovat nově vzniklým vnitrozemským státům možnost provozovat námořní plavbu stejně jako státům přímořským. 
K tomu však potřebovaly zázemí v mořských přístavech. Letos uplynulo 105. výročí od doby, kdy náš stát získal právo na „přístup k moři“. 
Nejprve se například hovořilo o jakémsi koridoru přes Rakousko a tehdejší Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (SHS) k Jaderskému moři. K tomu však nakonec nedošlo, protože se záměr ukázal jako neuskutečnitelný a utopický. 
Tehdejší Československo se muselo spokojit s přístupem k moři tehdy ve dvou německých přístavech - v Hamburku a Štětíně (tehdy Stettin). 

 

Hamburk na století
V listopadu 1929 (před 75 lety) byla podepsána smlouva mezi Československem a Německem o pronájmu tří areálů v Hamburku na 99 let a vytvoření bezcelní zóny. To však neznamená, že po roce 2028 nebudeme moci prostory přístavu využívat. Součástí smlouvy totiž byla ještě opce na dalších 50 let. 
Konkrétně se jednalo o Saalenhafen, Moldauhafen a Peutehafen. Jsou to v podstatě přístavní mola s přilehlými administrativními a skladovacími prostory o celkové rozloze okolo 40.000 m2. Tato území se však nikdy součástí naší země nestala. 


Po rozdělení federace k 1. lednu 1993 části přístavů připadly ČR. Dlouhou dobu místa pustla. Až v roce 2015 provedla česká strana sanaci části území. 
Od uvedeného roku se rovněž hovoří o výměně území. Část areálu totiž chtěla německá strana využít pro konání Letních olympijských her (LOH) v roce 2024, na jejichž pořádání Hamburk kandidoval. 
V lokalitě měla být postavena olympijská vesnička a sportoviště. LOH se v Hamburku nakonec nekonaly, protože to obyvatelé odmítli referendem.
O možné výměně území se hovoří i nadále a zdá se, že je konečná dohoda před podpisem. ČR by všechny tři části přístavu vyměnila za pronájem území u terminálu Kuhwerder s hranou mola o délce 200 metrů, což umožňuje přistávání zaoceánských lodí. 

 

Zázemí pro českou flotilu
Pro největší československé lodi sloužil hlavně přístav ve Štětíně. Přístav začalo Československo na základě smlouvy s Německem využívat od roku 1923. 
Avšak až do roku 1930 se obě strany přetahovaly o infrastrukturu a zařízení „československé“ části přístavu. 


Pronajatá část přístavu sloužila především k zásobování průmyslových podniků na Ostravsku švédskou železnou rudou z Kiruny. 
Zboží vyložené v přístavu bylo překládáno na říční lodě plující do přístavu Cosel (dnes polské Kozle). Tam byl náklad přeložen na vlaky a dopraven jimi na Ostravsko. 
Po Mnichově a obsazení zbytku Československa nacistickým Německem byla československá plavba po Odře zrušena. 


Po válce Štětín připadl Polsku. S ním krátce po válce podepsalo Československo smlouvu o pronájmu východní části poloostrova Ewa v přístavu za milion polských zlotých ročně. Smlouva byla uzavřena na 80 let. Československo tak v přístavu provozovalo 400 metrů dlouhé nábřeží. 
V roce 1955 Československo smlouvu vypovědělo. Ekonomicky se mu nevyplatilo ve Štětíně udržovat vlastní zázemí, a tak tento pronájem zanikl. 

„Kožená“ zkáza flotily 
Přesto Československo přístav ve Štětíně využívalo i nadále. Kromě toho mohly velké československé lodě kotvit i v jiných polských přístavech. 
Uvádí se, že se v letech 1952-1998 pod československou a později po českou vlajkou plavilo celkem 44 obchodních lodí provozovaných nejprve Československou a poté Českou námořní plavbou (ČNP). Na těchto lodích sloužili i někteří námořníci původem z Vysočiny. Mezi největší chlouby československé obchodní flotily patřily z velkých zámořských plavidel například lodě Vítkovice a Košice. 
Rozpad Československa znamenal i konec naší obchodní flotily. Majetek ČNP byl vložen do kupónové privatizace. Většinu akcií získala společnost Stratton Investments, spojená s podnikatelem Viktorem Koženým. 
Kontroverzní podnikatel v letech 1995-1998 všechny lodě rozprodal. Většina z nich skončila nakonec ve šrotu. 

I Komenský „odpočívá u moře“
V podstatě i v pořadí třetí české území, o kterém píšeme, se rovněž nachází u moře. Konkrétně v malém nizozemském přístavním městě Naarden. 
Zde v kapli místního kostela De Grote St. Vituskerk našel místo posledního odpočinku učitel národů a český pobělohorský emigrant Jan Amos Komenský. 
V roce 1933 podepsalo Československo s Nizozemskem dohodu o pronájmu kaple za symbolický poplatek jednoho guldenu ročně. Československo mělo hrob udržovat a opravovat. Kaple byla později českou stranou předělána do podoby mauzolea. 


Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byla dohoda holandskou stranou zrušena. K jejímu obnovení sice došlo krátce po válce, ale nakrátko. 
Po roce 1948 vztahy mezi Nizozemím a komunistickým Československem byly ochromeny. K plnohodnotnému obnovení pronájmu kaple tak došlo až po Listopadu 1989. 

 

Polární stanice s vysočinskou stopou
Jakási česká území u moře představují i dvě české polární stanice v Antarktidě. První z nich v letech 1988-1989 svépomocí založil a postavil polárník Jaroslav Pavlíček. Spolupracoval při tom s polárníkem Miroslavem Jakešem, který pochází z Havlíčkova Brodu. 


Stanice Eco Nelson byla založena na Nelsonově ostrově na souostroví Jižní Shetlandy. Stanice byla 30 let provozována Jaroslavem Pavlíčkem. Ten ji v říjnu 2017 daroval Českému antarktickému nadačnímu fondu. 
Za provoz stanice nyní odpovídá Masarykova univerzita v Brně (MUNI). Ta si v roce 2018 stanici pronajala na 99 let pro vědecké aktivity. Stanice má maximální kapacitu 12 osob. 
Druhou, Mendelovu polární stanici v Antarktidě na ostrově Jamese Rosse, provozuje také MUNI. 
Stanici založil polárník Pavel Prošek. Postavena byla v letech 2004-2007. Náklady na její výstavbu se pohybovaly okolo 60 milionů korun. Kapacitu měla pro 20 polárních badatelů. 

Diskuze k článku

  Přihlaste se prosím do diskuze JL

E-mail:

Heslo:

Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři

Registrace nového uživatele
ReklamaReklama
Reklama
20.11.2024 AktualityCizinka pobodala na ubytovně v Kostelci partnera, Ve Žďáru měl usmrtit mladou ženu sebevrah

Kriminalisté na Vysočině od pátku minulého týdne vyšetřují pokus o vraždu na ubytovně v Kostelci u Jihlavy a od neděle 17. prosince dokonanou vraždu a následnou sebevraždu v rodinném domě ...

Komentáře (0)
21.11.2024 AktualityReflexní štítky na železničních přejezdech mají omezit nehody

Střetů aut s vlaky na železničních přejezdech po celé ČR přibývá. Uvádí se, že jen v loňském roce při nehodách na přejezdech zahynulo 35 osob. Řidičům na přejezdech by měly pomoci ...

Komentáře (0)
21.11.2024 AktualityNa zimu má kraj desetitisíce tun posypu

Od začátku listopadu nastalo pro silničáře nejen na Vysočině zimní období. V regionu se o zimní údržbu silnic starají obce, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a kraj. A právě Kraj Vysočina ...

Komentáře (0)
21.11.2024 AktualityVáleční veteráni se sjeli ze všech

Okolo stovky delegátů Sdružení válečných veteránů (SVV) ze všech krajů ČR se sešlo na celostátním sněmu. Uskutečnil se v sobotu 9. listopadu v Mlýnhotelu ve Vílanci u Jihlavy. Sněm ...

Komentáře (0)
20.11.2024 Aktuality„Ano“ svému snoubenci řekla venku na procházce

Na svatební veletrh, který se konal v sobotu v aule Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, dorazily v průběhu celého dne stovky lidí. Nechyběla mezi nimi ani Alena Dočekalová z Třebíče, ...

Komentáře (0)
20.11.2024 AktualityWC pro veřejnost snad už opraví

Už před zhruba pěti lety chtělo vedení radnice v Třešti nechat generálně rekonstruovat veřejné záchodky, které jsou součástí tamní víceúčelové budovy. Jenže nakonec město od investičního ...

Komentáře (0)
19.11.2024 AktualityOdešel bývalý primátor Vratislav Výborný

Ve věku 71 let zemřel 19. listopadu po dlouhé těžké nemoci bývalý nejvyšší představitel Jihlavy Ing. Vratislav Výborný. Poslední rozloučení se s ním uskuteční v pátek 22. listopadu ...

Komentáře (0)
19.11.2024 AktualityNávrh rozpočtu Kraje Vysočina počítá s výdaji přes 21 miliard

Návrh rozpočtu Kraje Vysočina na rok 2025 počítá s příjmy 20,1 miliardy korun a výdaji přes 21 miliard korun, což je asi o miliardu víc než v rozpočtu schváleném pro letošní rok. Rozpočet ...

Komentáře (0)
19.11.2024 AktualityStarý hřbitov zažil morové rány, švédské rabování i císařská děla

V roce 2023 proběhl archeologický výzkum v části někdejšího městského hřbitova v Jihlavě, založeného v 16. století v prostoru dnešních Smetanových sadů. Výzkum předcházel zahájení ...

Komentáře (0)
19.11.2024 AktualityMagnet na tachografu: Policisté na D1 u Jihlavy rozdávali maximální pokuty

Celkem pět kaucí v součtu za bezmála půl milionu korun rozdali v první polovině listopadu dálniční policisté z Velkého Beranova u Jihlavy. Další den v kontrolách pokračovali a kamioňáci ...

Komentáře (0)
19.11.2024 AktualityMobily vyměnili za čtverečkovaný papír

Potřebujete jen čtverečkovaný papír a dvě jinak barevné tužky. Jeden hráč má kolečka a druhý zase křížky. Komu z nich se se podaří spojit celkem pětici svých znaků v jedné řadě ...

Komentáře (0)
19.11.2024 AktualityTragická nehoda zavřela silnici u Kostelce

Krátce po páté hodině ráno došlo v úterý na silnici II/406 mezi Kostelcem a Jihlavou ve stoupání za Kostelcem k dopravní nehodě mezi dvěma osobními vozidly. Následky střetu jsou ...

Komentáře (2)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net