ČERVENÁ linie zobrazuje instrumentální měření teploty od roku 1876 (počátek instrumentálního měření) do roku 2000 v období červen až srpen na 65° severní zeměpisné šířky. Modrá linie představuje rekonstrukci dat z analýzy letokruhů borovice lesní (tzv. proxy data, neboli data odvozená z jiného parametru, závislého na teplotě). Černá linie představuje zhlazení naměřených hodnot pomocí matematické metody. Šedá plocha představuje odhad nejistoty měření. Na ose Y jsou odchylky od průměrné teploty v letech 1951 – 1980, na ose X roky.Esper Jan a kolektiv autorů, 2012.
V článku Stojí za oteplováním opravdu lidský faktor uveřejněném v JL 23. 11. 2021 jsem končil slovy: „Pokud nová vláda neprosadí v Green Dealu změny nebo pro Českou republiku výjimky, pak vítejme do zlých časů.“
Uběhly tři roky a Green Deal teď má být po schválení členskými zeměmi včetně ČR a zavedení do evropské legislativy implementován i do legislativy české. A s ním přijdou ty zlé časy. Hlavním cílem Green Dealu je snížení emisí CO2. Podrobnější přehled, co všechno zahrnuje unijní Green Deal, už publikovala řada médií.
Nejpodrobnější informace uvádí kniha Green Deal, zelený úděl, který vydal Institut Václava Klause (autorem je odborník na evropskou legislativu Tomáš Břicháček). Jen ve stručnosti uvedu to zásadní, co se nejvíce dotýká peněženek občanů – zavedení systému emisních povolenek ETS 2 na další oblasti:
1) V dopravě včetně letecké, lodní i osobní. V případě prvních dvou pochopitelně letecké a jiné dopravní společnosti přenesou finanční zatížení z povolenek na koncového uživatele. U osobních aut budou uživatelé platit za benzín a naftu vyšší cenu, jelikož jejich dodavatelé budou muset kupovat emisní povolenky. Někteří tvrdí, že cena stoupne jen o 2 Kč, řada odborníků ale nárůst ceny odhaduje o 10 – 15 Kč/l. Zvýšení ceny benzínu a nafty samozřejmě povede ke zdražení ve všech oblastech, kde se tyto komodity používají. Cílem je dotlačit obyvatele co nejvíce k elektroautům, jejichž uhlíková stopa je statisíce ujetých km, jak se ukázalo, větší než u aut se spalovacím motorem.
2) V energetice na uhlí, ropu a časem i plyn. Green Deal nezohledňuje odlišné možnosti jednotlivých zemí, kde např. energetický mix v České republice je bez fosilních paliv zatím nemyslitelný. Navíc uhlí je důležitou vstupní surovinou v řadě výrobních procesů i v chemickém průmyslu. Náhrada uhlí není řešena a je evidentní, že obnovitelné zdroje energie (OZE) ji nenahradí, naopak elektřinu zdraží v důsledku rostoucích nákladů na vyrovnávání stability elektrické sítě. V letních obdobích, kdy fotovoltaika dodává nejvíce elektřiny při nejmenším odběru, pak hrozí destabilizace sítě a vypínání zdrojů. Mimochodem i na tyto zdroje dopadla uhlíková stopa, která je srovnatelná s fosilními palivy a dokonce se objevují i odborné články, uvádějící jak větrné elektrárny ovlivňují klima!
3) V průmyslu se banky zavázaly, že přestanou financovat projekty v energetice, týkající se fosilních paliv, čímž bude postupně likvidována těžba uhlí. Při přidělování půjček banky budou nuceny zohledňovat zelený profil žadatelů, což bude mít za následek zvýhodňování více „zelených“ podniků před méně „zelenými“, jelikož nebude rozhodovat ziskovost projektu, což je jeden ze základů kapitalismu.
4) V zemědělství by mělo dojít k útlumu výroby potravin (krávy uvolňují metan, je třeba snížit jejich stavy, apod.), což pochopitelně povede ke zdražení potravin.
5) Na domy. Zákaz používání starých kotlů na uhelná paliva, diskutuje se možnost daňového zvýhodnění energeticky úsporných staveb. Lidé by tak museli investovat u starých domů veliké částky, které dotace zdaleka plně neuhradí. Doplatí na to především obce, kde není zaveden plyn a nezbývá než topit uhlím (tepelná čerpadla u starých domů, které nemají dostatečnou izolaci, případně mají i kamenné základy pozbývají smyslu).
6) Dále se chystá zavedení uhlíkového cla na dovoz zboží z mimounijních zemí. Většinu hnojiv dovážíme z Číny, což postihne zemědělce, kteří tak budou muset zvyšovat ceny a snižovat svou konkurenceschopnost. Čína je i největším producentem kovů nezbytných pro fotovoltaiku i větrné elektrárny.
V rámci Green Dealu je plánováno, že počet emisních povolenek se bude snižovat, přestože počet oblastí povinných je kupovat naroste. Tím pochopitelně bude jejich cena stoupat. Dokonce se uvažuje o jejich dražení, což by zřejmě vedlo k likvidaci méně bohatých podniků.
O čem se v médiích moc nemluví, jsou dvě věci. První je, že za emisní povolenky budou platit členské země EU všechny stejnou cenu. Vzhledem k ekonomickým rozdílům mezi zeměmi na tom budou bohaté země lépe než chudé, které to zatíží mnohem více.
Druhou je financování Green Dealu. Již Bjørn Lomborg (zastánce teorie, že CO2 otepluje klima) komentoval cíle předcházející Pařížské dohody slovy, že: „Budou-li její závazky splněny, bude nás do roku 2030 stát její uskutečňování 1 – 2 biliony dolarů ročně. Pro klima to však nebude znamenat takřka nic: splnění všech jejích závazků zpomalí růst globální teploty do konce století o takřka nepostřehnutelných 0,03°C.“
V unijních dokumentech jsou náklady na realizaci EK schváleného Green Dealu pro roky 2021–2050 odhadovány ročně na 1 bilion eur! (více než pětinásobek ročního výdaje EU, dvojnásobek ročních výdajů Německa), očekávají se však ještě vyšší. V rámci finančního rámce pro období 2021–2027 je vyčleněno pro změnu klimatu 30 % souhrnu výdajů rozpočtu EU, což je 87 miliard ročně. Z potřebného bilionu tedy Unie poskytne necelou desetinu. Zbývající náklady musejí pokrýt vnitrostátní rozpočty a soukromé zdroje. A není těžké uhodnout, kdo to bude platit. Závěrem tedy lze konstatovat, že Green Deal je cesta k chudobě.
Pro zajímavost uvádím ohledně Green Dealu komentáře dvou významných osobností. Výše zmíněný dánský statistik Bjørn Lomborg provedl ve své knize Falešný poplach obsáhlou analýzu dopadů opatření Green Dealu na obyvatele a uvádí: „Pravda je taková, že opatření v rámce boje proti změně klimatu škodí chudým všude, a to i v tak bohatých zemích, jako jsou Spojené státy; na chudé mají totiž neúměrně těžké dopady zvýšené ceny energií.“ Jinde zase píše: „Vyšší ceny energií zasahují zejména seniory, kteří často musí vystačit s nízkými příjmy. Jedna anketa zjistila, že třetina seniorů v Británii nechává nejméně část svých příbytků nevytápěnou, a dvě třetiny důchodců uvádějí, že v zájmu úspor nosí v zimě doma na sobě více vrstev oblečení.“ Že by znali paní Pekarovou?
Michael Shellenberger, ekologický aktivista a publicista a ředitel společnosti Environmental Progress ve své knize Apokalypsa nebude uvádí, že největší prospěch tyto zelené dotace přinesly miliardářům včetně Muska, Doerra, Kaisera, Khosly, Teda Turnera, Pata Strykera a Paula Tudera Jonese.
A to všechno kvůli pochybné teorii, se kterou nesouhlasí statisíce vědců různých vědních oborů z celého světa s tituly vpředu i vzadu včetně nositelů Nobelovy ceny. Kvůli teorii, že stopový plyn CO2, produkovaný naší civilizací a zastoupený v atmosféře řádově v desítitisícinách % (celková koncentrace včetně přírodního 0,04 %) zásadním způsobem ovlivňuje klima. Teorii, která není v podstatě ověřena fakty, ale počítačovými modely. Kvůli stopovému plynu, který je nezbytný pro rozvoj rostlinné říše, který ochlazuje planetu a dává nám kyslík, a kdyby jeho koncentrace klesla pod 0,02 %, tak začne rostlinná říše odumírat. Jak je to doopravdy? Stačí se např. podívat na graf (obr. 1) vývoje teploty sestavený z letokruhů (tzv. proxy data), který dne 25. 10. 2019 ve své přednášce Změny klimatu v historické perspektivě prezentoval paleoekolog Petr Pokorný, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy při AV ČR.
Jiný graf (obr. 2) teplotního vývoje, publikovaný v roce 2020 v knize Antropocén, napsané kolektivem autorů, je pro změnu sestaven na základě poměru izotopů kyslíku ve vrtu GISP 2 v grónském ledovci. Na vodorovné ose je relativní zastoupení těžkého kyslíku O18 jako zástupná proměnná pro teplotu. Svislá osa ukazuje stáří vzorků v letech. Posun na křivce doprava znamená oteplení, doleva ochlazení.
Další komentář ke dvěma nezávislým měřením různými metodami snad ani není nutný.
Opravdu potřebujeme Green Deal?
Diskuze k článku