Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Dokážete si představit, že byste se kvůli bolesti nemohli ani pousmát? Lenka Marianna Kremličková z Jihlavy se s tímto vědomím budí každé ráno. 
Příběh sedmadvacetileté polymorbidní pacientky (více onemocnění, která jsou provázena různými druhy bolestí - pozn. red.)  je důkazem otřepaného klišé, že to nejcennější, co člověk má, je zdraví. 
Všechny její obtíže způsobila vážná forma Crohnovy choroby. „Byla mi diagnostikována ve 12 letech. Byla jsem podvyživená, trpěla jsem nesnesitelnými bolestmi břicha, průjmem, zvracením a dalšími potížemi. Můj růst se úplně zastavil,“ vzpomíná rodačka ze Znojma, která ale dlouhodobě žije v Jihlavě.

Úlevu od bolesti přinesly Lence Marianně kortikoidy a další medikamenty. „Jenomže ta úleva netrvala napořád,“ podotýká. Její stav se postupně lepšil, růst se obnovil a přibírala na váze. Během léčby se bohužel objevily nežádoucí účinky, například iatrogenní Cushingův syndrom…

Zdravotní problémy Lenky Marianny Kremličkové jakoby nebraly konce. V 16 letech byla opět hospitalizována, tentokrát kvůli diagnóze absces a píštěle, související s Crohnovou chorobu. „Podstoupila jsem čtyřiadvacetihodinovou infuzní terapii antibiotiky, trvající několik týdnů,“ prozrazuje.

Doktoři jí následně předepsali revoluční biologickou léčbu. Absces i píštěle se zahojily, medikamenty držela zánětlivou aktivitu na nízké úrovni. Letos v květnu bohužel Lenka Marianna dostala na infuzi alergickou reakci. Původní léčbu proto ukončila a čeká ji nová.
Crohnova choroba je původcem spousty komorbidit, způsobujících Lence Marianně Kremličkové trvalou bolest. Kromě jiného ji trápí enteropatická artritida, chronická bronchitida, atopický ekzém, opakují se vnitřní i kožní infekce zlatým stafylokokem, intolerance laktózy, posttraumatická stresová porucha, nepřiměřená sinusová tachykardie nebo dráždivý tračník. Zdaleka nejhorší jsou  silné svalové křeče kolem čelistních kloubů.
„Je to kombinovaná ortodontická vada skusu. Mám asymetrickou čelist s příliš hlubokým skusem a traumatickým nákusem do patra, zkříženým skusem a celkově stísněností zubů vůbec,“ líčí Lenka Marianna, která dochází na pravidelné rehabilitace a shání finanční prostředky na léčbu a rekonvalescenci.

„Čelisti mě bolí prakticky neustále. Nejvíce je to znát při jídle a smíchu. Bez rehabilitací se stav rychle zhoršuje až do stadia, kdy nemůžete otevřít ústa ani na tloušťku jednoho prstu,“ popisuje. „Díky srovnání chrupu a chirurgickému zvětšení čelisti bych mohla poprvé v životě bez problémů žvýkat a díky tomu i lépe trávit. Nemluvě o tom, že bych se mohla bez bolesti smát. A smích přece léčí,“ dodává Lenka Marianna Kremličková, která je v částečném invalidním důchodu a jako bývalá studentka SUPŠ Jihlava-Helenín si přivydělává kreslením.

Jelikož je amatérskou a vášnivou ornitoložkou, maluje nejčastěji ptactvo a přírodu. Díky umělecké tvorbě nabírá energii a sílu ke každodennímu boji s bolestí. „Já osobně neznám lepší lék než přírodu a mnoha lidmi nenáviděné ticho,“ říká Lenka Marianna.
Kdykoli může, zajde na jihlavskou Starou plovárnu. „Je tam poměrně rušno, přesto tam žije spousta zajímavé fauny a dalších organismů, o kterých většina návštěvníků ani netuší. Lidé se o tu krásu ochuzují. Málokdo zpomalí, ztiší se a umí naslouchat a pozorovat. Jihlávkou probíhají skorci vodní, po kamenech poskakují konipasi bílí a horští, ledňáček prolétá korytem řeky okolo lovící volavky… Kdybych měla vypsat všechny druhy, které jsem na plovárně zahlédla, zabralo by to určitě celou stránku,“ přibližuje atmosféru krajiny.

Kromě rodiny, přátel, doktorů a obecně nemocničního personálu je Lence Marianně Kremličkové obrovskou životní oporou její snoubenec Tomáš. „Prožil se mnou a vydržel toho tolik, co málokdo. Dodává mi odvahu objevovat v životě nové cesty. Zažívám spoustu krásných věcí, o kterých se mi dříve ani nesnilo. Díky Tomášovi jsem se konečně odhodlala podat přihlášku na Karlovu univerzitu. A vyšlo to!“ děkuje svojí drahé polovičce.
O nástrahách, spojených s Crohnovou chorobou, Lenka Marianna šíří osvětu. Většina lidí jejím slovům naslouchá, ale najdou se i tací, kteří si raději zapálí cigaretu, zakašlou a dělají, že jich se to netýká. Pacientů s touto nemocí přitom rychle přibývá a osvěta je důležitá… 

„Nesnáším, když lidé říkají nesmysly jako: ale moje snacha to má a normálně chodí do práce. Každý pacient má ´svého Crohna´, se svými příznaky, průběhem a závažností… Někteří lidé o nemoci prakticky netuší až do doby, kdy ji lékaři náhodou objeví. Šťastnější pacienti prožijí po zaléčení dlouhodobou remisi. Méně šťastní trpí projevy nemoci i přes tu nejlepší léčbu až do konce svého života,“  upozorňuje Lenka Marianna Kremličková.
(celý příběh na donio.cz)
 

Diskuze k článku