Foto: archiv JL
Změny v pravidlech parkování vyvolávají mezi občany Jihlavy silné emoce. Nejedná se však o systém fungující pouze v Jihlavě. Zavedla ho nejen čtyři okresní města Vysočiny, ale i další krajská města, jako Karlovy Vary nebo Pardubice a samozřejmě i Brno a Praha, která by se bez placeného parkování neobešla. Stejně jako pro ně, tak i pro Jihlavu se jedná o řešení problému s parkováním, který se s rostoucím počtem automobilů jen zhoršuje.
„Je to opatření, díky kterému mohou obyvatelé alespoň parkovat v místě svého bydliště. Nikdy ale nebude možné, aby každý zaparkoval, kde se mu zamane. Zvlášť když ulice nemají patřit jen autům, ale i stromům a lidem,“ vysvětlil důvod modrých zón například tehdejší náměstek pro dopravu v Praze Adam Scheinherr. Úplně stejný důvod mají všechna města, která modré zóny zavádějí.
Placené parkování a zóny neslouží jako prostředek města pro vydělávání více peněz, ale jedná se o způsob, jak zajistit svým občanům parkovací místa. Ta by jinak zůstala zaplněna auty těch, kteří do dané lokality dojíždějí.
Systém v Jihlavě
Nový parkovací systém byl v Jihlavě uveden v platnost 1. září 2023. Střed města zaplavily modré placené pruhy, které se postupně rozrůstají do dalších a dalších oblastí dále od centra města. Řidiči, kteří nechtějí platit, se tak přesouvají do okolí, kde dosud modré zóny nejsou zavedeny, což naopak vyvolává tlak zde bydlících na zavedení modrých zón.
Podle vedení města Jihlavy se plánuje postupné rozšíření placených parkovacích míst i do okrajových částí, aby se tento problém vyřešil. Nebýt zpoplatněného „modrého parkování“, obyvatelé Jihlavy by měli postupem času čím dál větší problém parkovat u svých bydlišť.
Podle oficiálního webu města Jihlavy počet registrovaných aut stoupl za minulý rok o 700 vozidel. Nemluvě o 11 tisících automobilech, jež podle statistického úřadu každodenně dojíždí do krajského města z okolí, především za prací a studiem.
Krajské město je rozděleno na tři parkovací zóny. Kdokoliv na nich může zaparkovat, ke každé z nich se však vztahují trochu jiná pravidla, především v rámci poplatků za stání. Na jakémkoliv z míst je však možnost stát bezplatně po dobu 20 minut bez jakéhokoliv postihu.
Na zhotovení parkovací karty mají právo obyvatelé s trvalým bydlištěm v Jihlavě (rezidenti) či podnikatelé sídlící v krajském městě. Za pravidelný poplatek pak můžou parkovat v označených zónách téměř bez omezení.
K placenému parkování se váže jeden problém. V některých oblastech jsou platební automaty kolikrát až o několik ulic dál. Pro lidi, kteří nemají chytré telefony, nebo Jihlavu neznají, je to značný problém.
Problémem je i nedostatek míst, kde by mohli celodenně parkovat právě dojíždějící. Chybí větší záchytná parkoviště nebo parkovací domy.
Města na Vysočině
Jak je tomu ale v jiných městech našeho kraje? Zpoplatněná parkování označená modrými pruhy jsou platná ve všech okresních městech kromě Žďáru nad Sázavou, kde mají teprve v plánu nová pravidla ohledně parkování zavést, a to v roce 2025.
V Havlíčkově Brodě, Pelhřimově a Třebíči modré zóny, podle oficiálních webových stránek každého z měst, již fungují. Platí především v centru. A ačkoliv se v každém z měst pravidla trochu liší, tak v základu jsou v podstatě stejná.
Parkoviště jsou zpoplatněná, návštěvníci za svá zaparkovaná vozidla platí jednorázově v automatech nebo přes aplikaci a rezidenti s podnikateli si mohou zařídit parkovací kartu a po uhrazení ročního poplatku mohou parkovat zadarmo.
V rámci ceny se okresní města Vysočiny zase o tolik neliší. Parkovací karta pro rezidenty se pohybuje kolem 1000 korun. V Pelhřimově si koupíte tu nejlevnější (za 700 korun), ale zároveň i tu nejdražší (za 2000 korun) podle toho, k jaké lokalitě se žádost vztahuje.
V Jihlavě se jedná o cenu ve výši 1200 korun, uvedenou v oficiálním ceníku na webu Jihlavy. Ceny karty pro podnikatele jsou značně vyšší.
Co však platí plošně, a nejen na Vysočině, jsou větší poplatky pro vlastníky více než jednoho vozidla. Za druhé vozidlo obyvatelé mohou zaplatit až několikanásobek ceny stanovené pro první automobil. Konkrétně v Jihlavě se jedná o 4800 korun za druhé auto. Tento značný cenový skok má za cíl omezit, stejně jako celý tento systém, přítomnost motorových vozidel ve městech.
Mimo Vysočinu
Podobný parkovací systém nenajdeme jen na Vysočině. Velká města, jako je Brno nebo Praha, by se bez podobných omezení vůbec neobešla. V Praze funguje stejný systém jako v Jihlavě, v platnost byl každopádně uveden o dost dříve.
Brno je také rozděleno na tři zóny, pojmenovány pomocí písmen A, B a C. Vjezd je striktnější jen do centra, označeného jako zóna A. Ve zbytku města se parkoviště normálně zpoplatňují, a to buď jednorázovým poplatkem, nebo roční platbou za parkovací kartu.
Jiná krajská města, která jsou srovnatelná s Jihlavou, mají také zavedený podobný systém. Karlovy Vary jakožto lázeňské město se značným náporem turistů bylo nuceno vytvořit placená parkoviště a modré zóny, aby zajistilo pro své obyvatele místa k parkování.
V Hradci Králové jsou zase zóny rozlišeny barevně, některé slouží pro návštěvníky, rezidenty a podnikatele, jiné jsou vyhrazeny jen pro obyvatele daných lokalit.
Obdobný parkovací systém je i v Pardubicích, kde je možné platit nejen pomocí automatu nebo aplikace, ale i přes SMS.
Diskuze k článku