David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Píše se 20. červenec loňského roku. Je parný letní den. Ilona N. (43) z Telče popíjí se svým dnes už bývalým přítelem v hospůdce nedaleko jihlavské nemocnice pivo. Společně s nimi je tam ještě v kočárku její nevlastní, teprve pětiměsíční vnuk. 

Nevlastní babička si ho od expřítelkyně jejího syna, který  prý nefiguruje v rodném listu dítěte, dostala na hlídání. Domů se z pohostinství do jednoho z přízemních bytů na sídlišti U Hřbitova v Jihlavě dostává s dítětem někdy kolem sedmé hodině navečer. 

„Vypili jsme každý pět jedenáctistupňových piv. Vychází to, protože jsme každý platili 200 korun a jedno stálo 40 korun,“ povídá o několik týdnů později do protokolu krajským kriminalistům při výslechu na policejním oddělení.  
Elitní tým kriminalistů se případem začíná zabývat poté, co podle obžaloby Ilona N. kolem osmé hodiny večer svěřenému batoleti způsobuje fatální zranění hlavně na hlavě. 
Podnapilé ženě se totiž podle Jana Adama, dozorujícího státního zástupce případu z jihlavské pobočky Krajského zastupitelství v Brně, nedaří poškozeného utišit, tak jej po přebalení balí do zelené deky až po ramena. Následně jej chytá pravou rukou pod hlavou.

Kojenec letěl hlavou proti zdi
S vědomím, že se jedná o pětiměsíční novorozeně ho zvedá do úrovně svých prsou a ze vzdálenosti přibližně dvou metrů jej velkou intenzitou hází přímo na zeď nad dětskou postýlku. Poškozený následně po nárazu do zdi zadní částí hlavy padá přímo do postýlky. 

Batole má kvůli tomu podle žalobce tříštivě zlomenou lební klenbu i spodinu nebo také úrazový otok mozku. Výčet zranění devastujícího charakteru je ale ještě mnohem širší. „V důsledku toho poškozený v řádu několik desítek minut či několika málo hodin umírá,“ čte z obžaloby státní zástupce. 

Pro obžalovanou žádá za vraždu batolete 16 let pobytu v nejpřísnějším vězení v Česku. Žena čelí obvinění ze zvlášť závažného zločinu vraždy podle třetího, nejpřísnějšího odstavce. To proto, že usmrtila dítě, kterému ještě nebylo ani 15 let. 

V krajním případě proto nikdy netrestané ženě hrozí až doživotní pobyt v káznici. Ta k úvodnímu hlavnímu líčení, které se konalo u Krajského soudu v Brně minulý týden ve čtvrtek dopoledne, dorazila v doprovodu svých blízkých a také s novým obhájcem. 

Obžalovaná není ve vazbě
Nově ji hájí Aleš Čáp z Jihlavy. I když obviněné hrozí u soudu v případě prokázání viny vysoký trest, nepřivezla ji do justičního areálu z brněnské vazební věznice eskorta, ale obžalovaná dorazila po vlastní ose, protože její trestní stíhání momentálně probíhá na svobodě.

Vysočinští kriminalisté ženu totiž původně stíhali za zločin s mnohem mírnější právní kvalifikací i sazbou. Babička si sice pobyla nějaký čas ve vazbě, ale nakonec z ní byla propuštěná s tím, že na státní zastupitelství putoval spisový materiál pro těžké ublížení na zdraví s následkem smrti. 

Horní hranice trestní sazby je u tohoto zločinu právě 16 let. Tedy přesně trest, který pro obžalovanou u soudu žádá státní zástupce, který se těsně před podáním obžaloby rozhodl překvalifikovat hlavně na základě znaleckých posudků tehdejší právní kvalifikaci na vraždu. 

V té době už byla obviněná z vazby propuštěná, takže její opětovné vzetí do vazby se neřešilo.  Oproti přípravnému řízení, kde se obviněná prakticky ke všemu kriminalistům doznala a popsala, co se vlastně ten večer v potemnělém bytě v přízemí dělo, u hlavního líčení před soudem už ale svou předchozí výpověď rozporovala s tvrzením, že při výpovědi na policii byla v šoku a nevěděla, co se děje. 

„Spadl mi z autosedačky, kterou jsem pro něj měla připravenou. Určitě jsem s ním nemrskla o zeď,“ odmítla prohlásit vinu obžalovaná, takže v rámci hlavního líčení musí probíhat kompletní dokazování. 
Obžalovaná po propuštění z vazby bydlí v Telči, kde pracuje a z výplaty splácí podle svých slov jednu exekuci. Rozvedená žena má dvě děti. Nezletilou dceru a už dospělého syna. Právě ten obžalovanou seznámil s jeho tehdejší přítelkyní.

„Pozvala jsem je k sobě domů na návštěvu. Se synem to ale bylo komplikovanější, protože nechtěl pracovat a ani neměl kde bydlet. Sehnal se mu byt. Když jsem k nim ale přišla na návštěvu, tak to bylo hrozný,“ povídá před soudem obviněná. 

Podle svých slov se mu snažila i tak dál pomáhat a měla mu sehnat i práci. Dala mu prý i peníze, aby si mohl i něco koupit. „Jenže první, co on udělal bylo, že šel a koupil si nůž. To jsem se s ním trochu pohádala. Nějaký čas jsme se nebavili, ale s jeho přítelkyní jsme byli v kontaktu pořád. I když se rozešli,“ přiznává obžalovaná. 

Byla i u porodu zavražděného
Následně se od bývalé přítelkyně svého syna dozvěděla, že je těhotná. „Strašně jsem se na malého těšila. Ještě jsem se snažila pro něj pořídit spoustu věcí. Brala jsem ji jako druhou dceru. Měli jsme spolu fakt hezký vztah, dokonce jsem s ní byla i u porodu a přestříhávala jsem pupeční šňůru,“ popisuje vztah k expartnerce svého syna obžalovaná.

Po porodu se vídaly obě ženy dál, a to i ve chvíli, kdy si našla nového přítele. Poprvé poškozeného sama hlídala po svěření matkou dva až tři dny, když novorozenci byl podle obžalované přibližně měsíc.
Naposledy jí ho maminka batolete svěřila na týdenní hlídání v půli července loňského roku, kdy do Jihlavy dorazila i se svým novým přítelem vlakem. 

„Viděla jsem ho poprvé v životě. Šla jsem jim k vlaku naproti. Pak jsme si byli společně chvilku sednout. Pak se u mě najedli a spali do rána v mé posteli. Malý strašně řval, tak jsem se tam šla podívat. Ona mi řekla, že se jí chce strašně spát, a ať se o něj postarám já. Z její strany to byl absolutní nezájem,“ sdělila u soudu. 

Druhý den se obviněné zdál malý podle jejích slov nějaký nevrlý. „Mám špatné ruce a nohy, tak jsem poprosila paní v bazárku, kam jsme šli koupit nějaké oblečení, aby se na něj podívala. Byla jsem po operacích, brala jsem prášky. Původně jsme byly domluvené, že si malého nechám jen dva dny, ale ona mi řekla, ať si ho nechám klidně třeba celý týden. To jsem si uvědomila, že je něco špatně, protože za celou dobu ani nepsala, nezajímala se, jak se malý má,“ líčí.

Chtěla mu pustit pohádky 
Od úterka už byla na poškozeného sama. K jeho smrti došlo o dva dny později večer. U soudu si postěžovala, že malý skoro vůbec od té doby nespal. „Sehnala jsem pro něj do bytu postýlku z druhé ruky,“ popsala.
V osudný čtvrteční den vzala malého podle svých slov v kočárku ven, protože si potřebovala něco vyřídit. „Malý byl takový nevrlý furt. Byla jsem si v obchodě koupit něco k jídlu. Bylo docela teplo, tak jsem si dala pivko,“ řekla. 

Když dorazila s kočárkem domů, vložila kojence do takzvaného vajíčka. „Chtěla jsem udělat něco k jídlu a dětský čas. Pak jsem ale slyšela, jak malý řve. Tak jsem letěla, jestli třeba nespadl a nestalo se mu něco. Pak jsem ho zvedla ve vajíčku z postele, ale on mi vylítnul,“ řekla.

Soudkyně Dita Řepková se zajímala o to, proč obžalovaná dala dítě do autosedačky a nenechala ho ležet v postýlce nebo přímo na manželské posteli. „Chtěla jsem mu pustit pohádky, aspoň na chvilku než udělám jídlo a čerstvý čaj,“ odpověděla obviněná.

„Byla jsem v takovém šoku, protože jsem nevěděla, co se děje, proč brečí. Chtěla jsem ho vzít oběma rukama, jenže obě mám špatné a nohy také. V tu chvíli jsem si to neuvědomila, že jsem ho měla vzít do náruče,“ reagovala na další dotazy soudkyně. 

Z vajíčka obžalované podle jejích slov vyletěl směrem ke dveřím, protože ho neměla v autosedačce připoutaného. „Jak vám může dítě vyletět a letět někam. Když nedáte tělíčku nějakou rychlost, tak tělo samo o sobě nelítá...“ ptala se soudkyně. Obžalovaná to v slzách  nedokázala vysvětlit.  

Do nemocnice chtěla nejdřív taxíkem
Když ji dítě odletělo ze sedačky ke dveřím, tak ho obžalovaná podle svých slov před soudem zvedla. „Brečel. Dala jsem mu dudlík. Byl v pořádku. Prohlédla jsem ho. Pak přestal brečet. Došla jsem pro čaj. Dala jsem ho do sedačky, dala jsem mu napít. Byla jsem v šoku. Strašně se mi třepaly ruce. Dala jsem mu plenku a mléko,“ popsala sled událostí. 

Poškozený ale podle ní pořád plakal. Pak zjistila, že má oči sloup. Původně si prý chtěla zavolat taxíka a vyrazit s ním na pohotovost do jihlavské nemocnice, pak ale raději zavolala na tísňovou linku záchranky. 
Záznam hovoru se v jednací síni přehrával. Z něj vyplynulo, že obviněná po telefonu i na místě záchranářům tvrdila, že zdravotní indispozice nastala po večerním krmení dítěte sunarem. „Snažila jsem se mu dát první pomoc. Dýchání z úst do úst,“ popisovala před soudem. 

„Vy vypovídáte úplně jinak, než v přípravném řízení,“ konstatovala směrem k obžalované soudkyně a předestřela jí aspoň část její tehdejší výpovědi na policii, kterou za přítomnosti tehdejší obhájkyně podepsala.
„...Začal se zase vztekat. Byla jsem s ním u stolu s kulatou deskou. Nevím, co to do mě vjelo, ale když jsem udělala asi jeden krok směrem k postýlce, tak jsem ho do úrovně nad horní konstrukci postýlky, kdy na zeď narazil asi zadní stranou zad, ale letěl hlavou napřed a spadl do postýlky. Serval i tu tyčku, na které měl zavěšenou chobotnici. Svého jednání moc lituji. Byla jsem rozhozená. Nikdy bych dítěti neublížila, radši bych byla mrtvá já,“ přečetla soudkyně výpověď ženy dva dny po činu na policii. „Vaše výpověď vypadá zcela logicky,“ okomentovala soudkyně. 

Obžalovaná na to nedokázala reagovat. „Mně až měsíc poté došlo, co všechno se děje. V životě bych malému neublížila,“ konstatovala.
Když dorazili na místo záchranáři,  musela jim v potemnělém bytě obviněná přisvítit lampičkou, aby měli dost světla pro práci. Po 20 minutách marného oživování zavolala lékařka policii, ale dál pokračovali v resuscitaci dalších 30 minut. Poté konstatovali už smrt novorozence a při ohledání těla si všimli praskliny na hlavě a měli podezření, že z ženy je cítit alkohol. 

Později zjistili, že není matkou dítěte, ale jen nevlastní babičkou. Na místo přibližně za hodinu dorazila skutečná maminka poškozeného, která si mohla poškozeného po ohledání naposledy pochovat a rozloučit se s ním.
Obžalovaná přiznala, že v ten den měla alkohol, ale jen asi v polovičním množství než tvrdil dnes už její bývalý přítel. Hlavní líčení bude u Krajského soudu v Brně pokračovat v závěru června letošního roku. 
 

Diskuze k článku