Zájem o destinaci Vysočina dlouhodobě roste. V roce 2023 ji navštívilo o 41.675 turistů více než v roce 2022. Nejčastějším návštěvníkem mimo Českou republiku se stal turista ze Slovenska. Průměrná doba pobytu turisty na Vysočině se snížila, aktuálně je 3,34 dne.

Náš kraj navštívilo v roce 2023 oproti roku 2022 o 6,48 procent více návštěvníků. Kraj tak hlásí i nárůst v počtu strávených nocí, konkrétně o 51.087 nocí více než loni, jedná se tedy o nárůst o 3,29 procent. 
Celorepublikový trend co do průměrné doby pobytu se pak potvrzuje i na Vysočině. Průměrná doba pobytu se snížila z 3,41 na 3,34 dní.

V letošním roce bude kladen velký důraz na zahraničního návštěvníka z okolních zemí, jako je Slovensko, Německo, Rakousko a Polsko. 
„Abychom zvýšili návštěvnost Vysočiny zahraničními návštěvníky, bude krajská příspěvková organizace Vysočina Tourism aktivně cílit na zahraniční trhy,“ říká náměstek hejtmana Roman Fabeš.
„Velký akcent bude také na navýšení doby pobytu. Všeobecně se sice délka pobytu v České republice snížila, nesmíme to však nechat bez povšimnutí,“ naznačuje ředitelka krajské centrály cestovního ruchu na Vysočině Oľga Königová.

Doplňuje, že letos více než v jiných letech bude velmi důležitá spolupráce mezi partnery v území a velký apel klade na vznik kvalitních produktů v cestovním ruchu za účelem motivace prodloužení průměrné doby pobytu. Důležitá také bude soudržnost ostatních destinací na Vysočině.
Vysočina je aktuálně pokryta třemi certifikovanými oblastními destinačními společnostmi. Patří mezi ně Destinace Třebíčsko, Koruna Vysočiny, letos v lednu pak získala certifikaci kategorizace destinačního managementu i oblast Vysočina West.

V Jihlavě láká podzemí
Jihlava v loňském roce zaznamenala 56.806 přenocování. Pokud by průměrný počet přenocování byl dvě noci, jako tomu bylo v roce 2022, přespalo tu 28.403 turistů.
Nejatraktivnější památkou je dlouhodobě jihlavské podzemí, již druhý rok po sobě překonala dvacetitisícovou hranici návštěvnosti, přesně to loni bylo 22.831 návštěvníků.

Jihlava je cílem převážně pro tuzemské návštěvníky. Z dlouhodobého výzkumu návštěvníka Jihlavy vyplývá, že 95 % návštěvníků je z České republiky, 76 procent z Kraje Vysočina. Ze zahraničních turistů sem míří převážně turisté ze Slovenska - 37 procent návštěvníků.
„V letošním roce budeme lákat na jihlavské architektonické skvosty. Nově se návštěvníkům otevře kostel sv. Ignáce v pravidelných prohlídkách, v rámci komentovaných procházek pořádaných organizací Brána Jihlavy je možné navštívit i běžně nepřístupné objekty, například vojenskou kapli či oblíbený Hrádek v lesoparku Heulos. Samozřejmě dlouho očekávanou novinkou letošní sezóny bude květnové otevření domu na Masarykově náměstí 21,“ vypočítává Magdaléna Svatoňová, destinační manažerka Brána Jihlavy.

Třebíč a památky UNESCO
Do Třebíče přijelo v loňském roce téměř 108 tisíc turistů. Největšímu zájmu se těšily památky zapsané na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO – areál bývalého benediktinského kláštera s bazilikou sv. Prokopa a židovská čtvrť se židovským hřbitovem. 

Díky vánočně osvětlené Třebíči a programům nejen na Karlově náměstí se podařilo prodloužit turistickou sezónu až do konce roku. To si pochvalují i podnikatelé v cestovním ruchu, provozovatelé kaváren i restaurací. 
„Ze zahraničních turistů převažují návštěvníci z USA a ze sousedních států, jako je Rakousko, Slovensko, Německo a Polsko. Z českých turistů do Třebíče vloni přijelo nejvíce návštěvníků z Jihomoravského kraje, z Prahy a také z jiných koutů Vysočiny,“ vyjmenovává Nikola Černá, ředitelka Městského kulturního střediska Třebíč. 

Netradiční prohlídky 
Velmi oblíbené jsou kostýmované prohlídky baziliky sv. Prokopa a také židovské čtvrti, které pořádají pracovníci městského kulturního střediska. 
„Velkým lákadlem bývá zpřístupnění celého zámeckého areálu na Noc kostelů nebo Noc muzeí. Návštěvník má možnost projít všechny objekty v zámeckém areálu v netradičním čase,“ poukazuje Černá. 
Do Třebíče míří turisté nejen za památkami UNESCO, ale také za českým unikátem – větrným mlýnem, který kdysi mlel stromovou kůru pro potřeby koželuhů. 

Kroky turistů pak často vedou do třebíčského zámku, kde sídlí Muzeum Vysočiny Třebíč. Vybrat si mohou ze tří prohlídkových tras a seznámit se s dějinami regionu, významnými osobnostmi a nahlédnout do života majitelů zámku.
Třetím rokem v Třebíči úspěšně funguje platforma pro setkávání aktérů a podnikatelů v cestovním ruchu. Vedení města, městské kulturní středisko a destinační společnost Třebíčsko se setkává s majiteli restaurací, ubytovacích zařízení i s institucemi, které turisté navštěvují. 

Vzájemně si předávají informace, podněty ke zlepšení. Město zdarma poskytuje propagační materiály i mapy a je na podnikatelích, jak je pro své hosty využijí. Třebíč je součástí destinační společnosti Třebíčsko – společná propagace a spolupráce je další podporou ve zvýšení zájmu o tuto lokalitu. 

Žďársko láká na relax
Celkem 752.181 návštěvníků v loňském roce navštívilo sledované turistické cíle na území destinační společnosti Koruna Vysočiny. Při porovnání s daty stejných cílů v roce 2023 s rokem 2022 šlo o nárůst ve výši sedmi procent.  
„V Koruně Vysočiny bylo nejnavštěvovanějším cílem Relaxační centrum Žďár, následují Městské lázně v Novém Městě na Moravě a třetím nejčastějším cílem návštěvníků je státní hrad Pernštejn,“ informoval ředitel destinační společnosti Koruna Vysočiny David Štěpánek. 

Žďárské Relaxační centrum loni zaevidovalo celkem 175.889 klientů, což meziročně představuje dvouprocentní nárůst. „Z toho, že v roce 2023 navštívilo Relaxační centrum o 3529 návštěvníků více než v roce 2022, máme velkou radost,“ uvádí šéf příspěvkové organizace města Sportis, která spravuje žďárská sportoviště, Radim Technik. 

Pokračuje, že k navýšení došlo i přesto, že v roce 2023 byla s ohledem na růst cen energií oproti roku 2022 zkrácená provozní doba zhruba o 336 hodin. 
Do novoměstských Městských lázní loni přišlo 112 tisíc lidí, o jedenáct procent více než v roce 2022. Hrad Pernštejn se vydalo prohlédnout 81.188 návštěvníků, což je stejně jako předloni.

 
Z porovnání absolutních čísel není bez zajímavosti bystřické Centrum Eden s 34.163 návštěvníky představujícími nárůst o 55 procent, které si ve srovnání s rokem 2022 polepšilo o 12.063 turistů. 
Druhý nejvyšší nárůst o 10.770 návštěvníků byl zaznamenán v Městských lázních v Novém Městě na Moravě, plus jedenáct procent. Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou s 20.243 návštěvníky loni eviduje oproti roku 2022 třicetiprocentní nárůst. 
Žďárským poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, památkou UNESCO, v roce 2023 prošlo 41 tisíc návštěvníků - konkrétně o 9811 více než v roce 2022, přičemž procentuální nárůst činil 31 procent.

„Za loňskou návštěvností stojí kombinace několika faktorů. Jednak jde o dokončenou rekonstrukci kostela, navíc pominula covidová omezení a velký zájem byl také o prohlídky kostela o Vánocích, kdy byl týden otevřený pět hodin denně a proudily tudy davy lidí. Značný ohlas vzbudily i prohlídky pater v červenci a srpnu,“ přiblížil kastelán kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře Ondřej Vobejda.  

Zájem o kostnici 
Nejvyšší procentuální nárůst počtu návštěvníků – stoprocentní - vykázali v kostnici v Nížkově, o 74 procent více lidí než v roce 2022 loni přišlo do Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem, o 52 procent turistů více se vydalo na prohlídku Síně rodáků v Jimramově a o 78 procent se loni zvýšila návštěvnost svrateckého muzea. 

„Za zvýšením počtu návštěvníků je medializace, která nám byla prostřednictvím Koruny Vysočiny nabídnuta, například tím, že se muzeum dostalo do televizního pořadu Toulavá kamera i dalších médií. To je zejména pro malá zařízení velká pomoc, protože na rozdíl od těch velkých nemají prostor na to si publicitu obstarat sama,“ konstatoval správce Městského muzea ve Svratce Martin Mudroch.

Na Bystřicko loni zamířilo celkem 165.109 návštěvníků, o dvanáct více než rok předtím. Nejnavštěvovanějším byl Šikland ve Zvoli, poté Centrum Eden a na třetím místě skončil Draxmoor v Dolní Rožínce. 
Nedvědicko v roce 2023 objevovalo 87.518 turistů, plus tři procenta. Nejnavštěvovanějším byl hrad Pernštejn následovaný Muzeem mincovního pokladu v Nedvědici a Fantasy muzeem a Galerií v Černvíru. 
Na Novoměstsko se vydalo 167.466 návštěvníků, plus pět procent, a nejčastěji mířili do Městských lázní, Horáckého muzea a Horácké galerie. 

Žďársko loni při svých výletech či dovolené preferovalo 332.088 návštěvníků, plus pět procent. Nejvíce jich směřovalo do žďárského Relaxačního centra, druhá příčka patřila Zámku Žďár a třetí kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. 
Do certifikovaných turistických informačních center si loni přišlo pro radu a informace, upomínkové předměty, propagační materiály, mapky či letáčky 198.695 návštěvníků, plus jedenáct procent. Tento nárůst podpořilo i otevření nových infocenter ve Svratce, Křižánkách a Domě přírody Žďárských vrchů v Krátké. 

Značný počet návštěvníků, kteří se loni rozhodli trávit volný čas v Koruně Vysočiny, využil síť místních cyklostezek. „Zatím máme data od ledna do září 2023, kompletní budou k dispozici až na konci února, avšak návštěvnost už předehnala stejný časový úsek roku 2022. Sledované cyklostezky za uvedenou dobu využilo 370.790 lidí, což bylo o 6,5 procent více než o rok dříve. Nejvyšší nárůst, a to 22 procent, zaznamenala Vysočina Arena,“ doplnil David Štěpánek.

Diskuze k článku