Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Pod pracovním názvem „Jéčko“ začíná v HDJ pracovat nový soubor pro dětské diváky a mládež. Oficiálně nese název HD_Jéé. Jeho vznik je reakcí na obrovskou poptávku publika právě po divadle pro děti a po rodinných titulech.  
Ředitel HDJ Ondrej Remiáš hovoří doslova o vnitřní potřebě divadla zřídit samostatný soubor pro děti a mládež. Zásadní byl podle něho v tom směru vstřícný přístup zřizovatele divadla Kraje Vysočina. Díky tomu se podle něho doslova „nemožné stalo skutečností“. 

Jak Remiáš uvedl, personálně divadlo posiluje o šest nových úvazků: „Čtyři momentálně použijeme na herce a dva na zákulisní personál. Z mého pohledu je to věc, která se bude postupně vyvíjet. To znamená, že si dáváme nějaké dva roky na další potřeby nebo na určité přeskupení, které potřebujeme v rámci divadla, abychom mohli fungovat legitimně jako dvousouborové divadlo.“ 

Takový statut se podle ředitele odráží i v dosahu na finance od ministerstva kultury. Dalším efektem má být v tomto směru příjem z aktivit tohoto druhého souboru. 
Remiáš v tom směru ocenil i pokračující spolupráci s městem Jihlavou, s nímž je podepsáno memorandum o podpoře krajského divadla.  Půlmilionovou dotaci z městské kasy letos divadlo použilo právě na vybudování zázemí pro nový soubor. Nově tak byly vybaveny šatny a zajištěny i další potřeby pro fungování „Jéčka“. 

Začalo nás to válcovat 
Pro ředitele Remiáše je podle jeho slov vznik druhého souboru určitým naplněním vize, se kterou do Jihlavy přišel. Z jeho pohledu zde práce s dětským a mladým divákem nebyla dostatečná. 
„Snažili jsme se to rozběhnout v činoherním souboru, a rozběhlo se nám to natolik, že nás to už začalo válcovat. Zájem o dětská a rodinná představení byl opravdu už tak velký, že s tím činoherním souborem jsme to pokrývat neuměli. Takže nový soubor bude mít co dělat. Beru to tak, že sázíme les. Určitě se nám to vrátí v té divácké obci, anebo když ne nám, tak někomu, kdo tu bude po nás. Je potřebné to dělat a opravdu to má smysl,“ uvažuje Remiáš. 

Koncepce souboru se bude podle vedení divadla ladit takříkajíc za pochodu: „Nemáme na začátek žádné velké oči. Doteď jsme s opravdu odřenýma ušima dokázali dát v sezóně 60, 70 představení pro děti. Teď bych byl rád, kdybychom šli nad 100 představení,“ konstatuje ředitel. 

Do konce sezóny jsou plánovány v podstatě dvě premiéry Jéčka. Druhá z nich má být po úspěchu dřívější inscenace Kniha džunglí v Zoo Jihlava opět koncipována jako venkovní představení. 
Jéčko postupně převezme i další práci stávajícího činoherního souboru s dětmi, jako jsou čtení na schodech a projekty pro mateřské a základní školy. Tyto interaktivní aktivity chce divadlo rozšiřovat.  Podle slov ředitele jsou zaměřeny na logopedii, rozvoj obrazotvornosti či fantazie. Divadlo se také novým souborem více zaměří na tematické svátky během roku apod. 

Kategorie jedenáct plus: temné území
„Kolikrát se stává, že už nám děti tahají své rodiče do divadla, což je z mého pohledu velmi dobře,“ komentuje Ondrej Remiáš výsledek dosavadní cílené práce s dětským divákem a tvorby pro děti.
Tento zájem se už prolíná i do klasického činoherního repertoáru: „Když máme jednou do měsíce klasické představení s hlídáním dětí, těm dětem se tam tak líbilo, že rodina musela kvůli hlídání dětí jít do divadla znovu,“ usmívá se ředitel. 

Podle uměleckého šéfa divadla Michala Zetela je specifickou či problematickou kategorií divák ve věku nad 11 let: „Existuje v republice pár specialistů, kteří se orientují přesně na tuhle skupinu. Třeba pro mě je to temné území, já prostě pro tuhle věkovou skupinu nemůžu inscenovat. A my se na ni chceme speciálně zaměřit, protože to vyžaduje specifický typ díla. Potřebujeme na to čas, potřebujeme to vyvíjet.“    
Nový soubor uvolní ruce stávající činohře, cílem však není uvádět v sezóně více činoherních premiér. 

„To ani není potřeba. Myslím si, že nových titulů děláme dost a pro nás je mnohem cennější reprizovatelnost. Protože některé ty věci opravdu rostou s každou další reprízou. Nepotřebujeme více vyrábět, potřebujeme častěji hrát, a taky někdy odpočívat. Také bychom rádi jezdili na festivaly, ale najít termín je teď velmi složité,“ vysvětluje Zetel. 

Diskuze k článku