V Třebíči minulý týden otevřeli nové planetárium. Nese jméno rodáka a astronoma Zdeňka Kvíze.  Akce se zúčastnil také astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar. 

Co se vám vybaví při otevírání třebíčského planetária?
Pamatuji si na Zdeňka Kvíze, po kterém ponese jméno, třebíčského rodáka, který byl na univerzitě čtyři roky přede mnou. 
To už byl hotový astronom a my jsme ho obdivovali právě pro jeho vědomosti. Byl vzdělaný a měl velký smysl pro humor. To mezi astronomy není běžné.

Kolik je takových planetárií v České republice?
Jezdil jsem na kole po naší republice, i Slovensku, například není planetárium v Bratislavě. Myslím, že je v Košicích. 
U nás je toho hodně, například v Chebu je školní hvězdárna. To je neuvěřitelné - školní hvězdárna. Liberec, Praha, Brno má krásné planetárium, to je myslím nejmodernější, Ostrava, České Budějovice. Myslím, že je jich dost.

A úrovní třebíčské?
Tak to je takové menší, myslím, že říkali, aby se do něj vešla školní třída. To je výhoda u menších dětí, ta velikost. Ty z toho budou mít veliký zážitek.   

Jaký je váš názor na dnešní dobu a vědu, dostávají mladí šanci?
Máme velké univerzity, Praha, Brno i Opava a tam se opravdu dělá velká věda. To je takové zadostiučinění. Byl jsem na všech třech místech, takže jsem se se vším seznámil. 
Dneska máme skvělé lidi, teď pracuji ve fyzikálním ústavu Akademie věd, a mladí lidé, kteří k nám přicházejí, jsou dobře vybavení vědomostmi a je to ta nejvyšší liga. To se podařilo a je důležité, aby byla věda podporovaná, a nemůžeme si stěžovat. 

Co vás na práci neustále baví?
Poznatky se prohlubují, některé starší mizí, třeba že je země placatá. A když se s tím setkávám ještě dnes, tak to mě dokáže i rozzuřit. 

Co třeba věda a víra?
To je pozoruhodná věc a spočívá i v tom, že celou řadu objevů v astronomii učinili kněží. 
Ti lidé to dělali právě proto, protože si uvědomovali, že ten Vesmír je úplný zázrak. Vesmír nebyl a najednou je. Zkuste se nad tím zamyslet. 

Takže se to nevylučuje?
Té určitě ne, myslím si, že je rozdíl mezi vědou a pavědou a mezi vírou a pověrou. 

Takže astrologie?
To je ta pavěda, a hlavní. To je nesmysl. 

Co vás v poslední době nejvíce upoutalo z výzkumu vesmíru?
Hodně mě překvapilo, že Einstein sice předvídal gravitační vlny, ale myslel si, že se to nikdy nepodaří objasnit, protože jsou velice slaboučké. 
Nakonec se ukázalo, že tady se mýlil, protože v roce 2017 byly poprvé gravitační vlny pozorovány, a to dvakrát za rok. Teď je to každé čtyři dny. 

Myslíte si, že je na nějaké jiné planetě ve vesmíru život?
To je velice složitá otázka, protože nemáme solidní data. Víme, že jsou planety kolem hvězd, a tam by mohl být život, ale nemůžeme to dokázat, protože nemáme tak dobré přístroje. V každém případě je velice zvláštní, že se tady život uchytil. Jsme v planetáriu a tak si musíme uvědomit, že se tady vše vyvíjelo čtyři a půl miliardy let.

Znamená to, že ta jiná civilizace by byla na stejné úrovni jako naše?  
To se opravdu nedá zatím zjistit. Já vždycky říkám, že v pondělí, ve středu a v pátek zastávám názor, že civilizace jsou, v úterý, ve čtvrtek a v sobotu, že nejsou, a v neděli se modlím, aby někdo přišel na to, jak je to doopravdy. 

Myslíte si, že se tohoto objevu dožije tato generace?
Myslím si, že to není možné. 

A přistání na Marsu, má to nějaký logický smysl?
Jestli Musk chce letět na Mars, tak tam umře. Po cestě, ne že by tam doletěl. Když si představíme, co by si všechno musel brát sebou, vzduch, magnetické pole, to nedokáže. 

Vyvstala teorie, že první život byl právě na Marsu a pak se přesunul na Zem.
To je naprostá spekulace. Není to pavěda, mohlo se to stát, ale přenos života z jedné planety na druhou, to není pravděpodobné. 
Podívejte se na planetu Zemi, kdyby sem putoval život, musel by proletět atmosférou, a tam shoří. 

Myslíte si, že život na Zemi jednou zanikne?
Určitě. Slunce nevychladne, naopak bude svítit čím dál tím víc. 
Nepohltí nás, ale bude tady takové horko, že zde život nebude moci existovat. Protože hvězdy jsou hloupé, místo aby si oheň stárnutím šetřili, ony ho rozdmýchávají. To trvá tak patnáct miliard let a pak se z nich stane bezvýznamný škvarek. 

Bavila vás astronomie už od dětství?
Dostal jsem se k ní v roce 1944, když jsme bydleli v Brně a byla válka. Číst jsem už uměl v předškolním věku, naučil jsem se to tajně, maminka nechtěla, abych později ve škole nezlobil. 
Četl jsem už tehdy knížky populárně naučné. V tom roce 1944 jsem dostal knížku Vesmír novýma očima. 
Tu knížku napsal profesor ředitel nějaké reálky v Plzni. Bylo to asi 120 stránek a na konci bylo napsáno: „Lidstvo je na počátku poznání neznáma. Proč bys i ty nemohl jednou nějakou věc rozluštit“. 
A bylo to. Rodiče mysleli, že mě to přestane bavit, ale nepřestalo. Tak od devíti let jsem byl rozhodnutý, že budu hvězdář.   

A ten smysl pro humor, když má vesmír svůj řád?
Myslím si, že vesmír je největší panoptikum, že tam je všechno. A člověka to nutí, aby tomu přišel na kloub. 

Diskuze k článku