Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Jméno Petr Král pravidelní čtenáři sportovní rubriky JL znají. Kapitán hokejbalistů SK Jihlava má kromě prohánění plastového balonku mezi mantinely ještě další milovaný sport – fotbal. Přes 20 let je skalním fanouškem AS Řím. 

Minulý měsíc se Královi splnil sen sledovat domácí utkání „Giallorossi“ přímo na Stadio Olimpico v italské metropoli.
„Jsem další z řady příznivců, co vyrazili za svým oblíbeným týmem,“ říká Petr Král. „Je trochu ostuda, že mi to tak dlouho trvalo,“ dodává s úsměvem.

Do Říma se měl Petr Král vydat se svými kamarády již dvakrát, ale kvůli ne­naplněné kapacitě autobusu zájezd padl. „Jeden zápas měl být proti Interu Milán, druhý městské Derby della Capitale s Laziem,“ vzpomíná. Hovoříme o době před nástupem covidové pandemie, která po celém světě vyhnala diváky z ochozů stadionů k televizním obrazovkám.

„Čekal jsem tedy na jinou vhodnou příležitost. Když los letošní Evropské ligy nasměroval Římany do základní skupiny k pražské Slavii, nebylo nad čím přemýšlet. V české lize držím palce právě „sešívaným“,“ zabil Petr Král dvě mouchy jednou ranou.    

Zatímco Slavii fandí od prvního stupně základní školy, k Římu si našel cestu prostřednictvím mistrovství Evropy 2000. Při přímých přenosech Petr Král hltal finesy italského reprezentanta Francesca Tottiho. Pro vysvětlení: čím byl Diego Maradona pro Argentinu a Neapol, tím je Totti pro AS Řím.

„Obrovský symbol a vzor klubové oddanosti, která je v dnešní době vzácná. Francesco mohl odejít do Realu Madrid nebo Chelsea, ovšem zůstal věrný Římu. Na hodiny tělocviku jsem pokaždé pyšně chodil v jeho dresu,“ prozrazuje Petr Král.

Jeho láska ke „Giallorossi“ postupně sílila. „Na konzolích jsem vždycky hrál za Řím, od roku 2003 jsme doma měli televizní program, vysílající italskou Serii A. V tomhle období jsem AS ´žral´ opravdu hodně. Při studiu střední a vysoké školy jsem jako brigádník psal zápasové ´onlajny´. Byl jsem specialista právě na italskou ligu, placený za to, že sleduji fotbal,“ líčí.

Jednou dostal Petr Král kvůli fandění u televize od rodičů vyhubováno… „Bylo to v roce 2010, kdy AS prohrálo domácí utkání se Sampdorií Janov a ztratilo titul. Za hosty nastoupil římský ´zrádce´ Antonio Cassano. Nadával jsem vstoje metr od obrazovky. Následně jsem dostal ´čouda´, abych se uklidnil,“ vypráví s úsměvem.
Po skončení školních let je Petr Král jako příznivec AS umírněnější. Již dychtivě nehltá každé utkání, byť sestřih důležitých momentů podle svých slov nikdy nevynechá. Rodina, práce a hokejbal mají přednost.

„Mám-li čas, rád se na nějaký zápas podívám, nebo alespoň na poločas. Díky sociálním sítím sleduji, co se v klubu děje. Mám dokonalý přehled,“ podotýká.
Přesuňme se skokem do minulého měsíce. Utkání AS Řím – Slavia Praha (výsledek 2:0) se hrálo 26. října.

 „Jeden můj kamarád má slávistickou permanentku, proto mohl přednostně koupit vstupenky na Evropskou ligu. Poté jsme sehnali letenky a ubytování,“ mohl se Petr Král těšit na vysněný výlet.

Na kolik peněz jej třídenní návštěva „věčného města“ vyšla? „Částku bych raději nezmiňoval,“ směje se. „Ale počasí nám přálo. Bylo ideálních čtyřiadvacet stupňů,“ dodává.
Dvoudenní chození po památkách vystřídala toužebně očekávaná chvíle – vstup do hlediště Stadio Olimpico. Zápas sledovalo bezmála 65 tisíc diváků. 
„Nasál jsem atmosféru a slyšel hymny a pokřiky, které jsem do té doby znal jenom z televize. Nelze to slovy dostatečně popsat, to musíte prožít,“ rozplývá se Petr Král.  
Všechno ovšem nebylo jenom růžové… Na hostujících příznivcích „si smlsli“ domácí pořadatelé. Česká média psala o šikaně… 
„Podle mého názoru to Italové naprosto nezvládli. Nechápu, že dají slávistický sektor vedle druhého „kotle“ domácích fanoušků. Před zápasem nás italská policie zbytečně hnala ke stadionu delšími trasami. Před samotným vstupem na stadionu probíhalo trojí „šacování“. Nás se alespoň už netýkalo trojnásobné sundavání bot… Po zápase nás policejní těžkooděnci drželi v sektoru hodinu a půl, někoho i dvě hodiny…,“ popisuje Petr Král nepříjemné chvíle. „V žádném případě ale nelituji, že jsem do Říma jel,“ dodává.

Při pohledu na výsledky AS Řím v posledních letech se nabízí otázka, jestli Petr Král nestrádá… „Je to katastrofa,“ vyhrkne a rozvádí svoji úvahu. 
„Dlouhodobě se AS nedokáže vyrovnat italským velkoklubům. Dříve bylo sympatické tím, že hrálo s odchovanci, bylo ligovou štikou a pravidelným účastníkem Ligy mistrů. Po příchodu amerického majitele se dělají divné nákupy hráčů bez formy, nebo po zranění, a hledí se na herní tvář. Z mého pohledu by klub měl jít právě cestou odchovanců. Nicméně nejsem, a nikdy jsem nebyl, fanoušek úspěchů, takže barvu dresu nezměním,“ uzavírá.
 

Diskuze k článku