Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Pořekadlo o dvojím vstupu do stejné řeky v jeho případě neplatí… Brankář Tomáš Humlíček je počtvrté v řadě vicemistrem světa elitní kategorie v „trojkovém“ hokejbale. Ve finále domácího šampionátu v Hodoníně (25. 6 – 2. 7.) český národní tým opět nestačil na výběr kanadského Quebecku.

Člověka napadne otázka, jestli je zlatá medaile reálná…
Konečně vyhrát zlato, ještě k tomu na české půdě, porazit Kanadu a vrátit jí všechna ta druhá místa a prohrané finále, pochopitelně bylo naším cílem. Ale oni jsou z úplně jiné planety. Jinak si to neumím vysvětlit. Výborní atleti s hokejkami.

V čem je Kanada oproti konkurenci napřed?
Za prvé: v provincii Quebec se snad děti rodí s hokejkou v ruce (úsměv). Za druhé: „trojkovému“ hokejbalu se věnují od malička a mají tam i profesionální ligu, proto dokonale ovládají herní systém. U nás v Česku máme jen klasický hokejbalový formát pět na pět. Při hře tři na tři jsme zatím Kanadě jen dobrým sparing partnerem. 
 

V základní skupině jste jí podlehli po nájezdech. To není špatný výsledek…
Vedli jsme 7:4, ale bohužel to neudrželi. Následovala přestřelka. Odvolali brankáře a dali nám čtyři góly. Vůbec nám nepůjčili míček. Jak jsem řekl, mají „trojkový“ systém v malíčku. Ve finále byli lepším týmem.

Dýchla na vás atmosféra domácího turnaje?
Atmosféra byla výborná, hlavně při medailových zápasech. Lidé si našli cestu na stadion a fandili. Přijela i moje rodina a byla pořádně slyšet. Bojovala za české barvy takříkajíc v první linii (úsměv). Díky tomu, že mistrovství vysílala televize, dostalo se nám ze všech stran velké odezvy a pochvaly. Organizátoři si dali opravdu záležet, aby připravili povedený turnaj. Za to jim patří poděkování.

Posunul se nějak „trojkový“ hokejbal?
Přijde mi rok od roku rychlejší. My brankáři jsme tam jako strašáci do zelí, protože čelíme jedné střele za druhou. U nás se staví hřiště speciálně na „trojky“, kde je menší plocha oproti té klasické. Je to nonstop akce nahoru – dolů. Pro diváka je to atraktivnější podívaná. Když se honíte na zimácích, v brance si můžete dát kávu, protože je to na tak velkém hřišti nekoukatelné.

Na malém hřišti se brankář pořádně zapotí, že?
Extrémně! Byli jsme s trenérem domluveni, že odchytáme polovinu zápasu, aby nastoupil čerstvý odpočatý gólman. Když to na vás létá ze všech stran, bohatě stačí i jedna třetina a jste úplně promočený. Mým parťákem byl Vojtěch Mokry, profesionální hokejový brankář z Chance ligy. I on při střídání říkal, že toho má „plné brýle“. Ale jinak si vedl znamenitě. 
 

Z účastníků turnaje mě zaujaly Spojené Arabské Emiráty. Jakou mají výkonnost?
Arabové přijeli hlavně posbírat zkušenosti a odkoukat, jak to vlastně ve světě hrajeme. Ale klobouk dolů před nimi. Zadarmo nám nic nedarovali. V Česku se jim hodně líbilo. Hlavně pivo jim chutnalo (úsměv).
 

Není škoda, že pod svojí vlajkou nehraje více států? Češi a Slováci dodatečně vytvořili dva evropské týmy…
„Trojková“ varianta se dostává do povědomí hokejbalového světa.   Hodně států chtělo přijet, ale nedopadlo to. Například Finsko kvůli covidu odřeklo účast na poslední chvíli, Indii údajně nepustili kvůli možnosti migrace… Uvidíme, kolik týmů bude startovat na příštím šampionátu. Mělo by jich být více.

Budete u toho i vy, nebo již na mezinárodní scénu nemáte léta?
Doufám, že budu (úsměv). Rád bych se ještě podíval na další mistrovství světa, které by se mělo konat v rámci Světového poháru v Kanadě. Ale to není otázka pro mě. Rozhodnou trenéři. Kdyby mě nevybrali, je tam ještě kategorie Masters nad 38 let, kde bych do budoucna určitě byl co platný (smích). Prozatím chci ještě „pinkat“ za muže.

Diskuze k článku