Vesmír nás přitahuje. Do jeho hlubin jsme se ponořili už v 1. pololetí. Po získání základních vědomostí jsme nahlédli do vesmírného zážitkového stanu. Seznámili jsme se s planetami, souhvězdími a pokusili jsme si představit pohyb těles ve vesmíru.

Ve 2. pololetí jsme se zdokonalili v teorii a vypravili jsme se na další báječnou výpravu s paní učitelkou Tkadlečkovou. Tentokrát jsme vyrazili do planetária v Havlíčkově Brodě. Hned na nádraží jsme zahájili naše putování přímo filozofickou otázkou. Je lepší být Sluncem, nebo planetou? Naše názory se různily, ale odpověď nám dala písnička od skupiny Spirituál kvintet, která právě začíná slovy „Chci Sluncem být a ne planetou…“ Je to písnička o svobodě. Také o svobodě mít svůj vlastní názor.

Spirituál jsme se s chutí naučili a uspořádali jsme malý koncert přímo v nádražní hale. Od dalších cestujících jsme si vysloužili aplaus. Ještě jsme shrnuli naše poznatky o vesmíru a hurá na vlak!

Ani ve vlaku jsme nezaháleli. Připravovali jsme si otázky o vesmíru, na které zatím neznáme odpověď.
Konečně jsme dorazili do planetária. Usadili jsme se do pohodlných křesel a po krátkém úvodu jsme pozvedli naše zraky k obloze (tedy kupoli planetária). Nad našimi hlavami se zjevila fascinující podívaná! Viděli jsme Slunce, Měsíc, planety, souhvězdí,… Byla to nádhera! Zhlédli jsme také naučnou pohádku Polaris. V ní nás vesmírem provázel lední medvěd a tučňák, zvířata, která by se za normálních okolností nepotkala. Vydali se s námi na výpravu k Marsu a Saturnu, aby odhalili, proč se střídá den a noc, roční období, viděli jsme polární záři a představili jsme si stav beztíže. Film se nám moc líbil. Byl nejen poučný, ale také hodně zábavný.

Pak přišel čas na naše otázky. Zajímalo nás, jak vznikl vesmír, planety, co je to černá díra a jestli může ohrozit Zemi, jestli může Měsíc spadnout na Zemi, která zvířata byla ve vesmíru. Jakou roli v tom všem hraje Bůh? Otázek bylo moc, ale přece jen nás nejvíc zajímalo, jestli je ještě někde ve vesmíru život… Uspokojivou odpověď jsme nedostali.

Ale fantazii se meze nekladou, a tak jsme si dnes ve výtvarné výchově svého mimozemšťana vymysleli.
Při včerejší výpravě byly děti skvělé! Nejenže našlapaly plno kilometrů, ale prokázaly taky hodně znalostí, uměly se slušně chovat, a tak si na naší cestě i od cizích lidí vysloužily nejednu pochvalu, jak jsou šikovné.

Diskuze k článku