MATÚŠ LACKO (s páskou na paži) je nejen kapitánem, ale hlavně fotbalovým mentorem mladého jihlavského týmu. Foto: Michal Boček
Na jaře 2014 hráli fotbalisté tehdy prvoligového Znojma v posledním kole na půdě FC Vysočina (jako domácí tým) o udržení, ale neuspěli. V sestavě Jihomoravanů vstřebával zklamání defenzivní středopolař Matúš Lacko…
Žádný div, že před nedělním utkáním pravdy s Vlašimí prožíval jihlavský kapitán déjà vu. „Dvakrát jsem na tomhle stadionu sestoupit nechtěl…,“ ulevilo se šestatřicetiletému slovenskému legionáři.
Úkol splněn, druhá liga zachráněna. Bezprostřední pocity?
Jsem dojatý a mám radost, ale ještě to v sobě držím, a nějakou dobu to budu vstřebávat. Celý týden byl pro mě hodně emoční. Nevěděl jsem, jestli mám brečet, nebo se tomu všemu smát… (úsměv).
Co se vám honilo hlavou?
Byl jsem z toho skleslý, stejně jako ostatní spoluhráči. Měl jsem pocit, že jsme poslední dva tři týdny dělali všechno správně, proti favoritům jsme podali dobré výkony, ale nevracelo se nám to v podobě výsledku. Tentokrát nám tam konečně napadaly góly a měli jsme v některých momentech i potřebné štěstí.
Rychlá vedoucí branka dodala týmu energii a sebevědomí?
Určitě. Akorát jsem si říkal, jestli to není brzy, že to mohlo ještě pět minut počkat… Jakmile dá tým v úvodu rychlý gól, většinou zaleze a brání. Naštěstí jsme přidali druhý gól. Celý tým podal fantastický výkon.
Takhle by to mělo vypadat, že?
Obrana výborná, útočníci vepředu fantastický výkon! My středopolaři jsme se tam naběhali jako koně. Já jsem byl úplně hotový. „Vařil“ jsem jako znojemské okurky, a to ze Znoj-ma do Jihlavy ještě dojíždím (úsměv).
Co jste říkal na změnu rozestavení?
Trenér měl šťastnou ruku (úsměv). Na tři stopery jsme hráli už v Prostějově a celkem nám to sedlo, měli jsme zápas pod kontrolou. Na druhou stranu, a to nechci Prostějov shazovat, Vlašim je úplně jiný soupeř. Na balonu byla výborná. Opravdu jsme si mákli…
Nebál jste se opakování znojemského scénáře? Jihlavský stadion, poslední kolo, nutnost vyhrát…
Znojmo je pro mě srdcovka, to říkám na rovinu! Tehdy jsme tušili, že první ligu pravděpodobně neudržíme, protože v těch posledních kolech šlo hodně věcí proti nám… Tehdy mi to bylo líto, ale letošek jsem emočně prožíval mnohem více. V Jihlavě jsem si také udělal výborné vztahy, proto ze mě emoce úplně stříkají, jak se říká…
Co je potřeba udělat, aby se příští rok situace s bojem o záchranu neopakovala?
Nevím, jestli jsme neurazili štěstěnu, ale něco, nebo někoho, jsme urazit museli, protože nám to nefungovalo, jak mělo. Je to na větší rozbor s vedením klubu, abychom si sedli a nastavili si mantinely a pravidla. Určitě je potřeba poučit se z chyb, které se staly. Poslední tři zápasy to mělo hlavu a patu od všech lidí v klubu, od vedení, trenéra a hlavně od nás hráčů.
Klub v sezoně třikrát měnil hlavního kouče. Vypadá to, že teprve David Oulehla nasměroval tým na tu správnou vlnu…
Je to tak. Na rovinu říkám, že nemám problém s žádným trenérem, s každým si většinou sednu. Oni se mi vždycky smějí, že jsem hodný kapitán, ale taková je moje povaha… Trenér Oulehla to měl hrozně těžké. Přišel na posledních pět kol s cílem udržet druhou ligu. My jsme věřili, že jeho příchodem se to zlomí k lepšímu. Na Slavii to byl výsledkový průšvih nás hráčů, ale trenér nás držel v rovině, abychom věřili, že to zvládneme.
Jak moc je pro kapitána v boji o sestup obtížné celé jaro kabinu motivovat, aby nepropadala skepsi?
Podívejte se na mě. Hubený, šedivý… (úsměv), fakt jsem hotový, úplně vyšťavený… Tohle byla moje nejtěžší sezona v kariéře.
Nabízí se otázka, jestli budete jako aktivní hráč pokračovat…
Zeptejte se klubového vedení. Oni vědí, jak to mám nastavené. Končí mi smlouva, uvidíme… To je všechno, co mohu říci.
Lukáš Zoubele, další veterán v kádru, prozradil, že proběhne schůzka se sportovním ředitelem Lukášem Vaculíkem, kde se budete bavit, co a jak dál…
Takový je plán. Uvidíme, jaké padne rozhodnutí… Míč je na straně vedení. My jsme pokračování otevřeni. Já se cítím v pohodě, i když je pravda, že chytím-li ve středu zálohy nějakého mladého „zajíce“, tak ho tam honím jako blázen (úsměv). Někdy je to dřina, ale když mi zápas sedne a je všechno v pohodě, věřím, že ještě mohu hrát a být pro tým přínosem.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.