MARTIN BUČEK pózuje před Vítězným obloukem s účastnickou medailí Pařížského maratonu. „Byl to zatím největší běžecký podnik, kterého jsem se měl možnost účastnit. Podle dat z posledního ´normálního´ ročníku 2019 je druhý největší na světě za maratonen v New Yorku,“ říká. Foto: archiv Lenka Bučková
Jedete na výlet do Paříže. Co budete chtít vidět?
Eiffelovu věž, katedrálu Notre-Dame, muzeum Louvre nebo památník Vítězný oblouk na proslulém bulváru Champs-Élysées? Nadšeného sportovního dobrodruha a vytrvalce, pětačtyřicetiletého Martina Bučka z Jihlavy nejvíce zajímalo, kudy vede trasa dubnového maratonu…
„Bylo nepředstavitelné, že bych byl v Paříži zrovna v termínu jeho konání, a neběžel ho… Manželka mi dodnes nevěří, že jsem to neměl naplánované,“ říká člen jihlavského oddílu MST.
Zapříčinila to náhoda… Bučkovi měli původně jet na prohlídku francouzské metropole loni na podzim. „Dcera dostala výlet jako dárek k patnáctým narozeninám,“ dodává Martin Buček, jehož paní se bohužel týden před odletem zranila při hraní volejbalu. „Procházet Paříž o berlích, to prostě nechcete…,“ ušklíbl se.
Nezbylo než vybrat nový termín. Jako nejpříhodnější se jevil začátek dubna. Přibližně týden poté, co přebukoval letenky a zarezervoval nové ubytování, Martina Bučka napadlo, že někdy zjara se přece v městě nad řekou Seinou koná slavný maraton. „Rychle jsem googlil a bylo vymalováno…,“ směje se.
A tak Martin Buček stanul 2. dubna na startu největšího závodu na 42 km v Evropě, určeném jak amatérům, tak profesionálům. Nejprve se chtěl jenom zúčastnit…
„Tento závod byl opravdu nad plán. Můj vrchol měl přijít na začátku května při maratonu v Praze. Do Paříže jsem si ani nebral svoje nejlepší závodní boty. Opravdu to měla být spíše ´turistická´účast. Navíc jsem den předem nachodil s rodinou v rámci prohlídky města přes 33 tisíc kroků,“ vypráví Martin Buček.
Červíček v hlavě ale hlodal… „Kolem jedenácté večer jsem nad bežeckou aplikací v mobilu přemýšlel o tom, že by nebylo špatné mít z Paříže čas pod tři hodiny, a plánoval jsem, jak rozložím běžecké tempo,“ dodává.
Dopadlo to nejlépe, jak mohlo, vylepšením osobního maxima o 4,5 minuty. Trasu směrem Champs-Élysées – Náměstí Svornosti – Louvre – Eiffelova věž – Vítězný oblouk urazil jihlavský reprezentant v čase 2:48:04. „Čas mohl být i lepší, kdybych hodně věcí udělal jinak, ale na kdyby se nehraje. Jsem maximálně happy. Běžet v davu podobně rychlých soupeřů, to je sen. Ulice byly plné fandících diváků a hrajících kapel. Byl to opravdu super zážitek,“ líčí atmosféru.
Závod Martina Bučka tak pohltil, že krásy Paříže vnímal takříkajíc „z rychlíku“. Maximálně se soustředil na svůj výkon.
„Naštěstí jsem tam nebyl poprvé, a doufám, že ne naposledy, takže nelituji, že jsem se více nerozhlížel. Na to jsme měli ještě další dva dny.“
Na účastnické listině nebyl Martin Buček jediným Čechem. Maratonský svátek si nenechal ujít například Petr Vabroušek, legenda tuzemského triatlonu.
„Vím ještě o několika dalších lidech, ale přesný počet Čechů je obtížné zjistit, protože oficiální výsledky neuvádí závodníkovu národnost,“ nemůže sloužit.
Závodních momentů, které Martinu Bučkovi utkvěly v paměti, bylo několik. Ať již samotný start, nebo pochopitelně ohromné emoce v cíli. Jeden okamžik byl ovšem ten nejsilnější…
„Podél Seiny se běželo i několika tunely. Na kraji jednoho z nich byla skupina bubeníků. Hluk z jejich bubnů rezonoval velmi hlasitě celým tunelem. Já jsem v tu chvíli cítil obrovský nával emocí a energie, a zároveň si připadal, jako bych snad běžel někam do pekla…. Vzpomněl na hit Highway to Hell (Dálnice do pekla – pozn. red.) od kapely AC/DC,“ popisuje Martin Buček.
Jako v pekle to nejen v Paříži vypadalo v březnu při protestech obyvatelstva proti plánované důchodové reformě. V době konání maratonu podle Martina Bučka situace už tak horká nebyla.
„Kdybych si před cestou nepustil zprávy a nečetl zpravodajství na internetu, tak bych vůbec nevěděl, že je cokoliv jinak než normálně. Rozhodně netvrdím, že se tam nic nedělo a neděje, ale některá média bohužel mají v zájmu větší sledovanosti a prodeje reklamy tendenci zveličovat. Reálná situace pak mnohdy nebývá taková, jak je nám v médiích prezentováno,“ uzavírá Martin Buček pařížské vyprávění.
A jak se mu dařilo na zmíněném maratonu v Praze, jenž byl mistrovstvím České republiky? I tentokrát si jihlavský vytrvalec vylepšil osobní rekord, konkrétně na 2:46:14.
„A osobák jsem stihl ještě při půlmaratonu v Pardubicích,“ doplňuje Martin Buček.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.