Není již konečně na čase přehodnotit záměr investovat do nové multifunkční arény?
Jak nám opět předvedl minulý týden, kdy po havárii na jednom z hlavních vodovodních řadů netekla opět ve velké části Jihlavy pitná voda, místní klíčová infrastruktura je v žalostném stavu. 

Nejde to jen pořád dočasně opravovat v místě havárie, je potřeba do vodovodu investovat řádově miliardy a postupně ho vyměnit celý, už jen proto, aby se snížila ztráta pitné vody v síti - kterou nakonec zaplatíme jako občané všichni. Již nyní platíme v Jihlavě jednu z nejvyšších cen za vodné a stočné v ČR, právě díky zanedbání investic minulým provozovatelem. 

A není to jen o vodě. Je to o chodnících, silnicích a ulicích, zeleni a dalších zařízeních a infrastruktuře v majetku města, která je též v žalostném stavu. Jak to asi chce vedení města organizovat, když nás zadluží na x let? Máme poslední možnost postavit se k tomu čelem a opustit megalomanský projekt. Nedivím se ani lidem z okolí, že nesouhlasí s demolicí. Jen toho kvalitního betonu, který se bude muset zdemolovat a odvozit, jsou stovky tun. Betonový základ současného stadionu přece vydrží další desítky let. Stačí úplně nová střecha, něco ubourat, něco přistavět, vyměnit rozvody a technologie a vnitřní vybavení a maličko zvelebit fasádu stávajícího objektu a může se hrát. A multifunkční to může být též, stačí dobrý kulturní management a použít na zakrytí ledové plochy jeden ze systémů. A do pěti hodin se již může na ledové ploše konat rockový nebo klasický koncert. V tomto případě se musíme přece s opravou vejít pod jednu miliardu a ještě uchráníme část parku, která se má stavbou zničit.
Co se bavím s lidmi, a to i ze sportu, všichni stavbu nové haly považují po těch letech tahanic za zbytečnou v kontextu toho, co zmiňují výše, a co město opravdu potřebuje opravit, nebo vyměnit.
(Autor zaslal městu i médiím dopis jako otevřený) 

  
Reakce na otevřený dopis
Na úvod jen uvedu, že každé město by mělo stát a rozvíjet se v několika základních infrastrukturálních pilířích, které jsou nezbytné pro jeho zdravý rozvoj. Já jako politik i jako urbanista je budu hájit všechny. Mezi tuto základní infrastrukturu řadíme projekty bydlení, rozvoje pracovních příležitostí, podpory rekreace, zábavy a samozřejmě i dopravní, vodohospodářskou a energetickou infrastrukturu, ...tedy i vodovody a kanalizace, silnice, ale také multifunkční arénu.
 
Deficit, který nyní ve vodovodech a kanalizacích město Jihlava má, si dobře uvědomujeme a projektové, investiční i další práce směřujeme do jejich oprav, obnovy a rozvoje. Opravdu nečekáme, až někde něco praskne, a teprve pak to řešíme. Uvidíte již během jara, že tato slova budou podložena i čísly, která představíme, a výší finančních prostředků, které chceme do vodohospodářské infrastruktury pumpovat.
Město by mohlo klidně investovat i mnohem více do oprav či obnovy, ale není to reálně proveditelné. Není dost připravených a povolených projektů, také se musíte domlouvat se správci jiných sítí a koordinovat to s nimi. Musíme koordinovat obnovu i s majiteli silnic a komunikací (někdy je to město, někdy kraj, někdy stát, někdy soukromník…), každý z nich má jiný časový záměr, jiný stav spravované infrastruktury. 
Není možné město rozkopat v tak velkých celcích, došlo by k jeho paralýze. Není ani tolik technických a lidských zdrojů, které by takovou jednorázovou kapacitu byly schopné realizovat. Cena vody v Jihlavě je v rámci republiky ve vyšším průměru, ale určitě nepatří k nejvyšším.

Pokud jde o arénu, tak možná vypadá jako drahý projekt, ale upřímně nejde o žádný palác ani nesmyslný předražený výstřelek. Aréna a její podoba budou v průměrném standardu provedení jako například nedávno zbudovaná aula vysoké školy. Pohledové betony, viditelné instalace, vše řešené opravdu velmi spartánsky. 

Nejdražší na aréně je její kapacita, a ta je dána limitem min. 5000 sedících diváků. Kapacita byla ověřena i externí firmou a bylo konstatováno, že Jihlava má potenciál pro využití takto velké multifunkční arény a je správné o tomto projektu pro Jihlavu uvažovat. Není správné pro krajské město dělat arénu menší, přestože by to byla cesta k úspoře, ale ne cesta k růstu a rozvoji.

Současný stadion je po řadě hledisek za zenitem své životnosti a opravovat jej je pouze odložením smysluplného dlouhodobého řešení. Je to jako operace 95letého člověka. Je to risk. Může se podařit, ale „mladého člověka“ z něj neuděláte. 
Hledáme-li řešení na desítky let, není ukryto v opravě. Oprava by totiž nakonec mohla Jihlavu stát stejně jako aréna nová, kde počítáme, že město dá „miliardu“ a „miliardu“ získáme z jiných zdrojů. Tyto zdroje jsou však svázány s arénou novou, a pokud by se jednalo o rekonstrukci, tak je velmi pravděpodobné, že bychom na takto velké spolufinancování nedosáhli, a tedy by to vlastně pro Jihlavu bylo řešení paradoxně dražší. 

Změnila se také legislativa a co stačilo z pohledu například statiky a požární bezpečnosti před 50 lety, to již dnes nestačí a i rekonstrukce by se s tím musela poprat. Zda by se to podařilo, není vůbec jisté. Odborníci, například statik, nás před tímto řešením důrazně varují. 
 

Nikdo neví, v jakém stavu jsou například základy stavby, jak byly provedeny, zda by unesly třikrát těžší novou střechu, než je ta dnešní, která už nesplňuje nároky na bezpečnost, požární odolnost, které vyžadují současné normy, apod. Do parku se s novou stavbou téměř nezasahuje. Jsou pokácené dva velké stromy a tím by to mělo skončit. Stavba zasáhne zejména do chodníku, který dnes již mezi parkem a stadionem je.
Původní kvalitní beton určitě město nebo zhotovitel arény využije někde jinde jako kvalitní materiál, který se zrecykluje a použije například pro zásypy, výplně, apod. u jiných staveb.

Není to tedy volba mezi vodohospodářskou infrastrukturou a arénou. Obě jsou důležité a věřte, že voda má prioritu vyšší. Kdo vidí, tak ale vnímá, že se území se stávajícím HZS stalo brownfieldem a je třeba jej revitalizovat. 
Jde o širší centrum města s řadou škol a institucí. V souladu s tím, jak se města dnes staví, víme, že je správně, že arénu stavíme v centru. Důvodů je řada. Dopravní výhodnost, sociální aspekty provozu, ekonomická hlediska a vazby na podnikání ve městě, bezpečnostní hlediska, údržba,…až po ta hlediska estetická, jako je kultivace veřejného prostoru.
 
Splátky úvěru na arénu neparalyzují město ani investice do vody či silnic. Mediálně se to tak ovšem staví a řada lidí tomu pak věří, bez znalosti čísel. 
Proto si dovoluji zopakovat, že plánovaná roční splátka arény po dobu 15 let je okolo 70 mil a na ostatní investiční akce se plánuje v nejbližších letech vydávat z rozpočtu města okolo 600 mil ročně. 

V případě, že byste potřeboval další informace, jsem Vám k dispozici.
David Beke (Autor je radním města Jihlavy za ODS)
 

Diskuze k článku