Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Aktuálně vydal spolek Klub za historickou Polnou vlastivědný sborník Polensko za rok 2022. Poprvé tak tvůrci sborníku opustili kvartální rytmus periodika a vytvořili publikaci za celý kalendářní rok.

Polensko vychází ve své novodobé historii od roku 1996. Po celou dobu byl sborník příspěvků vydáván v sešitové úpravě jako čtvrtletník. Včetně krátké předválečné historie se nyní aktuálně dočkal 31. ročníku.

„Od roku 1996, kdy jsem čtvrtletník obnovil, jsme měli obavu, že nebudou příspěvky. Ale kupodivu jsme celé ty roky vydrželi a sám jsem překvapen, že je kolem Polné a polenského regionu stále o čem psát,“ ohlíží se Jan Prchal, polenský badatel, publicista a vydavatel, který stál u obnovy tradice sborníku. Spolu s manželkou Marií v Polné provozovali vydavatelství.

V tom kontextu Prchal oceňuje mimořádně kvalitní spolupráci a ochotu ze strany odborných pracovníků Státního okresního archivu v Jihlavě, jehož badatelnu při hledání a zpracování dalších témat pro sborník navštěvuje. 

„Jak ředitelka dr. Pisková, tak pan Dvořák nebo pan Jelínek jsou tak neuvěřitelně vstřícní a ochotní, vždycky se tam obejdu. A tam je tolik materiálů neuvěřitelných, nezpracovaných, nepublikovaných! Čili máme stále z čeho čerpat,“ popisuje Prchal. 

Spolu s Filipem Plašilem, Ivanem Prokopem a Miluší Skočdopolovou je J. Prchal také členem současné redakční rady Polenska. Od sborníku za rok 2022, jehož zpracování právě vyšlo, se redakční rada rozhodla vydávat jej pouze jedenkrát ročně, a to ve více než stostránkovém rozsahu a v knižní úpravě. Za rok 2022 vyšel sborník v nákladu 150 kusů. Tiskne ho jihlavský Jiprint.

Čestná diplomatka, příjemná dáma

Z obsahu vydání Polenska za rok 2022 patří k nejvýraznějším příspěvkům trojice textů připomínajících československou diplomatku a političku JUDr. Gertrudu Čakrtovou-Sekaninovou (1908-1986), která poslední léta svého života prožila právě v Polné, v paneláku na sídlišti v ulici Palackého. Patřila k politikům, kteří se v šedesátých letech ztotožnili s myšlenkami obrodného procesu v ČSSR, tz. „pražského jara“.  

„Postoje k reálnému socialismu si objekt zachovává nepřátelské, což projevil i odmítnutím zúčastnit se voleb v letošním roce,“ cituje sborník záznamy Stb na adresu dr. Čakrtové-Sekaninové ještě z roku 1986, kdy v Jihlavě zemřela po operaci zlomené nohy po pádu. 

Byla jedním ze čtyř poslanců, kteří v Národním shromáždění zvedli ruku proti „dočasnému pobytu“ sovětských vojsk v Československu v roce 1968, vystupovala proti okupantům i jejich domácím stoupencům. Komunisté ji vedli jako vrcholně nepřátelskou osobu, byla vyloučena z komunistické strany a zbavena poslaneckého mandátu.

Redakční rada Polenska nyní využila a širší fotografickou dokumentací doplnila starší článek novináře Miroslava Šišky Žena, která vzdorovala osudu, původně publikovaný v Právu 4. května 2013. Text sborník přibližuje užšímu regionálnímu okruhu čtenářů.

Šiškův článek, který přibližuje i složité osobní životní peripetie Trudy Čakrtové-Sekaninové, ve sborníku doplňují osobní vzpomínky polenských obyvatelek Ludmily Vomlelové a Marie Prchalové. Jejich texty přibližují, jak byla tato osobnost v Polné vnímána. Obě vzpomínají na nesmírně skromnou a vstřícnou, vzdělanou dámu, která se podle svých slov cítila v Polné doma.

„Kdykoliv vstoupily do obchodu, věděla jsem, že nastanou milé chvilky! Vždy jsme si příjemně popovídaly o všem možném – o životě, o politické situaci v tehdejším Československu apod. Vzpomínaly i na chvíle v jejich životě strastiplné – na těžký život v koncentračním táboře v období protektorátu nebo na období politických procesů v padesátých letech… I na časy po srpnu 1968 přišla řeč,“ vzpomíná Marie Prchalová, tehdejší prodavačka v polenském knihkupectví Kniha, na nezapomenutelné návštěvy dr. Čakrtové-Sekaninové a její sestřenice Zuzany Hudíkové. 

„Její statečnost vynikla podepsáním Charty 77. V samotné Polné většina občanů ani nevěděla, jak výjimečnou ženu potkávají,“ uzavírá M. Prchalová vzpomínku na čestnou československou političku. „Jezdili za ní Václav Benda, Jan i Jiří Rumlové, před panelákem stálo auto estébáků…,“ vzpomínají Jan a Marie Prchalovi.  

Sborník přináší i vzácné osobní fotografie z Polné a dva poslední dopisy Gertrudy Čakrtové-Sekaninové, psané těsně před jejím odchodem z jihlavské nemocnice. „Ty mají opravdu velkou vypovídací hodnotu, a vůbec ten závěr jejího života,“ dodává Jan Prchal.

 Od loupežníků až po holocaust

Polensko za rok 2022 přináší i další témata. Autor Filip Plašil píše o loupežnících na Polensku a usazuje v tom směru některé pověsti do historického reálu první poloviny 18. století. 

Ivan Prokop představuje mimo jiné cenný soubor daguerrotypií ze sbírky Městského muzea v Polné. Filip Plašil představuje osobu polenského soudce Bedřicha Reichenbacha, známého z antisemitské Hilsnerovy aféry.

Ředitelka polenského muzea Alena Vyskočilová připomíná 150. výročí narození významné polenské osobnosti Břetislava Rérycha (1872 – 1936) a 100. výročí odkoupení areálu hradu a zámku továrníkem Václavem Pojmannem od tehdejších majitelek panství. Zároveň obrazově dokumentuje úpravy hradu a historickou podobu prvních expozic. 

In memoriam zveřejňuje Polensko poslední příspěvek autora Stanislava Sobotky. Věnuje se v něm životu v obci Janovice ve 30. a 40. letech očima dítěte.

Emeritní ředitelka polenského muzea Marta Vomelová navazuje na svoji nedávno vydanou publikaci Zmizelí polenští sousedé článkem o Ester Guttmanové, o jejím dramatickém útěku před nacismem do Izraele a o osudech její rodiny.

Diskuze k článku