Tradice betlémářství zůstává na Jihlavsku živá dodnes. Na snímku je scéna jednoho z betlémů v Třešti. Foto: Jiří Varhaník
První z generace brtnických řezbářů Boudných, Vavřinec Boudný, se narodil 27. září 1809 v Radoníně, jako třetí z pěti dětí. V dospělosti narukoval na vojnu, po návratu se v roce 1846 oženil se svobodnou matkou Františkou Bednářovou z Ořechova. Ta už v té době měla desetiletého syna Jana a osmiletou dceru Marii. Vavřinec si obě děti osvojil.
Není doloženo, zda se Vavřinec živil řezbářstvím, nebo zda to byla pouze jeho záliba. Svoje zkušenosti však předával osvojenému synovi a předurčil tak jeho celoživotní povolání.
Jan měl pro vyřezávání mimořádný talent a postupně se z něho stal úspěšný venkovský řezbář. Vyřezával sochy svatých, kříže do domácností, kříže na rakve, figurky do betlémů, dětské hračky i loutková divadla. Hodně předmětů řezal pro šlechtický rod Collaltů. Stal se druhým uznávaným řezbářem s příjmením Boudný. Byl ženatý s dcerou brtnického obuvníka Josefa Fily.
Třetí generace
Z manželství se narodilo šest dětí. Jedna dcera a pět synů. Dva synové, Alois a František, zdědili po otci řezbářské dovednosti. František byl v Brtnici cestářem a většinou spíše vypomáhal otci při větších zakázkách, samostatně se řezbařině příliš nevěnoval.
Té se věnoval hlavně syn Alois, třetí a nejvýznamnější pokračovatel v rodinné řezbářské tradici, narozený 18. září 1893 v Brtnici. Dřevo se pokoušel oživovat již v dětských letech. Kousky dřeva proměňoval ve zvířátka i drobné figurky.
Cit pro dřevo zdědil po předcích. Mimořádná vnímavost se projevila v jeho schopnosti přijímat podněty z vnějšího i vnitřního prostředí. Inspirace místním barokem, zejména kostelními sochami Davida Liparta (1700 - 1760), mu dovolila rozvinout řemeslo v umění.
Jeho cit a vidění umožnily, aby ve dřevě vyjádřil téměř všechno. V betlémských figurkách lidí i zvířátek překvapuje životnost, v jeho vidění Krista je vyjádřena bolest a utrpení. V žánrové bohatosti neupadal do popisného naturalismu, měl přirozené výtvarné cítění. Byl velice zručný, schopný vyřezat figurku i na počkání.
Ke své práci používal většinou lacinou ostrou kudličku a dvě úzká dlátka vyrobená z drátů starého deštníku. Vydal se také na zkušenou do rakouských betlemářských center Tyrol a Štýrska. Svůj první betlém vyřezal pro třebíčského továrníka Zinkajsla.
Alois Boudný byl ženatý s o jedenáct let starší Kateřinou, vdovou po kněžickém muzikantovi Josefu Kružíkovi. Podle matriky byl při svatebním obřadu (18. září 1893) zapsán jako řezbář a záložník K. K. pěšího pluku barona z Waldstättenu.
V den svatby si také osvojil manželčina syna Františka, narozeného 39 dní před svatbou. Při osvojování místo podpisu udělal křížek, což vede k domněnce, že neuměl psát.
Prodávali po domech
Vlastní děti z Aloisova manželství nejsou v matrice zapsány. Manželství bylo zřejmě bezdětné. Rodina bydlela v podnájmu ve sklepním bytě výměnkáře a obchodníka A. K. Herese (č. p. 384, dnes je v domě ordinace lékaře a klubovna důchodců).
Říkalo se, že Alois neměl příliš obchodního ducha, že jeho výrobky prodávala po domech a po jarmarcích manželka Kateřina. Ta však ve věku čtyřiceti šesti let zemřela na tuberkulózu.
Po ovdovění se Alois odstěhoval do Dřevěných Mlýnů u Jihlavy. V březnu 1935 se přestěhoval do domu č. 15 ve Znojemské ulici. O měsíc později, 8. dubna 1935, v jihlavské všeobecné nemocnici zemřel.
Figurky řezbářů Boudných byly rozšířeny po celém kraji. Vyřezali tisíce plastik pro kostely i soukromníky. Bylo přáním mít v rodinném betlému alespoň jednu figurku od Boudných.
Do jejich tvorby prolínal skutečný lidový život. Vynikali ve svém řemesle, ale patřili k brtnické chudině. Nejsou zmiňováni ani v místní kronice, ani uvedeni v seznamu brtnických řemeslníků.
Zdroje: K napsání článku autora inspiroval brtnický farář o. Petr Balát zapůjčením studie o vzniku kostelního betléma v Měříně, na kterém se rovněž podílel svojí tvorbou Alois Boudný. Autorem studie je Jiří Toman z Měřína. Z této studie, se souhlasem autora J. Tomana, autor při psaní svého článku čerpal největší množství údajů.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.