„Jsem trošku staromil - mám rád divadlo, které stojí na hereckých výkonech, mám rád, když se chodí na herce. Mám rád, když divadlo dostává z lidí emoce, když je dojme, anebo rozesměje. A mělo by mít příběh, myslím si, že bez příběhu divadlo nemá moc smysl…

               Petr Soumar

Už od základní školy se věnoval recitačním soutěžím. „Recitoval jsem nadšeně a ochotně - Puškinův  památník, MDŽ, VŘSR, prostě klasika, kterou s sebou tehdejší doba nesla,“ vzpomíná s úsměvem Petr Soumar.

Zásadní pro něj bylo setkání s češtinářkou Helenou Troupovou. „Byla výborná. Učila nás na gymnáziu češtinu netradičně. Nezajímalo ji, kolikátého se který autor narodil, pro ni bylo rozhodující, co jste od něho četl,“ oceňuje.

Už v té době ho zajímalo divadlo. Peripetiemi se přes práci na poště a vojenskou službu dostal do Strakonic, kde začal ve svých jednadvaceti letech pracovat s divadelními amatéry. Posléze režíroval několik titulů v prachatickém souboru ŠOS.

Řízením osudu se dostal do Plzně, kde s bratry Petrem a Pavlem Baťkovými spoluzakládal tamní soubor Okřídlený vůl. Jejich inscenace se postupovými přehlídkami dvakrát dostaly až na Jiráskův Hronov.

Další osud ho v roce 2000 vedl do Horáckého divadla. Pavel Batěk byl přijat na DAMU, Petr Soumar místo něho zamířil do Jihlavy na herecký konkurz a byl přijat.  

Jak vzpomíná, první jihlavské roky mu přinesly rozčarování: „Zjistil jsem, že moje iluze byly jiné než realita. Měl jsem jiné představy o divadle, nevěděl jsem o tom nic. V divadle tehdy nebylo moc příjemné ovzduší, lidé se střídali a rychle odcházeli, cítil jsem napětí ve vztazích a necítil jsem se tam dobře.“

Postupně se však prosadil k velkým rolím a našel silné zázemí také v jihlavském publiku. Třikrát ho v anketě Horác ocenilo cenou pro nejoblíbenějšího herce sezóny.

„Trvalo to docela dlouho, než mě lidi přijali. Ale když mě přijali, je to samozřejmě příjemné, ta odezva, když tě lidi pozdraví a řeknou – včera to bylo pěkný. Kdo jiný ti to má říct, když ne divák,“ zamýšlí se P. Soumar.

V divadle je pro něho důležitá dlouhodobá kontinuita a směr. Na jevišti působí klidným a jistým dojmem - v letošní sezóně třeba v postavě Konstábla Downse v komedii Tři bratři v nesnázích.

„Já mám tyhle role rád,“ říká, „protože je to řemeslo a já si myslím, že divák má právo, aby i ty nejmenší role byly dobře zahrané a dobře odmluvené.“

Petr Soumar má rád atmosféru kaváren. „Nejsem nějaký puritán, ale trošku mi vadí, že kavárenská kultura není v Jihlavě na vysoké úrovni. Že jí docela schází potřebná noblesa, že se obsluha chová familiárně, anebo neustále ruší rozhovor dotazy, co si ještě dáte,“ uvažuje. Podobný propad podle něho zažívá i kultura chování diváků v českých biografech. 

V ulicích ho můžete potkat při procházce s jeho psíkem, nově se stal členem ornitologické společnosti. „Mám totiž dojem, že ptáků v naší krajině hodně ubývá, a tak chci jejich návrat alespoň trochu podpořit,“ říká divadelník Petr Soumar.                 

Petr Soumar  

(* 1964, Prachatice,

Jihočeský kraj)

  Dlouholetý člen činoherního souboru Horáckého divadla v Jihlavě (HDJ).

  I během angažmá v HDJ spolupracuje s amatérskými soubory - jeho režie patřily výběrem titulů i zpracováním k tomu nejzajímavějšímu, co v Jihlavě po roce 2000 vzniklo.

  Ve studiu De Facto Mimo režíroval brzy po jeho založení poetickou inscenaci Románek s dnešními profesionálními herci Ondřejem Jiráčkem a Terezou Otavovou.

  V souboru NaKop Tyjátr režíroval burlesku Zavraždění svaté Celestiny, kuplířky z města Salamanky, hru Šampionky, inscenace Já měla hezkej život, pane, Ach, ta něha našich dam, Poslední léto, Psí matka, Poker bez esa či Hřbitov slonů. V monodramatech spolupracoval s herečkou Evou Čurdovou.

Divadelní role, HDJ (stručný výběr)

Antonio Salieri (Amadeus) *  Antonín Důra (Rozmarné léto) *  Célestin (Mam´zelle Nitouche) *  Merlin (Merlin aneb Pustá zem) *  Komisař Ledvina (Adéla ještě nevečeřela).

 De Giorgi, předseda správní rady pivovaru (Postřižiny) *  Farář (Poklekni před duší) *  Brooks - hlavní policista (Čtyři vraždy stačí, drahoušku!) *  Vězeň, Pacient, Schröder (Osudy dobrého vojáka Švejka) *  Manolo Costazuela (Podivný pár).

 Bill Lockit (Žebrácká opera) *  Kolísko, třídní a češtinář (Škola základ života) *  Farář / Oškara ožran (Tisícročná včela) *  Sochař Klíma (Zapomenuté světlo) *  Starosta (Rok na vsi) *  Lajzr Volf (Šumař na střeše) *  Sluha Sancho - Muž z La Manchy) *   Cheswick (Přelet nad kukaččím hnízdem).

Filmové a televizní role

*  Četnické humoresky, Četníci z Luhačovic, Přešlapy, Modrý kód, Polda, Dvojka na zabití - TV seriály (epizodní role).

*  Postavu Výčepního ztvárnil v reklamě na pivo Kozel.

Diskuze k článku