„Divadlo člověku přináší různá období i bludné myšlenky. Někdy je méně práce, dlouho nepřichází nějaký větší a inspirativní úkol (s přibývajícím věkem je jich stále méně), a to se potom člověku stýská, je naštvaný a dokáže se dostat i do stavu, kdy začne přemýšlet o tom, že by se dala dělat spousta jiných věcí. A pak jsou zase období, kdy je té práce tolik, že na takové myšlenky vlastně ani není čas.…“                  

Lucie Sobotková

Už během středoškolských studií byla nadšenou divadelní divačkou. V rodném Chebu začala navštěvovat divadelní studio, které pracovalo při tamním divadle. Po maturitě na gymnáziu se pak vydala divadelní cestou.

„Měla jsem tehdy už podanou přihlášku na pedagogickou fakultu, ale představa, že ze mě bude ´úča´, se mi moc nelíbila,“ usmívá se Lucie Sobotková. Čirou náhodou tehdy narazila na inzerát, že se v Šumperku otevírá herecká škola. Vyrazila na konkurz a uspěla. Po tříletém studiu zůstala v šumperském divadle a tamní divadelní kapitolu si prodloužila na dvanáct let.

Hostování jihlavského režiséra Michaela Junáška a externí působení dramaturgyně Marie Procházkové v té době propojovalo prostředí šumperského a jihlavského divadla. Podobně jako herečtí kolegové Anna Bazgerová, František Mitáš, Zdeněk Stejskal nebo později Lukáš Matěj dostala také Lucie Sobotková nabídku přejít do souboru Horáckého divadla.

V jihlavském angažmá jako herečka uplatňuje velký smysl pro komično, sebeironii a anglický „humor s kamennou tváří“. Vedle toho s velkou jistotou ztvárnila emocionálně náročné dramatické role, u nichž herec musí mít tzv. „nažito“.

Z jihlavských rolí sama řadí asi nejvýše zápornou postavu Vrchní sestry Ratchedové v Přeletu nad kukaččím hnízdem (2012). „A moc jsem milovala hned svoji první jihlavskou roli,“ vzpomíná také na rok 2004 a postavu Stelly Kowalské v inscenaci Tramvaj do stanice Touha.

Na scéně HDJ si zahrála postavy doslova od Marie Stuartovny (Marie Stuartovna), přes Annu Boleynovou (Tisíc dnů s Annou) až po hrabalovskou Kateřinu Důrovou (Rozmarné léto). Milovala muzikálové představení Šumař na střeše, kde v roce 2014 ztvárnila postavu Jente.

Naproti tomu z hereckých disciplin nevyhledává improvizaci: „To jsem strašně nervózní, rozklepu se jako ratlík. Občas jsou výjimky, že ze mě v improvizaci něco vtipného vypadne, ale to jsem potom překvapená sama sebou,“ směje se herečka. V poslední době si velmi užívá roli Čajbáby v pohádkovém muzikálu O Perníčkovi.

V jihlavských parcích můžete Lucii Sobotkovou potkat při procházkách s jejím psem Fidem. „Můj pes je rozmazlený, poslouchá, jen když chce, ale zaplaťbánbu je hodný a takový psí ´pacifista´. On je ´kostelecká směska´, ale má v sobě geny anglického setra,“ vysvětluje herečka.

Ráda se také vrací domů na Chebsko, za přírodou a chvilkami na chalupě u své maminky: „Miluji les se vším všudy, miluji houby, trávím tam vlastně celé léto a tam nabírám energii.“ 

Lucie Sobotková  

(* 1973, Cheb)

 Od roku 2004 členka činoherního souboru Horáckého divadla v Jihlavě (HDJ). Je oceňována pro vyzrálé herectví v dramatických postavách i velký smysl pro komično.

Divadelní role, HDJ (stručný výběr)

*  Teti Antonie Florianová (Poklekni před duší) *  Bytná Harringtonová (Čtyři vraždy stačí, drahoušku!) *  Florence (Podivný pár) *  Milada (Šakalí léta) *  Suchánková, dějepisářka (Škola základ života) *  Želka Matlochová (Tisícročná včela) *  Olga (Kabaret z lágru) *  Rybářka (Rok na vsi) *  Jarmila Macarátová (Zvonokosy) *  Gertruda (Hamlet) *  Irena Molloyová (Hello, Dolly!) *  Morana Vageričová (Balada pro banditu) *  Elizabeth Proctorová (Čarodějky ze Salemu)

Filmové a televizní role

*  Modrý kód, Četnické humoresky, Ordinace v růžové zahradě – TV seriály (epizodní role).

Diskuze k článku