Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Hudební festival Prázdniny v Telči má za sebou jubilejní čtyřicátý ročník, uzavřel se 14. srpna swingovým koncertem Melody Makers Ondřeje Havelky. Podle zakladatele, jihlavského promotéra Milana Medvěda Koláře, patřil letošní festival v dosavadní historii akce k těm vůbec nejlepším a nejúspěšnějším. Festival M. Kolář pro JL zhodnotil jeden den před jeho zakončením, těsně po úspěšném koncertu Dana Bárty a kapely Illustratosphere na zámeckém nádvoří.

Jaké tedy celkově byly čtyřicáté Prázdniny v Telči a jak vám „chodili lidi“?

Návštěvnost byla krásná.  Dneska jsem měl obavy, že na těžší nebo třeba vážnější věc lidi nepřijdou. Já bych se bál, ale Vojta (syn Vojtěch Kolář, produkční festivalu, pozn. red.) je velmi odvážný a říkal - jasně, to dáme! Já jsem z toho velmi mile překvapený a jsem teď plný zážitků z Bárty. Jsem rád, že na tom nádvoří byl, že to takhle krásně dopadlo a teď doufám, že si to tady zamiluje a že se bude vracet.

Od řady organizátorů kulturních akcí jde nicméně zpráva, že lidi teď chodí o něco méně, že se vše po covidu pomaleji rozbíhá a že jsou lidé asi i s ohledem na specifickou atmosféru doby či kvůli ekonomickým obavám opatrnější v tom, kam chodit, za co dát peníze…

My jsme měli nejmíň lidí včera na Buty, jinak jsme měli plno pořád. Zítra na zakončení je samozřejmě opět úplně plno. Chodilo tak pět až šest set lidí, a protože jsme měli víkendové koncerty zdvojené (díky souběžnému hraní na scéně v Panském dvoře, pozn. red.), tak se blížíme k nějakým deseti tisícům návštěvníků, což je standard za poslední dva, tři roky.

Unikátní je atmosféra v celém centru města. Zdálo se, že letos je tu opravdu hodně plno…

Ti lidé jsou spokojení, i stánkaři nám říkají, že jsou nabití energií, že odjíždějí jako z dovolené. Taky jsou nejspíše rádi, že mají nějakou tu tržbu. Městečko opravdu žije, hodně lidí je venku před zámkem, sedí u těch stanů, anebo si užívají ty okolní scény. My jsme jednu přidali u lodiček u Štěpnického rybníka. Tam je tedy pár lidí, ale my chceme, aby to byla taková klidová poetická scéna, zahrají si tam písničkáři a písničkářky.   

Většina návštěvníků festivalu do města přijíždí. Sledujete, jak akci vnímají sami Telčáci, jaký mají k festivalu vztah?

Jedinci si stěžují, těší se, až odjedeme. Ale většina lidí mi děkuje - samozřejmě vedení města, starosta. Senátor Vystrčil mi říká, podívejte se, jak to tady máme krásné, a ti lidé to obdivují…

Promotérská odvaha

Mluvil jste o odvaze vašeho syna Vojty, který spolu s bratry Matějem a Ondrou postupně přebírá organizátorskou pozici, roli promotéra či dramaturga někdejších „folkovek“. Ty se stále víc profilují jako multižánrový festival. Některé kapely jsou podle reakcí ortodoxních fanoušků folku a country zcela mimo jejich hudební vkus, ale na druhé straně patří třeba letošní koncert JAR k nejvýše ceněným a přitáhl spoustu mladých lidí. Do jaké míry už necháváte tu multižánrovost na vašich klucích?

No do velké. My se samozřejmě o tom bavíme, a to už má potom člověk v sobě autocenzuru a říká si – to by se klukům nelíbilo. Nebo oni si určitě taky říkají - to by táta nepustil. Ale nějaké pomyslné laťky máme a říkáme si - pod tohle nechceme jít, anebo - za tuhle hranici už nechceme jít.

Více v tištěném vydání JL s datem 23.8.

Diskuze k článku