Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Hned trojice výstav mapuje do konce června v přízemí expozičních domů Muzea Vysočiny v Jihlavě životní i pracovní cestu a tvorbu Pavla Bezděčky, který 4. července oslaví sedmdesátku.
Výstavy nazvané Život je sen aneb Pavel Bezděčka sedmdesátiletý, Všechno je jinak a PAPAHU představují hlavního aktéra coby zoologa, publicistu, spisovatele a cestovatele, jako autora pábitelských fotografií, fotomontáží, počítačových maleb a kreseb.
Ač pražský rodák, prožil Pavel Bezděčka dětství a rané mládí v Olomouci. Jak vzpomíná v rámci probíhající výstavy, byl dítětem hyperaktivním, nesnášel řád a termíny. Už v šesti letech se začal věnovat entomologii, zejména broukům. Od devíti let jezdil pět let po republice s hereckou a estrádní společností, hrál fotbal, zároveň začal psát básně a malovat, hrát na kytaru. Jako čtrnáctiletý začal hrát s trojicí kamarádů po vzoru Beatles bigbeat a psát texty.

Posléze absolvoval Střední zemědělskou technickou školu v Olomouci, brigádničil ve stavebnictví. Začal jezdit na motorce, věnovat se horolezectví.
Po maturitě (1971) nebyl přijat na vysokou školu a nastoupil do veterinární nemocnice na první ze svých mnoha pracovních míst a povolání. Výstava k jeho sedmdesátinám těch pracovních pozic vypočítává na dvě desítky.

Zoologem od dětství
Tou zatím poslední je už řadu let kurátor zoologických sbírek jihlavského muzea. Jak zaznělo při vernisáži, je to vůbec nejdelší pracovní pobyt Pavla Bezděčky ze všech v jeho kariéře.  
Jako zoolog samouk začínal Pavel Bezděčka už jako kluk četbou literatury z knihovny a antikvariátu. Vybudoval si vlastní knihovnu, od 15 let navštěvoval Univerzitní knihovnu v Olomouci.
V rámci řádu brouků se soustředil na čeledi kovaříkovití a střevlíkovití, později se zaměřil na mravence. Začal psát odborné i populárně naučné články, přednášet, pracoval v rezervacích, chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Jak uvádí výstava

Nepřekonatelný neklid, absolvoval zde na 200 inventarizačních průzkumů mravenců.
Intenzivně se entomolog Pavel Bezděčka od roku 1992 zabývá také sekáči. O různých skupinách živočichů publikoval přes dvě stovky odborných prací a na pět stovek popularizačních článků.
Studiu mravenců se aktuálně věnuje i se svojí ženou, zooložkou jihlavského muzea Klárou Bezděčkovou. V jihlavském muzeu založili Metodické centrum pro myrmekologii, výzkumu se věnovali např. i v Norsku, Řecku nebo v Peru.

Od Kapverd po Kanáry
Výstava v muzeu představuje Pavla Bezděčku také jako cestovatele. Chronologicky od roku 1965 mapuje jeho cesty, kromě Evropy mimo jiné i do Karibiku, na Kapverdy, do Peru, Norska, na Srí Lanku, Mauricius, do Keni, Ománu, Norska a v letošním roce na Kanárské ostrovy.   

Zmíněny jsou i dobrodružné výkony protagonisty - oslavence, např. přeplavání sedmikilometrové vzdálenosti na jezeře Lacul Siutghiol na Mamai v Rumunsku. Úraz nohy po skoku ze stromu v roce 1964 ale také vedl k celoživotním bolestem kotníku, ke dvěma operacím (2004 a 2005) a další plánované na nadcházející zimu.
Přeseknuté šlachy v dlani při vysekávání brouků dlátem v mrtvém dřevě (1976) zase vedly k řadě operací a omezení hybnosti ruky. V důsledku toho pak k rozhodnutí změnit odborné zaměření z brouků na mravence a také k působení v Jihlavě. Jak uvádí v rámci výstavy, přežil Pavel Bezděčka např. i mohutný atak přívalové vlny na ostrově Tortola v Karibiku a docela silný infarkt v roce 2011.

Bezděčka literát
Muzeum výstavami připomíná a prezentuje také literární činnost Pavla Bezděčky. Od dětství tvořil dobrodružné komiksy, v pubertě přešel na povídky a básničky.
Od osmdesátých let začal tvořit pro děti, psát bajky a pohádky většinou z přírody. Publikoval např. v časopisech Sluníčko a Mateřídouška. V roce 1996 spoluzaložil časopis Bílé Karpaty, kam dodnes přispívá.
Pro děti napsal knihy Pohádky o zvířátkách (2001), Neuvěřitelné bajkopříběhy (2002), Kouzelník Futura a jeho přátelé (2004), Medvídek Hamánek (2004) a Bajky a pohádky z Vysočiny (2018). Několik dalších dětských knih připravuje k vydání. Vyjít by měl v blízké době výběr z jeho pohádek a bajek přeložený do ukrajinštiny nebo titul Veselá zoologie.

Šíři tvůrčího záběru Pavla Bezděčky doplňuje na trojvýstavě k jeho jubileu také pábitelská výstavka, kde s humorem a nadsázkou pracuje s tématy tramvají, anebo života koček. Nechybí tu Bezděčkovy veselé postavičky hmyzáků s lidskými vlastnostmi.     
K samostatné výtvarné výstavě PAPAHU (její název tvoří první písmena křestních jmen aktérů) přizval Pavel Bezděčka své dva přátele, tvůrce dřevěných soch Pavla Tomana a uměleckého kováře Hugo Jonáše (Davida Habermanna), členy Spolku výtvarných umělců Vysočiny. Sám Bezděčka tu představuje stručný výběr ze své obsáhlé tvorby fantazijních i přírodou inspirovaných počítačových obrazů, kterým se intenzivně věnuje v posledních několika letech.    

Diskuze k článku