Na webu jihlavske-listy.cz vyšel v pondělí 28. března 2022 komentář „VRT připravují v částečném utajení“ (https://www.jihlavske-listy.cz/clanek35674-vrt-pripravuji-v-castecnem-utajeni.html). (Text Ing. Vojtěcha Rosického z Dobroutova vyšel i v tištěných JL dne 25. 3. – pozn. red.).
Protože text obsahuje spoustu nepravdivých či zavádějících tvrzení, považujeme za vhodné je uvést na pravou míru. Naším záměrem není vést spor, ale přispět k vyváženosti a serióznosti veřejné diskuse o důležitém tématu, jakým je těžba surovin, eventuálně výstavba vysokorychlostních tratí. Proto jsme oproti klasickému článku upřednostnili formu přímých reakcí na konkrétní tvrzení. V zájmu srozumitelnosti jsme si zároveň dovolili předmětná tvrzení zestručnit a parafrázovat.
 
Tvrzení: Dodržování limitů těžby nebude nikdo kontrolovat.
Skutečnost: Limit těžby je striktně definován v povolení hornické činnosti a jeho dodržování kontroluje obvodní báňský úřad, který může těžební společnosti udělit pokutu. Nad ročním objemem těžby má však nepřímý dohled i město Jihlava. Poplatky z těžby, které ze zákona putují každý rok do městského rozpočtu, se totiž vypočítávají dle pevné sazby za vytěženou tunu. Z této částky si lze snadno odvodit vytěžené množství suroviny.
 
 Tvrzení: V kamenolomu Kosov nebude práce a výdělek pro českou firmu.
Skutečnost: Stavební kámen je nerostnou surovinou v majetku státu, za jehož vytěžení odvádí těžební společnost poplatek nejen dotčené obci, ale i státnímu rozpočtu. Kromě toho je Českomoravský štěrk česká firma se sídlem v ČR a zaměstnávající převážně české zaměstnance. To znamená, že veškeré daňové a další odvody směřují opět do českých veřejných rozpočtů a mzdy do rozpočtů zejména českých rodin.
 
Tvrzení: Vlastník HeidelbergCement Central Europe East Holding B. V. je zcela neprůhledná akciová společnost se sídlem v Nizozemském království, které je v rámci EU pokládáno za jednu ze zemí, která je daňovým rájem.
Skutečnost: Konečným vlastníkem Českomoravského štěrku je mezinárodní společnost HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů a působí ve více než 40 zemích světa. Společnost má sídlo v Německu, je kótovaná na burze a patří mezi nejtransparentnější hráče na trhu.
 
Tvrzení: Výsledkem záměru bude zničení a vydrancování přírodních zdrojů (vody, kamene) a zisky někde v zahraničí.
Skutečnost: Podstatou záměru není vznik nového kamenolomu, ale pokračování těžby v tom stávajícím. Součástí projektu je i zákonná rekultivace spočívající v obnově krajiny po těžbě. Vzhledem k tomu, že lomy se stávají po rekultivaci a často již v průběhu těžby útočištěm pro spoustu vzácných druhů a divokou přírodu, skutečně nelze hovořit o vydrancování přírodních zdrojů. A stavební kámen je s ohledem na prognózy geologů již dnes nedostatkovou surovinou – české stavebnictví se neobejde bez otvírek nových či zakonzervovaných ložisek. Pokud jde o přínosy pro české veřejné rozpočty, nezbývá než zopakovat, že obec i stát mají ze zákona zaručeny příjmy z daní, odvodů a poplatků za vytěžené nerosty.
  
 Tvrzení: Až vznikne díra u Kosova, bude ji možné využít jako nekonečnou skládku odpadů.
Skutečnost: Nevznikne. Ona už tam dávno je, protože těžba v Kosově probíhala s přestávkami již od roku 1940 a v roce 2001 byla dočasně přerušena s tím, že bude v případě potřeby v budoucnu obnovena. S ohledem na přicházející stavební surovinovou krizi je zřejmé, že tento okamžik se blíží. Obavy ze zavezení lomu odpadky jsou pak zcela zbytečné, protože takový postup je naprosto v rozporu s českou legislativou. V rámci rekultivace počítáme s přírodě blízkou obnovou, tedy tzv. samovolnou sukcesí.    
Robert Zelníček, generální ředitel společnosti Českomoravský štěrk