Se zájmem jsem si přečetl diskusi na téma oteplování a vyjádření pana Miroslava Žáčka. Chtělo se mi zvolat hurá! Zároveň oceňuji odvahu šéfredaktora a vedení JL, že nešlape stále v jedné „brázdě“ a občas zveřejní i opačné názory k různým tématům. Ve většinových médiích se můžeme dočíst nebo vyslechnout veřejnoprávně pouze jednu jedinou pravdu, což neblaze připomíná doby minulé.

Téma oteplování – změna klimatu, je jedním z nich. Jako v jiných oblastech i zde je třeba sledovat cestu peněz, která neomylně ukáže, odkud vítr vane. V tomto případě je to zájem globálních firem, které lidstvu sugerují, že mohou s imisemi něco podstatného změnit.

Na druhé straně nikdo neřeší zcela nesmyslnou přepravu zboží, které se v zájmu peněz vyrábí a produkuje na druhé straně zeměkoule – následuje doprava lodí, překládka na kamiony a cesta přes celou Evropu směrem na jih, mimo jiné přes naše těžce opravené a stále přetížené dálnice.

S tím pak souvisí téma železniční dopravy, o které jsem se aktuálně dočetl, že bude řešeno spojení mezi Brnem a Prahou – omezením části spojů. Naštěstí až od roku 2025. Něco to však signalizuje – zřejmě nejsou tyto spoje vytížené natolik, aby měl dopravce zájem je provozovat na stávající úrovni.

Za další – téma VRT – vysokorychlostní trati opět mezi Brnem a Prahou, které se prezentuje jako jeden z nejpřínosnějších počinů tohoto století. Nikdo o tom moc neví, vše se připravuje v částečném utajení, ale naši krajští a další představitelé v tom vidí ohromný přínos.

Důkazem mají být nadsazené počty dopravovaných osob. Trasa je už poněkolikáté změněna, má mít zpracovanou studii proveditelnosti, která však není k dispozici a není známo, kdo bude jejím oponentem.

Dotčené obce v našem, ale i v jiných krajích se snaží ochránit své oprávněné zájmy, ale nikdo je příliš nevnímá, protože sebevědomá samospráva není žádoucí, stát si ví nejlépe rady sám.

V této souvislosti oceňuji opět nezávislý článek v JL ze dne 6. dubna 2021. Od té doby ticho po pěšině – mělo být projednáno na úrovni kraje, bylo, nebylo?

Na závěr – spočítal někdo, kolik to bude emisí CO2, než se výstavba v takovém rozsahu provede, jaké budou dopady na životní prostředí dotčeného území, poškození vodních zdrojů, omezení spojení na místní úrovni rozdělení, kolik to všechno bude stát, kdo to bude financovat a hlavně - komu to bude sloužit?

Asi bychom se měli vrátit zpátky na zem a starat se například jak budeme hospodařit s odpady, protože skládka v Henčově roste do oblak a skutečné řešení v nedohlednu, nebo jsme spokojeni s prodejem do Číny? Přitom možnosti z domácí líhně malých šedých buněk jsou k dispozici!

Ing. Vojtěch Rosický, Dobroutov

Diskuze k článku