Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

„Je to hrozně smutné, když člověk jezdí na místa, kam jezdil celý život na houby, a teď najednou tam ten les není a celá krajina se změní, a ne k lepšímu. Ale když se dostanete do lesů padesát kilometrů od Jihlavy, tak už to není tak kruté,“ komentuje současnou realitu lesů Jihlavska Kateřina Pauzarová, jednatelka Mykologického klubu Jihlava.

Důsledkem ztráty lesů je také úbytek hub. „Většina třeba hřibovitých hub, které jsou lidé zvyklí sbírat, je navázána na konkrétní stromy – dřeviny, nebo třeba i keře,“ vysvětluje mykoložka.

Typické monokultury smrku podle ní v regionu skutečně do velké míry zmizí. Na druhé straně ale považuje tlak na vysazování výhradně listnatých nebo smíšených lesů za ne úplně zodpovědný.

„Nemůžeme myslet jenom na to, aby nám tady nějaký druh jehličnanu v budoucnu zase nesežral kůrovec. Myslím si, že současná kalamita byla vyvolána i předcházejícím dlouholetým suchem. A těžko říct, jestli se v budoucnu takovéto roky budou opakovat, to nikdo neví,“ argumentuje Pauzarová.  

I smrkové porosty podle ní mohou v podmínkách Jihlavska vegetovat stejně, jako tomu bylo dříve: „Souhlasím s tím, že takové ty obrovské monokultury, pěstované jenom na dřevo, asi nejsou tím nejideálnějším. Na druhé straně i naše děti budou potřebovat dřevo na krovy. Není možné sázet jen meliorační dřevo, listnaté rychlerostoucí dřeviny, javor, duby, buky. Může přijít zase jiný dřevokazný brouk, který bude napadat tyto stromy.“  

Pokud jde o letošní sezónu, nebyla podle mykologů dobrá. „Poslední dva roky, myslím si, mají houby dost vlhka od jara do podzimu, ale bohužel přesto nerostou. Letos jsme se na jaře těšili, že porostou, že si je třeba budeme sbírat tak, jako kdysi dávno i o prázdninách, ale nic takového se nedělo. Rostly málo, hřibovité téměř vůbec,“ ohlíží se K. Pauzarová. 

I na přelomu září a října, kdy by sezóna měla vrcholit, měli ve čtvrtek jihlavští mykologové obavy, zda vůbec najdou reprezentativní počet hub pro víkendovou výstavu v Muzeu Vysočiny. Nakonec se pro ni oproti dřívějším až 450 druhům podařilo nasbírat nějakých 300 druhů. 

„Takže houby nerostou, a nevíme proč. Mají skvělé počasí, perfektní podmínky pro růst, takové ty vysněné, a přesto nerostou. Těžko říct, na koho to teď svalit,“ usmívá se K. Pauzarová.

Aktuálně je v lesích k vidění např. hojnost václavek. „Ale václavky jsou jedovaté - ten jed je termolabilní, takže se tepelnou úpravou rozloží a zmizí. Doporučuje se minimálně dvacet minut houbu tepelně upravovat,“ upozorňuje mykoložka.

Diskuze k článku