Má formu jako hrom! Jihlavský powerlifter Milan Selinger podruhé v krátké době vybojoval titul mistra České republiky ve váhové kategorii do 120 kg, respektive vicemistra v absolutním pořadí. Po červnovém triumfu v benčpresu (v Jihlavě) bral nejcennější kov i na šampionátu v silovém trojboji v Plzni (předminulou neděli).

„Mistrovství dopadlo, jak nejlépe mohlo. Jsem první v mé kategorii. Co více si přát?“ ptal se s úsměvem a dodal, že není úplně spokojený s výkonností. „Na dřep jsem měl natrénováno více, bohužel moje klasické problémy s touto disciplínou přetrvávají,“ litoval Selinger.   

Je cennější zlato v „benči“ nebo trojboji?

Jsem převážně „benčař“. Této disciplíně se soutěžně věnuji třináct let. Trojboj dělám přibližně osm let a teprve před dvěma roky jsem dřepl více kilo, než jsem vytlačil na benči. Takže nejvíce si cením titulu v benčpresu. V trojboji zatím sbírám zkušenosti.

Dohromady jste zvládl 840 kilogramů. 

V dané soutěži jsem byl s celkovou váhou spokojený. Moji mladší soupeři předvedli ve dřepu i mrtvém tahu podobné, takže jsem naplno využil zkušenosti s benčpresem. Tam jsem jim utekl o více jak sto kilo.

Jednotlivé disciplíny vám vyšly podle představ?

Jak jsem zmínil, na dřepu jsem měl jistou rezervu. Mám problémy s tím, že moje tělo je prostě líné prosednout dřep do platného pokusu. Běžně se proto stává, že mám kvůli tomu některé pokusy neplatné.

V benčpresu jste se pokoušel atakovat 295 kg.

Ten poslední pokus se skoro povedl. Už jsem ale nebyl schopný natáhnout lokty tak, aby mi ho rozhodčí uznali.

A mrtvý tah?

V něm se mi popravdě nechtělo nic velkého zvedat, protože by to v mojí pozici stejně nic neřešilo. Takže jsem se, jak říká můj klubový kolega Rosťa Cejnek, pošetřil na příště (úsměv).

Bylo ve vašich silách porazit absolutního vítěze Sičevskyje?

Na Evžena jsem bohužel neměl. Má silný dřep i mrtvý tah a tomu nemohu konkurovat. Oproti mně zvedl jenom o pět kilo více, ale v přepočtu na body měl výhodu v lehčí tělesné váze.

V srpnu se vrátíte do Plzně na mistrovství Evropy v silovém trojboji. Dodržíte sérii a opět to „cinkne“?

(úsměv) Máte pravdu, že letošní medaile se hrnou. Jenomže ambice mohu mít, jaké chci, ale „Evropa“ je prostě velké sousto. Díval jsem se do nominací a myslím, že jsem na devátém místě z dvanácti soutěžících. Což není špatné, ovšem na velkou medaili to není.

Ani v některé disciplíně?

V malých medailích se něco rýsuje. V benčpresu mám čtvrtý největší výkon, takže snad by se dala malá medaile „urvat“ v této disciplíně. V roce 2019 se mi to koneckonců podařilo. Ale jaká šance bude letos, netuším…

Diskuze k článku