Rozvolňování protiepidemických opatření je doprovázeno také zajímavým astronomickým jevem. 10. června kolem poledne nastane zatmění Slunce, které budeme moci z našeho území pozorovat jako částečné.

Poslední sluneční zatmění pozorovatelné z České republiky nastalo 20. března roku 2015. Tehdy jsme mohli z našeho území pozorovat sluneční disk z téměř tří čtvrtin zastíněný Měsícem. Po více než šestiletém půstu nyní nastane první zatmění ze série sedmi částečných slunečních pozorovatelných v letech 2021 až 2030.

Nadcházející zatmění ve skutečnosti patří do kategorie tzv. prstencových. Jde o zvláštní formu zatmění, které vzniká v okamžiku přechodu měsíčního disku přesně před slunečním diskem, avšak úplný měsíční stín na zemský povrch nedopadá. Shoda okolností tomu chtěla, že obloukový průměr Měsíce se na pozemské obloze jeví přibližně stejně velký jako obloukový průměr Slunce (obě tělesa mají při pozorování ze Země obloukový průměr přibližně 0,5°).

Pokud se Měsíc při pozorování ze Země dostane na stejné nebeské souřadnice jako Slunce, pak dochází k zatmění, které je častěji úplné (tj. z nějaké části planety je možné pozorovat úplné zastínění Slunce), avšak občas nastane situace, kdy ani při přesném překryvu Slunce Měsícem úplné zatmění nevznikne. Vysvětlení je přitom velice jednoduché. Měsíc okolo Země neobíhá po kružnici, ale po mírně výstředné elipse. V praxi to znamená, že při důkladném měření si lze všimnout, že průměr měsíčního disku se na obloze nepatrně mění (pokud je Měsíc blíž k Zemi, jeví se měsíční disk větší, naopak pokud je Měsíc od Země dál, měsíční disk se jeví jako menší).

Pokud dojde k souběhu slunečního zatmění a okamžiku, kdy je těleso Měsíce na nejzazší části své oběžné dráhy, vzniká situace, kdy je měsíční disk úhlově mírně menší, než jaký je v daném okamžiku obloukový průměr Slunce. Pokud se v takové situaci Měsíc promítá přesně před Slunce, je zřejmé, že jej při pozorování ze zemského povrchu nedokáže zastínit celé, což lze pozorovat jako zvláštní zatmění, kdy po obvodu měsíčního novu září prstenec Slunce. Odsud je také odvozen název zatmění, tedy zatmění prstencové.

Prstencová zatmění nejsou pro astronomy natolik fyzikálně atraktivní, protože v důsledku nezastínění celého povrchu Slunce nedochází na rozdíl od úplných zatmění k okamžiku, kdy je lze na krátkou dobu pozorovat zpoza Měsíce přezařující sluneční atmosféru. To však nic nemění na unikátnosti tohoto úkazu. Zářící prstenec namísto Slunce na obloze přece jen nesvítí každý den.

Z hlediska pozorovatelnosti nadcházejícího slunečního zatmění jsou podmínky příznivé především pro polárníky. Abychom mohli pozorovat prstencové zatmění v celé své kráse, museli bychom cestovat do severských oblastí. Prstencové zatmění bude viditelné v regionech severovýchodní Kanady, dále se sluneční prstenec přesune nad severozápadní cíp Grónska, odsud pak téměř přesně nad severní zemský pól a pak už přes Severní ledový oceán nad severovýchodní regiony Sibiře. Z oblastí severního Atlantiku, většiny Evropy a severní Asie bude možné toto zatmění pozorovat jen jako částečné. Platí přitom, že čím severněji se bude pozorovatel nacházet, tím více zastíněnou část Slunce uvidí.

Při pozorování z Jihlavy celý úkaz začne ve čtvrtek 10. června v 11 hod. a 47 minut. Od tohoto okamžiku bude možné na severozápadním okraji Slunce pozorovat vykousnutý profil měsíčního disku. Ve 12 hodin a 39 minut nastane maximální fáze zastínění, kdy při pozorování z Jihlavy dojde k překrytí slunečního disku z necelých 15 %. Sluneční zatmění následně začne ustupovat. Celý jev skončí 33 minut po 13. hodině. Uvedené časy a fáze zatmění jsou vypočítány pro Jihlavu. V jiných místech pozorování se mohou mírně lišit.

Při pozorování zatmění je třeba dbát na bezpečnost. Pohled nechráněným nebo nedostatečně vybaveným dalekohledem do Slunce může vést k závažnému a nenávratnému poškození zraku. Při pozorování je třeba vždy používat profesionální sluneční filtry, příp. pro pozorování pouhým okem (tj. nikoliv dalekohledem!) svářečské filtry minimálního stupně 13.

Při příznivém počasí bude v Jihlavě uspořádáno pozorování tohoto mimořádného jevu na horní části Masarykova náměstí před budovou Muzea Vysočiny Jihlava. Kromě astronomických dalekohledů zde bude k dispozici i odborný výklad o úkazu. Veřejné pozorování zajišťuje Jihlavská astronomická společnost ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Jihlava a Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti. Při nepřízni počasí může být pozorování zrušeno.

Příležitost ke spatření příštího zatmění Slunce, od nás opět pozorovatelného jen jako částečné, budeme mít až 25. října roku 2022.

Miloš Podařil, Jihlavská astronomická společnost

Diskuze k článku