Dnes jsou konečně Vánoce! Desetiletý Tonda na ně dlouho čekal a to čekání bylo tak otravné, že si myslel, že ho nepřežije. Je teprve půl osmé ráno, všichni spí a tak se rozhodl, že jednou odloží hrací konzoly a zajde se podívat do tátovy velké knihovny. Tak se tam rozhlíží a našel tu pár starých vánočních knížek. 

„Ze školní povinné četby jsem zjistil, že ty staré knížky jsou mnohokrát o dost lepší, než ty nové.” Proto se rozhodl, že si přečte tu nejstarší a zároveň nejtlustější, s názvem Vánoční hvězda. Tak počkat… Nejde otevřít! Tondu něco napadlo. Rozběhne se do kůlny pro páčidlo a začne páčit. Po dlouhém lomcování se mu to podaří. „Co se to děje!” křičí Tonda. Z knihy jdou podivné zvuky v podobě praskání a šumění. 

V tu ránu se z knihy vynořil velký třpytivý pás světla a najednou. BUM! Tonda letí velkou rychlostí zářivým tunelem. „Pomoc!, můj bože, zachraňte mě!” Tonda už, už čeká náraz, ale.. nic. Jen lehce dopadne do sněhobílé peřinky. Rozhlédl se kolem sebe, a co nevidí. „Něco tak nádherného jsem ještě neviděl” řekl si pro sebe Tonda. Najednou se něco dotkne jeho zad. Tonda se v cuku letu otočil. To co spatřil, ho doslova vylekalo. Začal nahlas křičet. 

Postava se rozkřičela také. Po prvním šoku se Tonda opatrně zeptal. „Kdo.. kdo.. jste..?”„No já jsem.. elf.. Slavoj, ale.. kdo jsi ty?”„Elfové existují?”„No jistě, co sis myslel a jak ses sem vůbec dostal?”„Otevřel jsem páčidlem knihu s nadpisem Vánoční hvězda a tak jsem se sem dostal. Vše se semlelo strašně rychle.” Odpověděl opatrně Tonda. Chvíli si začali povídat a Slavoj se rozhodl to tu Tondovi trochu ukázat. „Zde máme továrnu a přes celý rok tu tvoříme hračky, které pak před Vánoci zabalíme podle vašich přání,” ukázal Tondovi elf. „A jakou spojitost má název té knihy s vaší zemí?,” zeptal se opatrně Tonda. „Je to jednoduché, Vánoční hvězda má na Vánoce tu nejdůležitější roli. Je tak rychlá, že dokáže všechny dárky roznést ve stejnou sekundu všem dětem po celém světě. Ukáže se na noční obloze jen na Štědrý den a v tu chvíli, co je na obloze vidět, ti u stromečku zazvoní zvoneček.” „Stejně nechápu, jak jsem se sem mohl dostat,“ říká nechápavě Tonda. 

„Nejsi první, poprvé se sem dostal hoch starý asi jako ty, před 32 lety. Od té doby byl první a zároveň poslední. Dá se sem dostat pouze tou knihou, kterou ses sem dostal ty, ale jde to jen ve Štědrý den. Zatím na to ale naštěstí přišel jen ten hoch a ty.” Tonda pohlédne na velké hodiny a zjistí, že už je skoro deset hodin. „Už budu muset jít,” říká smutně. V tu ránu se objeví ten třpytivý pás světla a najednou začne Tondu pomalu nadnášet. 

Tonda v rychlosti zakřičí: „Měj se hezky kamaráde!” Elf mu rychle odpovídá: „Ty také a nezapomeň, toto je naše tajemství a hezky se o knihu starej!” Najednou je Tonda zpět v knihovně. Běží za maminkou, ale na schodech si uvědomí, že je to tajemství. Mezitím vešel do knihovny táta a na zemi najde páčidlo a knihu. Vezme ji do rukou a usměje se. 

Dá ji zpět do knihovny. Večer Tonda s tátou a maminkou sedí u otevřeného okna a čekají na zazvonění. Najednou oba spatří jen na chviličku velký zářící pás světla. Oba se na sebe podívají. V tu chvíli zazvoní zvoneček. Vánoční hvězda opravdu přiletěla!
 

Diskuze k článku