JAKUB Škrdla jako Bohuslav Martinů a Šárka Čermáková coby jeho žena Charlotta v inscenaci MARTINŮ – Česká rapsodie Bohuslavova. Foto: Igor Stančík
Titul MARTINŮ – Česká rapsodie Bohuslavova nastudovalo Horácké divadlo jako pokračování svého cyklu o osobnostech Vysočiny, v němž se už věnovalo Jakubu Demlovi a Janu Zahradníčkovi.
Na objednávku napsaná hra slovenského dramatika a režiséra Dodo Gombára o skladateli Bohuslavu Martinů (1890-1959) je jedním z titulů, jejichž plánované uvedení padlo před prázdninami za oběť koronaviru.
Nyní se vrátila, hned v září. A jakkoli je její zařazení na začátek nové sezóny zřejmě logické i z důvodů ryze praktických, ani dramaturgicky není nijak násilným počinem.
Ba právě naopak. Titul o tvůrčí síle člověka, o jeho náročné cestě za snem, o silné vazbě na rodný kraj, o potřebě kulturnosti v nás! Jaké silnější téma zvolit pro současnou dobu?
Mlhy Vysočiny
Jak poeticky vyjádřil samotný autor a režisér kusu, rád by tímto dílem „nahlédl do příběhu muže, který i ve velkém světě nesl s sebou mlhy a slunce Vysočiny.“
O čem se bude hrát, a jakým stylem, pochopí ostatně publikum za rouškami na svých tvářích hned od prvních minut, jakmile z jeviště zazní v citaci jedno z nejsilnějších vyznání lásky k Vysočině v podobě Halasových básnických slov.
Rapsodie (původně řecké literární pásmo, později lyrická či epická báseň vzletného či vznešeného obsahu a formy) na jevišti HDJ je vlastně sledem obrazů ze života Martinů. Divák sleduje v epizodách zásadní momenty až do skladatelova exilu před druhou světovou válkou, útěk jednou z posledních lodí do Ameriky.
Dětství prožité na věži, v rozhledu nad krajinou a městečkem. Dvanáct andulek ve světničce otce - pověžného nad poličským náměstím, 193 schodů a klukovské sjíždění trámů z věže, zavedení železnice, zásadní setkání s místním osvíceným učitelem.
Pak setkání s tvrdou realitou světa, krachy na konzervatoři, formování osobnosti, pražské pobývání na Kampě vedle přítele Jana Zrzavého, návraty domů – vycházky na Tři Studně, vesnické učitelování… Posléze objevování Paříže, otcova smrt, první a další skladatelské úspěchy, manželství, setkání s vášní i smrtí...
Ačkoli režisér s dramaturgem volí v zásadě chronologické vyprávění, nevzniká ani na okamžik pocit triviálnosti formy. Důvodem je skvělý výběr zásadních zvratů hrdinova života (a tím i jeho pohnuté doby) v souběhu se silnými složkami samotné inscenace.
„Schůdná“ inscenace
Scéna, kostýmy, hudba, herecké pojetí, to vše totiž zapadá do zvoleného konceptu.
Skoro se chce říci, že v situaci, kdy Horácké divadlo před dvěma, třemi lety poměrně razantně „modernizovalo“ svůj dramaturgický přístup (a v reakci na to i ztratilo část svého konzervativnějšího publika) přichází s inscenací, která je „schůdná“.
Při zachování síly a originality vyznívá úvodní titul nové sezóny jako velmi sdělný a stravitelný pro široké divácké spektrum, od studentů po seniory. Je v tom smyslu doslova pozvánkou do hlediště. Pozitivní jsou ostatně i první reakce na něj ze strany konzervativního segmentu diváctva.
Velkou měrou k tomu přispívá jistý pozitivní patos, který doslova dýchá do hlediště ze stylizované scény, která je se svými oblými horizonty polí a kostelíkem vlastně malířským plátnem vysočinské krajiny. K tomu přistupuje nápaditá práce s oponami či rekvizitou - třeba rozkomíhané židle, které můžeme číst jako symbol ztrácejícího se domova.
Z celku zaznívá k divákovi pozitivní zpráva, že patriotismus k domovu se nemusí míjet se světovým rozletem, velikost ducha se zdravými vnitřními pochybnostmi. Že stojí za to jít si za svým cílem i přes překážky, které si dnes my, věčně nespokojení se vším kolem, vlastně už ani neumíme představit.
Živí hudebníci
Zásadní pro silné vyznění úvodní inscenace sezóny je brilantní herecký výkon zkušeného divadelníka Jakuba Škrdly v titulní roli, ale i všech ostatních herců bez výjimky.
Nemenší měrou přispívá hudební složka (skladby Martinů v originálních úpravách) s živým výkonem hudebníků, mnohdy špičkových instrumentalistů ve svých oborech z řad jihlavského hudebního mládí.
A to kouzlo divadelní stylizace! – i se čtyřmi muzikanty a pár herci na scéně můžete věrně navodit dojem velkého koncertu, včetně závěrečných ovací.
První premiéra HDJ po jarní odstávce kulturního provozu je dalším úspěchem v inscenační řadě titulů o osobnostech Vysočiny. V ní jihlavské divadlo už na závěr právě otevřené sezóny chystá čtvrtý titul, tentokrát na motivy života staroříšského literáta a vydavatele Josefa Floriana.
Pokud jde o Martinů, lze jen doporučit také návštěvu Galerie v suterénu HDJ. Zde vystavené a odborně okomentované autentické intuitivní kresby, které skladatel vytvořil v mládí, působí jako integrální součást divadelního večera. Mají potenciál docela zásadně ovlivnit i vnímání celé inscenace a jejího hrdiny.
Diskuze k článku
Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři.
Registrace nového uživatele
Pravidla pro diskuse na www.jihlavske-listy.cz:
Nelze zveřejňovat příspěvky, které porušují zákony ČR.
Jsou zakázány příspěvky urážlivé, pomlouvačné, vulgární. Nepřijatelná je i neúcta vůči zemřelým a jejich rodinám.
Nesmí se vyhrožovat komukoli násilím či podněcovat k nenávisti k jednotlivcům, skupinám (národnostní, rasová, náboženská příslušnost).
Zakazuje se zveřejňovat další údaje o identitě ostatních diskutujících (např. telefon, adresa…). Musí být respektováno soukromí ostatních.
Diskutující se nesmí vydávat za někoho jiného.
V diskusních příspěvcích nesmí být šířena reklama, spamy, odkazy na stránky s nelegálním obsahem, příspěvky či odkazy nesouvisející s tématem článku.
!!! Uživatelé, kteří budou pravidla porušovat, musí počítat s tím, že jim budou příspěvky administrátorem smazány, může jim být i zablokován přístup do diskusí na www.jihlavske-listy.cz. Rovněž si Jihlavské listy vyhrazují právo diskusní příspěvky dle vlastního uvážení odstraňovat či diskusi kdykoli uzavřít !!!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů. "Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů".
Společnost Parola s.r.o. se zavazuje tyto údaje neposkytovat dalším subjektům s výjimkou orgánů činných v trestním řízení.