David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

V boji o výstavbu úložiště vyhořelého jaderného paliva začíná pořádně přituhovat. Sotva totiž ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo zúžení výběru finálních lokalit z devíti na čtyři, kartami pořádně na konci června zamíchalo ministerstvo životního prostředí.

Čím? Posvětilo celkem 21 nových lokalit, kde by v budoucnu mohly vzniknout vodní nádrže. Mezi nimi je i Batelov, jehož katastrální území leží v těsném sousedství Hrádku na Jihlavsku, kde se právě o výstavbě úložiště také reálně uvažuje.

Zařazením lokality do takzvaného generelu sice ještě automaticky neznamená, že se na daném území vodní dílo skutečně postaví, ale pro obce sdružené v lokalitě Hrádku bojující proti výstavbě úložiště na jejich území, je podstatnější jiná věc.

Lokality totiž budou nyní chráněny proti případnému jinému strategickému využití území. „Aby nedošlo ke znehodnocení vynaložených investic v případě budoucí výstavby nádrží,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

V praxi to znamená, že potencionální výstavba úložiště v těsné blízkosti vodní nádrže není možná. Právě s ochranou klíčového zdroje pitné vody operuje právní zástupce obcí sdružených v lokalitě Hrádku Luboš Kliment.

Celý proces výběru lokality pro úložiště se podle něj tímhle rozhodnutím hroutí. „Od začátku poukazujeme na to, že lokalita Hrádku je národním zdrojem pitné vody. Již nyní se tu nachází klíčové zdroje vody pro Jihlavsko,“ argumentuje právník Luboš Kliment.

Má na mysli vodní nádrž Hubenov, a zdroje vody pro Pelhřimovsko. Navíc lokalita zásobuje vodou Želivku a vodní nádrž Švihov. „Tento veřejný zájem je natolik silný, že vylučuje umístění úložiště do této lokality,“ má jasno.

Vysočina jako jediná má v kvartetu finalistů ve výběru vhodné lokality pro vybudování úložiště hned dva kandidáty. Kromě již zmíněného Hrádku taky Horka na Třebíčsku. Po jednom zástupci má pak ještě Plzeňský a Jihočeský kraj.

Ve středečním rozhovoru na internetovém portále Česká pozice se ale Jan Prachař, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyjádřil, že každá z obcí v nakonec finální lokalitě dostane z jaderného účtu jednorázově příspěvek 50 milionů korun.

Miliony do rozpočtu už obcím tekly v minulosti, když se prováděl průzkum jednotlivých území. Samosprávy z Hrádku ale jaderné peníze a přilepšení do rozpočtu s díky odmítly.

Diskuze k článku