i Kůrovcem napadené dřevo v tomto stavu je možné vidět na haldách v lesích na Jihlavsku. Foto: Facebook Pavla Bezděčky
Kůrovcová kalamita spojená s opatřeními proti šíření koronaviru dusí Vysočinu. Lesníci napadené stromy kácejí, jenže kvůli jejich množství mají problémy s prodejem dřeva.
A tak nezpracované kůrovcové dřevo leží na haldách v lesích. Velká část dřeva není proti kůrovci ani ošetřená.
„V těchto dnech, jakmile zasvítí sluníčko, se lýkožrouti vykousávají ven a hledají dosud zelené smrky. U některých skládek dřeva je jich vzduch prostě plný,“ napsal minulý týden na Facebooku zoolog Muzea Vysočiny v Jihlavě Pavel Bezděčka.
Podle jednatele jihlavské Správy městských lesů (SML) Václava Kodeta provádí SML ošetřování hald kůrovcového dřeva až v současné době.
„Od podzimu nemuselo být dřevo proti kůrovci ošetřované. K tomu dochází před prvním rojením kůrovce,“ sdělil.
Dřevo se v lesích hromadí také kvůli tomu, že dřevozpracující firmy nemají na zpracování masivního přírůstku dřeva kapacity. Nejvýznamnějším zpracovatelem dřeva na Vysočině je jihlavský Kronospan.
Podle jednatelů podniku Sylvy Krechlerové a Martina Dvořáčka vzrostla v důsledku kůrovcové kalamity ve vysočinských lesích roční těžba dřeva z 1,5 milionu na více než 4,5 milionu kubíků kůrovcového dřeva.
„Dřevařské firmy nejsou schopny tak rychlý nárůst těžby zpracovat, a tak část kůrovcového dřeva zůstává v lese. V Kronospanu Jihlava přijmeme milion kubíků kůrovcového dřeva z Vysočiny ročně,“ podotkli jednatelé.
Vyloučili, že by se kůrovec mohl šířit z jejich podniku s tím, že společnost dřevo ihned zpracovává ve výrobě. Říkají, že po dodavatelích požadují, aby dodávané dřevo bylo náležitě ošetřeno.
„Dříví se odkorní a dále zpracuje do formy třísky, která je dále vysoušena vysokou teplotou, zde se zničí všichni případní škůdci. Přebytečná kůra se spálí v kotlích na biomasu,“ popsali výrobní proces.
Kronospan odhaduje, že se ve vysočinských lesích nachází jeden až jeden a půl milionu metrů dříví připraveného k expedici. To je podle nich ve vlastnictví státu a soukromých subjektů.
„Toto považujeme za potenciální riziko pro šíření kůrovce,“ upozornili Krechlerová a Dvořáček.
Část lesů v kraji vlastní státní podnik Lesy ČR. Podle mluvčí podniku Evy Jouklové je Vysočina v posledních třech letech centrem kůrovcové kalamity. Uvedla, že v regionu během krátké doby odumřela podstatná část lesů.
„V lesích se tedy těží, dříví asanuje, a buď z lesa odváží, nebo se skládkuje, což je běžné. Dříví je ošetřené, brouk už z něj nevylétne. Lesní sklady dříví najdete dnes vlastně ve všech regionech,“ řekla k lesům pod správou společnosti mluvčí.
Za nejvíce postižená místa v regionu označila Telčsko, Ledečsko a Třebíčsko. „Na řadě míst již veškeré smrky odumřely, takže se postupně vytěží i souše a plochy obnovíme,“ nastínila další postup Jouklová.
Větší množství lesů na Jihlavsku spadá pod jihlavskou SML. Podle jednatele SML Václava Kodeta má firma na skládkách necelá čtyři procenta vytěženého dřeva, což činí 12,5 tisíce metrů krychlových dřeva.
„Největší haldy dřeva i v blízkosti našich lesů, nebo i na našich pozemcích jsou totiž jiného velkého vlastníka,“ přiblížil jednatel SML.
Jako největší problém pro firmu vidí snižující se cenu dříví a s tím spojený negativní dopad do ekonomiky SML.
Kraj: haldy kůrovcového dřeva jsou a budou realitou
Co dělat s haldami dřeva napadeného kůrovcem, se JL zeptaly Jiřího Bartoše, vedoucího krajského oddělení lesního hospodářství a myslivosti.
Podle něho je tento stav nutné brát nyní i v nejbližších letech jako nutnou realitu.
„Vlastníci lesů mají povinnost kůrovcem napadené stromy těžit a dále s touto dřevní hmotou příslušným způsobem nakládat. Ze strany krajského úřadu to tedy samo o sobě není důvod k nějakým aktivním krokům,“ sdělil.
Bartoš především apeluje na veřejnost. „Zákaz vstupu do lesů, kde probíhá těžba, manipulace nebo doprava dříví, tak jak říká přímo zákon o lesích, je dobře nebrat na lehkou váhu. Jde o bezpečnost návštěvníků lesa,“ poznamenal.
Dle něho je pohyb na haldách dřeva nebezpečný. Případné uklouznutí na kládě nebo špalku by mohlo mít dle něho pro hazardéra hrozivé následky.
Upozornil, že každý se podle zákona v lesích pohybuje na vlastní nebezpečí.
Podle Bartoše není rozumné vstupovat ani do míst, kde byly ponechané stojící suché stromy. Upozornil, že ponechat tyto stromy bez pokácení je v současné době možné.
To však s sebou přináší vysoké riziko pro osoby vstupující do tohoto nebezpečného prostoru.
„Proto apelujeme na všechny návštěvníky lesa, aby do těchto prostor nevstupovali, aby se jim vyhnuli,“ dodal Bartoš.
Diskuze k článku
.......jak říkal doktor z vesničky.....jdi s tou chemií do haj..... ..........pokud bude sucho trvat, tak smrková monokultura tady stejně padne..........jen při-otrávíte vše další okolo.......včetně lidí........
citlivý a rozumný přístup:
Co vznikne na ploše vykáceného lesa? Zčásti ji podnikatel zalesní melioračními dřevinami (jedle, buk apod.), k Vysočině historicky jedlo-bukové lesy patří. Část lesa ponechá přírodní obnově, bez sázení, náletem pionýrských dřevin (např. bříza, jeřáb). V příštích dekádách by tyto dřeviny měl nahradit vysoký les pralesního typu. „K této přírodě blízké obnově jsme směřovali již před příchodem kalamity prosvětlováním lesa, tento postup dává lesu možnost stát se různorodým jak druhem, tak věkem stromů. Takovýto les sice není hospodářsky nejzajímavější, ale je silně stabilní,“ uzavírá Vlastimil Zelený.
https://vysocina-news.cz/v-brtnici-predbehli-kurovce-pokaceli-drevo-jeste-pred-napadenim/