Jako starostka naší obce jsem se ve středu 13. 11. 2019 zúčastnila veřejného jednání na jihlavské radnici. Tématem bylo vybudování jaderného úložiště. Jednou z vytipovaných lokalit pro umístění tohoto zařízení je lokalita (Čertův) Hrádek. Jedná se o katastrální území obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná.

Mohu říci, že mne velmi těší prakticky do posledního místa zaplněná gotická síň jihlavské radnice. Je vidět, že téma umístění úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Čeřínku veřejnost zajímá.
K jednání představitelů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na této akci mám však několik výhrad, které bych zde ráda prezentovala. 
Mrzí mne, že SÚRAO na jedné straně přistoupilo k chvályhodnému zveřejnění důležitých informací na svých webových stránkách, což je oproti předchozím letům jasným krokem k tolik propagované lepší komunikaci s obyvateli regionu. Na druhou stranu jednání představitelů této organizace na samotné veřejné debatě tomu zdaleka nenasvědčuje. 

Vlastní prezentace pana RNDr. Lukáše Vondrovice Ph.D., měla několik faktických chyb. Například argumentovat přítomnost hlavního evropského rozvodí slovy, že takové rozvodí je na každé z 9 zkoumaných lokalit v ČR, vyznívá spíše jako podcenění základoškolských znalostí posluchačů v síni. 
Tento přednášející například rovněž hovořil o historické 100% stabilitě masivu Čeřínku. 
Když bylo toto tvrzení konfrontováno pozorným posluchačem se zemětřeseními, které jsou v našem kraji zmiňovány ve středověkých kronikách, zazněl z ústa pana Vondrovice argument, že SÚRAO z té doby nemá k dispozici žádná hloubková měření v masivu Čeřínku, a proto celou oblast považuje za stoprocentně bezpečnou. 

V tomto případě mám nutný důvod se obávat, zda tento přístup ze strany zřizovatelů takového typu stavby není již na hranici obecného ohrožení. 
Co mne také netěší, je ta skutečnost, že informace o nárůstu těžké dopravy v našem regionu o 181 nákladních aut denně (+ 723 %!) oproti dnešku sice zazněla, ale nebyla více nikterak komentována. 

A to se jedná o přesouvání cca milionů m3, které se budou během otevírání/uzavírání úlo-žiště po desítky let přepravovat z jedné deponie na druhou. Stejně jako zůstalo bez odpovědi téma, kdo vlastně bude úložiště stavět a kde budou dělníci ubytováni.
Mrzí mne také, že když se organizátor tradičních letních táborů TEMPO (dříve DDM) Polná Matěj Kolář zeptal na to, jestli budou vlastně děti během letních táborů v budoucnu mít vůbec možnost vstoupit do lesa, dostalo se mu od příslušných pracovníků SÚRAO stručné, věcné a důrazné odpovědi, avšak na zcela jiné téma. 
Nezodpovězen zůstal též dotaz, jaká jsou rizika při budování a provozu hlubinného úložiště.

Na tomto jednání byli přítomní při prezentaci pana Ing. Zdeňka Dvořáka, starosty Městyse Dolní Cerekev, seznámeni také s informací, že katastrální území Dolní Cerekve a Rohozné jsou zařazeny do rozšíření generelu „Lokalit akumulace povrchových vod“. 
Na tomto území by měla být vybudována nádrž pitné vody, která by měla sloužit jako zdroj vody pro město Jihlavu a okolí.  Tato skutečnost přítomné překvapila a málokdo o tomto záměru věděl. 
Je vhodné, aby bylo vedle sebe vybudováno úložiště vysokoaktivních radioaktivních odpadů a nádrž pitné vody?
Děkuji všem, kterým není lhostejná otázka bezpečného uložení radioaktivních odpadů a zúčastnili se jednání.
 

Diskuze k článku