. . . to jste Vy pane "čtenář", "pozorovatel", nyní "km" ???
Napište své jméno, povolání a nějaké zajímavosti z Vaší práce a života za totáče.

Ano, jsem jeden  z architektů uvedených v článku.  Tomáš Blažek si vyžádal moji návštěvu v redakci umístěné v mém posledně realizovaném objektu, PVT Jihlava atomovém krytu chráněném jako jediný v RVHP proti účinkům Emi, které vyřešila Akademie věd, pracoviště plazmatu, několikanásobnou Faradayovou klecí.
Myslím, že i story tohoto objektu, jeho účel a technika by mohl zajímat, podobně jako
"sklad 7S" v Třešti "čtenář"-e JL.
----------------------------------
e-mail s Tomášem Blažkem:
"Dobrý den, vracím a děkuji:
Brněnský rodák a architekt jihlavského Stavoprojektu v letech 1960 až 1991 Zdeněk Gryc je autorem projektu budovy OV KSČ na Tolstého ulici v Jihlavě, který vznikal v roce 1969.
Také pro původní,  keramický obklad z červeno-hnědých, chlumčanských pásků, kterými byla obložena fasáda si i tato budova rychle vysloužila přezdívku Kreml.
Zakázku zadal podniku Stavoprojekt Krajský výbor KSČ v Brně. Podle vzpomínek Gryce budovu začal projektovat Jan Sedlák. Projekt uplatnil i jako stánici. Jeho koncepce horisontální budovy nebyla orgány schválena. Takže vedoucí ateliéru  jihlavského Stavoprojektu Ing. arch. Jan Řídký / autor krytého basénu a zimního stadionu/ přidělil návrh projektu Grycovi, který vzpomíná:„Zavolal si mě pak k sobě brněnský hospodář KV KSČ soudruh Drábek a řekl mi: je to ve skluzu, je na to termín. Máš na to 12,5 milionu korun a musíš to splnit. Jestli ne, tak tě přibijeme za uši na vrata“
Stavba byla zahájena 12. října 1970 a otevřena 30. října 1972. Na pozvánce na režimní slavnost bylo připsáno „Za splnění usnesení XIV. Sjezdu Komunistické strany Československa“. Slavnostní otevření budovy bylo zpečetěno společným obědem pozvaných v nedaleké restauraci Družba v nynějším Domě kultury odborů.
„Když jsme řešili dispozičně zasedačku, ukázalo se, že tehdy komunisté asi ještě nevěděli, že existuje něco jako kostel s oltářem a sakristií, takže uspořádání příliš neřešili. Při stavbě sídla OV KSČ ve Ždáře už ale dumali, aby byla zasedačka řešená tak, že nejvyšší funkcionáři do toho sálu nevchází vchodem s obyčejnými lidmi, ale že jsou o něco výš,“ popsal Gryc.
Později přibyla k původním budově  ještě přístavba Domu politické výchovy, který projektoval další z jihlavských architektů Zdeněk Baueršíma.
Budovy byly vyzdobeny výtvarnými díly: Josef Bulant zpracoval motivy holubic, Oldřich Laštůvka zakomponoval srp a kladivo, a Svatopluk Kasalý a Jiří Kos ztvárnil motivy textilní osnovy a vstřikovacího ventilu – produktu jihlavského podniku Motorpal.
Kovaný srp a kladivo byl i na průčelí fasády,
před kterou dodnes ční k nebi ve své době údajně největší tuzemský umělecký výkovek – tři kované pruty. Jejich autor Alfred Habermann abstraktní dílo nazval pro tento účel "Tři zdroje a tři součásti marxismu-leninismu". Kromě srpů a kladiv je celý jihlavský komplex kdysi stranických budov KSČ dodnes ve svém autentickém stavu.
Zdraví Tomáš Blažek Tel. 725729758
PS. "Kovaný srp a kladivo byl i na průčelí fasády". . .
Myslím, že to je omyl a neexituje pokud vím ani foto.
Pouze na ploše soklu  3 prutú z červené liberecké žuly vykoval Habermann požadovaný emblém hvězdu.
Tajemník Kotrba ji vyžadoval, říkal že by to jinak  vypadalo   jako"3 pruty Svatoplukovy"
"Slavnostní otevření budovy bylo zpečetěno společným obědem pozvaných v nedaleké restauraci Družba v nynějším Domě kultury odborů."
O tom nevím, možná jsem jako nestraník nebyl ta správná třída.
Nabízené členství sekretářkou ředitele, stále šarmantní dámou,  Mafková- Stelziková jsem nepřijal.
Co následovalo byla zajímavá story."
----------------------------------------------------------
PS. Prvé datum, které uvádí anonym "blade" odpovídá mým vzpomínkám podloženým fotografiemi ruskými tanků nad Pístovem, z okna paneláku na sídlišti U hřbitova,  předaných do Jihlavského archivu:
"Schvalovacím protokolem ze dne 16. 2. 1968 schválen dne 15. 5. 1969 projekt na výstavbu administrativní budovy sekretariátu OV KSČ v Jihlavě s náklady v celkové výši 11,187,500,- Kč."
. . . vznikal v roce 1969 ? když slavnostní výkop byl v roce 1968 ?
Realizace však limit 12, 5 milionu přesáhla asi o půl milionu.
Starosta Prchal to vyřešil s tím, že parkový předprostor OV KSČ je součástí města. Město Jihlava ji dodavateli PS,  jehož ředidel byl Jiří Fruhauf doplatilo.
"Gryc je autorem projektu budovy OV KSČ na Tolstého ulici v Jihlavě, který vznikal v roce 1969"
Data v článku asi nebudou správná. Slavnostní výkop s pochromovaným krompáčem,po demonstraci ruských tanků pod Pístovem, provedl Ved. taj.  OV KSČ Kožich, jeho tehdejší projev a stanovisko vyjadřoval nesouhlas se srpnovou okupací. Bylo to v době kdy z jihlavský rozhlas chránil proti okupantovi a oslovoval jihlavské posluchače  redaktor Jiskry Milan Dvořák.
Archivovaná Jiskra je cenný dokument, data v článku uváděná by měla být archivářsky ověřena. V minulosti bylo v JL uveřejněno:
TO JSOU TY PARADOXY, PANE HAVLÍČEK,
Abych takto upravil známou frázi s panem Vaňkem,
FAN CLUB ANONYMŮ JL včele s velitelem čety POHRANIČNÍ STRÁŽE:
blade říká:
Neděle, 1. 9. 2019 v 22:57
Co má svědomí populista G-bloger:
Budova OV KSČ Jihlava:
Schvalovacím protokolem ze dne 16. 2. 1968 schválen dne 15. 5. 1969 projekt na výstavbu administrativní budovy sekretariátu OV KSČ v Jihlavě s náklady v celkové výši 11,187,500,- Kč. Předání projektu do 30. 5. 1969. Zahájení výstavby ve třetím čtvrtletí 1969. Stavba byla povolena rozhodnutím o přípustnosti stavby Útvaru územního plánování a architektury Městského národního výboru v Jihlavě ze dne 26. 6. 1969. Projekt byl vypracován v ateliérech Stavoprojektu (Krajské projektové organizaci v Brně, závod Jihlava), v období od ledna do května 1969. Vedoucím projektu i zodpovědným projektantem byl Ing. arch. Zdeněk Gryc. V roce 1972 byl samostatně vyprojektován osobní výtah.
Architekt ani ty výtahy neznal natož Vendelína Havla 
Výzdoba interiéru hovoří za vše:
http://www.socharstvi.info/foto/5011.jpg
Budova OV KSČ Žďár nad Sázavou (Červený dům)
Projektový úkol i vlastní projekt z roku 1973. Vedoucím projektu byl Ing. arch. Gryc, zodpovědným projektantem Ing. Hlaváč ze Stavoprojektu, krajské inženýrské organizace Jihlava. Výstavba byla zahájena v březnu 1974, dokončena v dubnu 1976.
A tento si tady hraje na ublíženého demoše a moralistu … chá, chá … 
No to je hnus velebnosti.
-------------------------------------------------------------
Docela by mne zajímalo snad i podrobněji, odkud čerpal jím publikované údaje.
Mimo http://www.socharstvi.info/foto/5011.jpg
Toto i s dokumenty o socialistických schvalovačkách výtvarných děl,  v době totáče jsem poslal po vyžádání řediteli galerie v Chebu, jako dokument doby.  Spolupráce architekta s výtvarníkem, pod kuratelou totalistické cenzury, která na více jednáních korigovala a schvalovala tato výtvarná díla
Autor,  už za totáče zničené mosaiky je šéf katedry výtvarné výchovy na pedgogickém institutu v Brně Doc. Oldřich Laštůvka, můj profesor kreslení na RG Židenice. Její původní návrh neschválil tajemník Kotrba a řekl: "Církev měla ve znaku kříž, my tam máme srb a kladivo a my ho tam chceme.
 Laštůvka možnil Ak. mal. Josefu Bulantovi, jehož tvorby si vážil  existenci tím, že ho udělal asistentem na své katedře. Jako malíři na volné noze mu hrozilo trestání za příživnictví. Bulant do Brna dojížděl. Jeho tvorba byla známa i v zahraničí.  Rakušané měli zájem o jeho výtvarné dílo a byli ochotni kupovat jeho malby ještě v nedoschlém stavu. Aby mohl pracovat na volné noze udělal monumentální sgrafitovu  mosaiku s holubičkami s technologem Umělecko-prům.  školy Brno profesorem Novákem. Tato mosaika by měla být rovněž pod http://www.socharstvi.info/foto/5011.jpg
Její původní návrh neschválil tajemník Kotrba a řekl: "Církev měla ve znaku kříž, my tam máme srb a kladivo a my ho tam chceme. Takže Laštůvka ji takto musel předělat. Bulant se dost cukal, říkali jsme mu, tak co Noe měl holubičku, Picaso měl holubičku.
Podobná story se odehrála při návrhu na "největší kovářskou plaastiku v republice. Haberman přišel ve své umaštěné kovářské zástěře a začala podobná handrkovačka o symbol socialismu. Jinde jsem tuto story, kde Habberman uviděl za výlohou publikaci "3 zdroje a 3součásti marxismu"Nakonec to Habermann uhrál tak, že našel zbytek červené liberecké žuly ze Stalinova pomníku v Doupí a vykoval na něj hvězdu. Pruty a deska je tam dodnes, viz http://www.socharstvi.info/foto/5011.jpg
Ne však na původním místě, protože autor budovy byl jak lze vyčíst z památného Únorového článku v Jiskře od redaktora  Milana Dvořáka v kladbě. Dostal ji příkazem architekt Zdeněk Baueršíma, který ji v rámci druhé poloviny budovy - Domu politické výchovy musel odsunout na nynější místo.
Zajímalo by mne odkud získal velitel pohraniční stráže "blade" své údaje. Prosím uveřejnit,  třeba i nadále anonymně. Pochybuji, že jsou z archivů PS, STB,  nebo KSČ, možná i z jiného archivu třeba ve stavebních povoleních města Jihlavy. V okresním archivu o nich nevím.
Něco  z toho neodpovídá mým vzpomínkám po těch x letech.  Tajemník KV KSČ soudruh Drábek, když původní návrh vypracovaný Ing. arch. Janem Sedlákem neprošel schvalovacím řízením městského architekta Musila mi řekl:"Máš na to 12. Milionů termín dodání projektu, je v zakázce se zadáním KV  KSČ,  daný již Sedlákovi, "pokud to nedodržíš, tak tě přibijeme za uši na vrata" s dodal:" nemysli si, že žertuju"
Vedoucí tajemník OV KSČ Kožich, než učinil základní výkop v den, který neznám, pochromovaným krumpáčem řekl v souvisti s okupací v srpnu 1968:
"Přeji aby v této budově byla dělána dobrá politika,  zdůraznil Českolovenského lidu." Byla to tehdy provokace. Nedopadl dobře, stejně jako jeho kolega na OV KSČ soudruh Prchal, který měl dohled na projekci a realizaci budovy na starosti. Stal se starostou, který realizoval Prior. 
Se zájmem očekávám sdělení od "blade", kde jsou uvedené doklady uloženy.  Rád bych je prošel a doplnil s nimi můj materiál, který je uložen v Jihlavském archivu. Archiv Stavoprojektu byl zrušen. To co bylo jinam předáno např.nemocnice Ulan batar organizoval architekt Sedlák. Bylo by cenné, kdyby "blade"uvedl, kde podklady on, nebo organizace bývalých bdělých pohraničníků získala, případně, kdo a jak je zainteresoval za tuto detektivní práci.
Taková byla doba  v době Pražského jara a všelijakých těch Šiklových nebo kdoví jakých reforem. Na nás pamětnících je abychom vydali svědectví, čemu jsme měli věřit a jak to nakonec dopadlo. Podnět anonymního pohraničníka"blade" je cenný, zejména proto, abychom nezapomínali. Pokud tedy možno autorisované svědectví,
Jiné nemá cenu, že?
Josef Jelinek šéfredaktor Jihlavských listů
ANONYMY HÁZEL DO KOŠE