I když osobně nátlak nemám moc rád, tentokrát mně a dalším kolegům nezbylo nic jiného než intenzivně naléhat na vládu, aby poskytla chybějící dvě miliardy na letošní provoz sociálních služeb. Dlouho to vypadalo, že pro vládu péče o seniory, o zdravotně handicapované a další potřebné není priorita. Zodpovědné ministryně se hádaly, zda je vůbec třeba sociální služby dofinancovat a pokud ano, která ministryně potřebné peníze uvolní.

Nakonec vláda 7. června na nátlak opozice řekla, že peníze na provoz sociálních služeb najde. Je to důvod k radosti? Obávám se, že nikoliv, protože doposud není jasné, zda potřebné finance opravdu do krajů včas a v dostatečné míře doputují.

Dlouhodobě jsem na centrální i krajské úrovni upozorňoval na alarmující stav ve financování sociálních služeb. Kvůli nedostatku peněz na platy pracovníků, ale i na další provoz domovů pro seniory, pečovatelských služeb, domácí zdravotní péče, hospicové péče a dalších činností chybí letos 2 miliardy korun. Problémem není jen nízká dotace státu, ale i dlouhodobě podfinancovaná zdravotní péče jak v pobytových službách, tak domácí zdravotní péče. A to vše se sešlo zrovna v době, kdy byl navýšen příspěvek na péči o osoby ve 3. a 4. stupni závislosti, a logicky lze očekávat nárůst poptávky hlavně po terénních sociálních službách.

Problémy už na začátku roku hlásily všechny kraje. Ale když jsme se jako krajští zastupitelé ptali vedení našeho Kraje Vysočina, jak to chce řešit, dostali jsme spíš vyhýbavé odpovědi. Přitom sociální demokraté jsou jak ve vedení kraje, tak ve vládě, takže právě oni mohli o uvedené navýšení dotací nejvíc bojovat. To se ale nestalo. A podobně alibisticky se chová i hnutí ANO, které také figuruje ve vládě i ve vedení kraje.

Ministryně financí Alena Schillerová se ohrazovala tím, že prý tato „vláda rekordně navyšuje dotaci na sociální služby“. Jenže ono to není tak úplně férové chlubení. Vždyť víme, jak se vyvíjela za posledních deset let ekonomika: roku 2008 byla průměrná mzda v zemi 21 600 korun, kdežto loni to bylo už 31 tisíc.

Je za těchto okolností divné, že je požadavek i na nárůst mezd v sociálních službách? A pokud nám neustále přibývá seniorů nad 70 let, které navíc často trápí řada chorob, celkově přibývá zdravotně handicapovaných, je logické, že strmě vzrůstá poptávka po sociálních službách - a to jak pobytových, tak terénních.  A to stojí více peněz než dřív, to je prostě fakt.

Jenže tempo navyšování peněz pro sociální služby je nedostatečné, i kdyby se vláda stokrát chlubila, jak „rekordně“ navyšuje sociální služby, stejně jako dle jejího mínění „rekordně“ navýšila penze. Ano, penze se navyšují, ale v době ekonomického růstu je to povinnost, ne milodar. A stejnou povinností vlády je zajistit péči o seniory, postižené, ohrožené děti atd. Proto je ostuda, když ještě v půlce roku vláda hazarduje s osudy potřebných.

A pokud to pro letošní rok nakonec pro sociální služby dopadne aspoň trochu uspokojivě, pak okamžitě začíná boj o to, aby se v příštích letech letošní ostudná situace neopakovala. Věřím, že si více jistoty zaslouží jak naši senioři a zdravotně postižení, tak ti, kteří s nimi obětavě pracují.

Vít Kaňkovský, poslanec a krajský zastupitel (KDU-ČSL)

Diskuze k článku