SNÍMEK z vernisáže výstavy v Lannerově domě, sídle telčských památkářů. Výstava stojí zčásti také na autentických dobových předmětech. Foto: archiv NPÚ Telč
Výstavu o protektorátním školství připravilo telčské pracoviště Národního památkového ústavu. Akcí chtějí autoři u příležitosti 100. výročí vzniku republiky připomenout, jak důležitou roli má pro uchování demokracie výchova a vzdělávání.
Přednáška Magdy Šustové z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze a Jana Špringla z Památníku Terezín o protektorátním školství a mimoškolní výchově uvedla 19. listopadu výstavu, kterou památkáři věnují právě tomuto tématu. Výstavu autoři nazvali Školákem v protektorátu.
Jak vysvětlila Ilona Ampapová z telčského památkářského pracoviště, vznikla výstava jako jeden z výstupů projektu Školákem ve válečných letech. Podílely se na něm Památník Terezín, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Institut Terezínské iniciativy a Národní institut dalšího vzdělávání.
Ambicí projektu je přiblížit mladým generacím projevy totalitního režimu, vést mládež ke kladnému vztahu k demokratickému systému a podílet se na vybudování jejích postojů odmítajících rasismus, xenofobii, nacionalismus, antisemitismus a další formy nesnášenlivosti a intolerance ve společnosti.
„Od zahájení projektu v roce 2015 se do něj zapojilo patnáct základních a středních škol v České republice,“ vypočítává Ampapová. Pod vedením svých pedagogů a odborníků z organizátorských institucí zpracovávaly děti zvolené téma spojené se školstvím na území Protektorátu či odtrženého pohraničí v letech 1938 – 1945.
„Své badatelské výsledky pak prezentovaly v rámci výstavy, která měla premiéru na jaře 2017 na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a v současné době putuje po České republice,“ vysvětlila Ampapová.
Výstava je instalována do 14. prosince v telčském Lannerově domě v Hradecké ulici, sídle památkářů. Přístupná je ve všední dny od 10 do 15 hodin. Vystaveny jsou dochované písemnosti, fotografie a další předměty k danému tématu.
Jak ocenila Naděžda Rezková Přibylová, vedoucí oddělení edukace generálního ředitelství Národního památkového ústavu, která se na přípravě výstavy podílí, tyto artefakty laskavě věnovali nebo zapůjčili pamětníci a občané Telče.
Konkrétně si tak návštěvníci mohou prohlédnout učebnice určené žákům i učitelům, dobové fotografie, vysvědčení, práce studentů reálného gymnázia v Telči a dívčí obecné školy v Telči nebo sešit učitele s přípravou na vyučovací hodinu.
„Vystaveny jsou i předměty a pomůcky, s nimiž se žáci setkávali v období Protektorátu. Nechybí ani audionahrávka se vzpomínkami pamětnice na pedagogickou praxi v Telči v době druhé světové války,“ doplnila na dotaz JL Ampapová.
Historie malírny
Historie Telče se dotýká i další probíhající výstava, která začala 22. listopadu v tamní Městské galerii Hasičský dům. Tentokrát je věnována Lidové malírně, která v minulosti v Telči působila.
Historii malírny se v letošním roce věnovala detailně už výstava v knihovně Univerzitního centra Masarykovy univerzity Telč. Hasičský dům se nyní specificky zaměřuje na téma Lidová malírna o Vánocích. Výstava potrvá do 6. ledna, v jejím rámci se ještě 1. prosince uskuteční pro veřejnost dílna drátkování pod vedením Věry Studené z Kuklíku a Moniky Sochůrkové z Prahy.
Diskuze k článku
Výstavu o protektorátním školství připravilo telčské pracoviště Národního památkového ústavu.
Akcí chtějí autoři u příležitosti 100. výročí vzniku republiky připomenout,
jak důležitou roli má pro uchování demokracie výchova a vzdělávání.
-------------------------------------------------------------------------------
VÝCHOVA a VZDĚLÁNÍ
Sokol, Skaut a laskavý učitel,
ovlivnil zásadním způsobem vědomí národa.
Na výstavě je jistě spousta zajímavých dokumentů o vědomí a podvědomí národa.
Ve vitríně v mázhauzu radnice je, nebo byla prvorepubliková čítanka pro prvňáčky s článkem o TGM.
V rámci 100letí, je dobré si připomenout vztahu obou totalit k jeho osobnosti.
Zejména snaze důsledně odstranit nejenom jeho sochy z náměstí, ale i jakoukoli zmínku o něm.
Školní čítanky, rozdílné podle ročníku dětí, byly zdrojem informací, které jako první utkví dítěti o republice.
Bylo by zajímavé, najít dokumenty, pod jakou direkcí byly posílány čítanky do stoupy.
Hodně řeknou fotografie třídy s učitelem a katechetou,
kdy tam ještě byl a od kdy nikoli.
Dobových souvislostí by se dala najít spousta, nejenom
na dvoj-jazyčných vysvědčeních.
Je zajímavé, jak trvalá je snaha otrávit dětskou duši v souvislosti s článkem v JL pomluvou TGM:
http://jihlavske-listy.cz/clanek17765-prezentace-skolniho-projektu-pribehy-nasich-sousedu.html
První komentář:
Nihil novi sub sole !
Nic nového pod sluncem. V padesátých letech minulého století obdobně chodili starci pod rádoby důvěryhodnou značkou Osvětová beseda po školách a vykládali prvňáčkům, jak Masaryk střílel do dělníků.
čtenář | 2015-06-19 16:23:47 | Reagovat
----------------------------------------------------------------------
Zejména anonymní špíně je nutno čelit obdobně jako:
Veřejnost uslyší, jak se o TGM učí
JIHLAVA (jv) - Osobnosti prezidenta T. G. Masaryka bude věnován večer s profesorem historie Jaroslavem Benešem, který se bude pro studenty i širokou veřejnost konat v pátek 26. února od 17 hodin v zasedací místnosti Gymnázia Jihlava. Historik bude hovořit o klíčových událostech let 1945-48, o politických procesech padesátých let a speciálně se zaměří na osobnost sochaře Jaroslava Šlezingera, jeho tragický osud v komunistickém lágru a stejně neradostné osudy jeho jihlavské sochy TGM.
„Někteří z nás chodili do školy v době, kdy se o Masarykovi vůbec neučilo.
Nebyl.
Jen pamětníci o něm hovořili s úctou," argumentuje M. Bohuňovská, „později nás v hodinách dějepisu učili o dělnickém hnutí,
že Masaryk dal střílet do dělnictva - v rámci stávky...
To se učilo v době, kdy komunisté měli lágry plné politických vězňů, kdy se střílelo na lidi,
co chtěli z této republiky odejít, kdy se sedláci změnili v kulaky a byly jim sebrány jejich rodinné statky,
kdy děti lidí politicky nespolehlivých rodičů nemohly studovat...
O mrtvých, jdoucích do desetitisíců, nemluvě."
..politicky nespolehlivých rodičů nemohly studovat...
Milé děti,ale byly i výjimky jako třeba mladý Zdenda G.,který sice byl určen k vojenské službě u PTP,ale ti zlí komunisté mu stejně umožnili studovat VŠ. A dokonce nemusel ani k nim do strany. A teď,děti,otázka - co za to chtěli?
CO TA TO CHTĚLI ?
CHTĚLY ZA TO ZBAŠTIT POLITICKÉ ŠKOLENÍ
SOUDRUDA DVOŘÁKA
--------------------------------------------------------------------------
"Min uže nět"
A také už zřejmě nikdy nedojde k realizaci "avantgardní" myšlenky, jejíž autor - někdejší redaktor jihlavské Jiskry Milan Dvořák - by nejraději osadil pamětními tabulkami všechny domy s podobnými nápisy v azbuce, jimiž sovětští vojáci v prvních dnech po válce označovali, že byl "kvartal prověren"
Trápila ho otázka, jaký že to vůbec máme vztah k "pokrokovým tradicím", když sdělení gardového poručíka Rvalova "Kvartal prověren - min nět" není zvěčněno pro příští generace podobnou pamětní tabulkou jako třeba to, že "V tomto domě bydlil v roce 1830-31 Karel Havlíček Borovský
. . . „Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad. Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm socha sv. Jána. Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města. Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn. Nestane se tak a je to moudré.
Projektant tu dbal pozorně památky, možná i umělecké. My bychom měli pamatovat na to, aby na ono prázdné místo (kam chtěl projektant sochu znovu umístit) vyplnila soch třeba sportovce"…
"Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě, z něhož k občanům Jihlavska promlouval“. Dnes to lze ještě prostorově řešit. Za pět let bude pozdě. Tady - i jinde."
Milan Dvořák
Ještě štěstí, že v historii žádný plod přisluhování tomu, co momentální představuje dobré bydlo, v porovnání se skutečnými hodnotami neobstojí a že nás nic nenutí učit "naše inženýry - architekty myslet a tvořit především ideově, v úctě ke komunistické straně"
Josef Jelínek
Jihlavské listy 28. 6. 94