Jihlavské listy 22. 5.2018
Hospic na Vysočině by byl řešením jen pro malou část umírajících, říká náměstek vysočinského hejtmana Pavel Franěk (ANO), který má na starosti sociální oblast.
Vysočina je jedním ze dvou krajů v celé ČR, který nemá kamenný hospic. Cítíte, že v regionu toto zařízení citelně chybí?
S kolegy z Rady kraje i z odboru sociálních věcí jsem této problematice věnoval velkou pozornost. Když ostatní kraje budovaly kamenné hospice, neměly na svém území zabezpečenou domácí hospicovou a paliativní péči v našem rozsahu a neměly na svém území paliativní lůžkovou péči v nemocnici.
Co tím myslíte?
Pokud vycházíme z objektivních informací, je třeba na jedné straně uvést, že tato možnost není ve výběru. Proto někdo z těch, kteří nemohou zůstat v poslední části života doma a využili by kamenný hospic, musí poslední dny strávit v nemocnici. Setkal jsem se i s lidmi, kteří péči v nemocnici preferují. Výstavba jednoho centrálního kamenného hospice také znamená, že pro některé obyvatele kraje bude daleko, a své poslední dny proto budou stejně trávit v nemocnici.
Podle vás tedy není hospic na Vysočině potřeba?
Při zlepšování péče v domácnosti, které by mělo být v ČR a ve všech krajích na prvním místě, protože většina obyvatel si přeje strávit poslední chvíle v kruhu rodiny, se zmenšuje okruh potenciálních klientů kamenného hospice.
V krajské koncepci je tedy zahrnut jako potřebný, ale obecné poznatky potvrzují, že je řešením jen pro malou část umírajících.
Nejdříve se měl kamenný hospic stavět v Jihlavě, v místě bývalého sídla Správy městských lesů. To však zamítli jihlavští zastupitelé. Nyní to vypadá, že hospic začnou stavět v Havlíčkově Brodě. Myslíte si, že se tento záměr podaří dotáhnout do konce?
K úspěšné realizaci uvedeného záměru bude nutné zajistit finanční zdroje. Ačkoliv se v minulosti uvažovalo o dotaci z Ministerstva zdravotnictví, nebyly v jeho rozpočtu připravené dostatečné prostředky a v současné době nevíme o žádném vhodném zdroji. Další otázkou je financování provozu kamenného hospice.
Na jeho financování se mohou podílet zdravotní pojišťovny…
Zatím nevíme, zda se na něm budou podílet zdravotní pojišťovny. Dosavadní projekt s tím počítal, ale jeho tvůrce takové vyjádření neměl k dispozici. Záměr počítal také s financováním z dotace Ministerstva práce a sociálních věcí (MSPV), ale to by v praxi bylo možné jen na úkor ostatních poskytovatelů sociálních služeb. Pokud by měl financování zajišťovat především kraj, znamená to dlouhodobý závazek k financování, který by mohl být až v desítkách miliónů. Cesta k realizaci záměru tedy není v tuto chvíli rozhodně jednoduchá.
Nárůst populace seniorů
Vzhledem k tomu, že dochází k výraznějšímu nárůstu seniorů v naší populaci, a tento trend se v dohledné době nezmění, je podle vás možné zajistit financování sociálních služeb ve stejné míře jako nyní i v následujících letech, popřípadě desetiletích?
Je to trend, který mi také dělá starosti. Podle mého názoru je třeba jednat o systémových změnách ve financování sociálních služeb. Mělo by se jednat o změny celostátní, a já, jako radní kraje, mohu na potřebu těchto jednání upozorňovat, a to také dělám. Systémové změny mají více alternativ, a teď je důležité, aby o nich lidé, kteří mohou rozhodnout, začali jednat.
Co byste vy osobně navrhoval v příštích letech v sociální oblasti změnit (vzhledem k nárůstu počtu seniorů), aby byla ze strany kraje ufinancovatelná?
Jsem přesvědčen, že je nutné, aby si stát udělal vlastní finanční výhled, který bude vývoj v sociální oblasti zohledňovat. Bylo by dobré zákonem stanovit, jak se na financování mají podílet - vedle státního rozpočtu - krajské a obecní rozpočty, aby jednotlivé úrovně nemohly říkat: „To nemám platit já, ale někdo jiný.“ Dalším zdrojem, který je využíván v zahraničí, a u nás nikoliv, jsou úspory klientů, kteří nemají (momentálně) dostatek peněz na úhradu a za stejnou péči platí méně než ostatní. U nás je automatické, že stát platí i za ty, kteří peníze mají a státní prostředky nepotřebují.
Sociální politika kraje stojí nemalé finanční prostředky. S jakou částkou pro tento rok pracujete?
Letos máme schváleno 181 milionů Kč z prostředků kraje a 759 milionů Kč z dotace MPSV – celkem se tedy jedná o 940 milionů Kč.
Koalice ANO s ČSSD
Jistě sledujete také celorepublikovou politiku. Co si myslíte o vyjednávání hnutí ANO o koalici s ČSSD?
Možnou budoucí koalici hnutí ANO a ČSSD považuji za dobré řešení. Obě politické strany spojuje řada témat, je to tedy cesta, jak v obou případech splnit to, co bylo voličům slíbeno.
Jenže koalice by se musela opírat o tichou podporu KSČM. Je to pro vás osobně přijatelné?
Zkusme se na to podívat z jiného úhlu. Pokud se podaří prosadit důležité zákony, které budou přínosné pro občany této země, povedou ke stabilnímu hospodářskému růstu, podpoří rodiny s dětmi, přispějí k růstu vzdělanosti, a zároveň zajistí potřebnou péči o slabší, proč by mělo být takovým problémem, kdo pro tento zákon zvedne ruku?
Co říkáte na kauzu vašeho stranického kolegy Josefa Pavlíka a na jeho postoj při jeho odvolávání z funkce náměstka hejtmana, kdy nerespektoval stanovisko zastupitelského klubu ANO a usiloval o to, aby nebyl odvolán?
V této věci už toho bylo tolik řečeno a tolik napsáno, že není třeba dodávat nic dalšího. Osobně bych chtěl Josefu Pavlíkovi poděkovat za jeho práci v Radě Kraje Vysočina, a jsem přesvědčen, že jako člen krajského zastupitelstva bude i nadále pracovat ve prospěch Vysočiny.
Školní pedagog náměstkem hejtmana
Jaké to je, když vstoupí původní profesí školní pedagog do politiky? Už jste si ve vysoké politice zvykl?
Ze své původní profese dobře vím, že se člověk učí celý život, a politika v tomto ohledu není výjimkou. Člověk musí být neustále připraven na měnící se situaci, musí se umět přizpůsobovat novým věcem a čelit novým výzvám. Zároveň je však důležité mít jasnou vizi, čeho chcete dosáhnout a kam své úsilí směřujete. Velkou výhodou našeho regionu je, že členové krajské rady, respektive krajského zastupitelstva, se dokážou na důležitých rozvojových otázkách ve většině případů společně shodnout, což se pozitivně odráží v celkovém rozvoji našeho kraje.
Daří se vám plnit cíle, které jste si, jako náměstek hejtmana, vytkl na začátku funkčního období?
Jsem přesvědčen, že ano. Zvládli jsme zajistit financování navýšení platů a mezd pracovníkům v sociálních službách. To bylo stěžejní pro zajištění jejich funkčnosti a kvality. Velký pokrok se nám daří ve zlepšování úrovně domácí paliativní a hospicové péče. Pokračujeme také v transformaci Domova Kamélie Křižanov a Domova Háj v Ledči nad Sázavou, které znamenají zásadní změnu v životě klientů s mentálním postižením.
Diskuze k článku