Kapitán jihlavských hokejbalistů Petr Král dovedl svůj tým ke čtvrtému titulu v řadě. Prý na něm mají podíl   i zesnulý trenér Vrátil  a zpěvačka Kristína.

  Na rozhovor pro JL dorazil vzorně oholen. Nebylo zbytí. Kapitán hokejbalového B-týmu Sportovního klubu Jihlava Petr Král si odnesl z mistrovských oslav divoký „sestřih“. „Vousy šly komplet dolů, jinak bych nemohl vyjít na ulici,“ řekl s úsměvem.

 

   To musela být hodně divoká jízda.
  Byla to veká show. Ihned po rozhodujícím utkání se nás holilo přibližně třináct. Zabralo to zhruba dvě hodiny. Fanoušci zůstali na hřišti s námi, celé si to natáčeli na video a radili, jak se má kdo oholit. Každý z nás měl jinou vizáž. Bylo to hodně vtipné (úsměv).

  Stihli jste vůbec titul zapít?
  Ano. Oslavy probíhaly až do rána.

 

  Co vám na úpravu vousů řekli doma?
  Když jsem se druhý den probudil, všichni se mě zděsili. Naši nemají sociální sítě, takže netušili, co se dělo. Ani se jim nedivím. Když jsem se totiž viděl v zrcadle, zděsil jsem se také. Hned jsem vzal strojek a kompletně se oholil (úsměv).

    Moravskou ligu jste vyhráli počtvrté za sebou. Není to už trochu „nuda“?
  Není. Vyhrávat dlouhodobé soutěže, to vás nikdy neomrzí. A hlavně má každá sezona odlišný příběh. Hrajete s obměněným kádrem, cesta za titulem je jiná…  Zkrátka, je to jiné dobrodružství.
 
 

    Po finále zazněly hlasy, že letošní titul byl z těch čtyř nejtěžší. Souhlasíte?
  Podle mého názoru je nejtěžší prvenství obhájit. Vyhrát ligu poprvé bylo rovněž těžké, protože nás vždy považovali za outsidery. Řekl bych, že letošní titul je stejně vydřený jako ten první. A hlavně jsme měli dlouhou sezonu. Začínali jsme v září a končili v půlce června, kdy už se hrálo jenom mistrovství světa.

    Play off vás stálo hodně sil, že?
  To ano. Bylo opravdu náročné. Ale na druhou stranu jsme alespoň ve finálové sérii zažili parádní diváckou atmosféru. Nebývá zvykem, aby na hokejbalové utkání přišlo kolem sto padesáti lidí.

  Titul byl nejlepší možný způsob, jak uctít památku trenéra Martina Vrátila.
  Když jsem začínal s hokejbalem, „Vrťas“ byl první člověk, kterého jsem viděl. Řekl mi, že nikdy hokejbalista nebudu, protože mám malou postavu a slabé ruce. Když jsme pak v mužích vyhráli titul, a já byl kapitán, přišel za mnou, zavzpomínal na to a rozbrečel se. On byl hodně emotivní.

 

  Není třeba dodávat, jak vám chybí…
   To, co se mu před dvěma roky stalo (náhlé úmrtí – pozn. red.), každého z nás hrozně moc zasáhlo. Klub byl v rozkladu, ale tato nešťastná událost hodně lidí semkla. Naše úspěchy jsou i „Vrťasovou“ zásluhou. Každý z nás pro něj ten titul chtěl vyhrát. Byl to člověk, jenž hokejbalem žil a tmelil nás.
 

    Souhlasíte s tvrzením, že kvalita Moravské ligy rok od roku stoupá?
  Je to tak. Tato soutěž svoji kvalitou už převyšuje některé druhé ligy, takže se o ni začal zajímat svaz, a příští sezonu z ní bude druhá národní liga. Rozdíl je vidět například na celorepublikových turnajích. Když na nějaký přijedeme, nikdo s námi nepočítá, a my porážíme prvoligové týmy.

  Jaké budou cíle v druhé lize?
  Všichni jsme hrozně soutěživí, tudíž budeme chtít opět vyhrát a dokázat, že jsme na Moravě nejlepší.

 

  Jak vnímáte často kritizovanou skutečnost, že si mnoho týmů na závěr sezony „najímá“ hráče z vyšších soutěží a hokejisty?
   Mně osobně se to rovněž nelíbí, ale dokud to legislativa povoluje, každý toho bude využívat. My jsme se snažili odehrát první dvě sezony s vlastním kádrem, ale nešlo to. Když totiž proti vám nastoupí extraligoví hokejbalisté, musíte ten rozdíl v kvalitě nějakým způsobem vyrovnat. Ani letos jsme nechtěli příliš doplňovat kádr, jenomže nás postihla velká marodka, a když prvoligovému „áčku“ brzy skončila sezona, nabízelo se toto řešení. A jak se ukázalo, bylo ku prospěchu věci.
Jak se vám coby kapitánovi šéfuje tak úspěšnému týmu?
Je to těžké, poroučet třiceti chlapům a řídit je. Obzvláště, když někteří jsou starší než já. Ale někdo to dělat musí. A když máme takové úspěchy a jedeme na vítězné, je pro mě role kapitána snazší. Horší by to bylo, kdybychom hráli spodek tabulky.

    Máte v kabině sazebník pokut?
  Máme. Ten seznam je hodně velký. Pokuty vybírá Martin Fatrdla, jeden z nejstarších hráčů. Stačí, aby se kdokoliv provinil, Martin na to okamžitě má doklad a další trénink už stojí před dveřmi a vybírá pokuty. Jakmile někdo nezaplatí, naskakuje penále. (úsměv).

    Prozradíte, čí peněženka se „prohne“ nejvíce?
  Brankáře Jana Ježka. On je vyhlášený tím, že nechává spoustu věcí na poslední chvíli. Měl tak vysoké penále, že celá rozlučka se sezonou pravděpodobně půjde na jeho účet (úsměv).

  

   V čem vidíte největší sílu vašeho kolektivu? V dobré partě?
   Dobrý kolektiv je základ. Jak jsem řekl, jsme hrozně soutěživí a toužíme po dalších úspěších. Tým má jasnou vizi a jde za ní. Navíc se nám daří obměňovat kádr. Pokaždé, když někdo zazáří a odejde do „áčka“, nebo někdo starší skončí, přijde na jeho místo šikovný dorostenec, který okamžitě zapadne. A velkou sílu máme i díky slovenské zpěvačce Kristíně (úsměv). V kabině máme vyvěšenou společnou fotku s jejím autogramem a posloucháme její songy.

Diskuze k článku