Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

  Po letech soudních sporů mezi Nadací Svébyt a Družstvem Svébyt v likvidaci nastal loni smír ohledně vlastnictví zámku v Brtnici.  Nový majitel arch. Oleg Rybnikář (Spolek Svébyt) však po roce nenachází společnou řeč s městem či provozovateli některých dosavadních akcí. Zámek opouští ve svém desátém ročníku např. sympozium Brtnické kovadliny.

  Setkání uměleckých kovářů se tak bude od 16. do 18. června poprvé konat v prostorách klášterní zahrady, kostela blahoslavené Juliány a panské sýpky nedaleko zámeckého areálu.

  „Požadavky pana Rybnikáře pro nás nebyly přijatelné fyzicky ani ekonomicky. Od počátku jsme jej oslovili s tím, aby je nastavil tak, abychom je byli schopni splnit. Tím, že neustoupil, nás vlastně donutil ze zámku odejít, i když jsme samozřejmě nechtěli,“ říká jednatel Spolku Brtnické kovadliny Pavel Rubeš, „s majitelem zámku jsme se dohodli pouze na nájmu parku, kde kováři přespávají“.

  Spolek podle něho nainvestoval do zámku přes sto tisíc korun, vybudoval zde rozvody elektřiny a vody, vyčistil některé místnosti a tím vybudoval perfektní zázemí. „Byli jsme ochotni i přistoupit na docela velké nájemné za akci. Nabídli jsme majiteli zámku 30 tisíc korun, ale jemu se to prostě zdálo málo,“ konkretizuje Rubeš.

  Majitel zámku navíc podle Rubeše po Spolku žádal jako kompenzaci i dodavatelské práce – opravy zdi, vybudování toalet, opravu kanalizace apod. „Většinou jsou to práce, na které by muselo být rozhodnutí památkového ústavu nebo památkového odboru. Majitel po nás chtěl, abychom si tato závazná stanoviska vyřídili a pak ty práce provedli. My ale takto nemůžeme za majitele zámku jednat a nejsme toho ani schopni, protože nás je ve spolku šest a všichni chodíme do práce,“ argumentuje Rubeš.

  Vstřícnost ze strany organizátorů Brtnických kovadlin ilustruje Rubeš také tím, že Spolek v počátcích jednání předložil majiteli zámku seznam deseti prací, které je fyzicky a finančně schopen a ochoten na zámku provést (např. budování provizorních rozvodů elektřiny, pokládku dlažby apod.). „O tomto našem seznamu se bohužel pan Rybnikář nechtěl vůbec bavit, smetl ho ze stolu a předložil svůj. I přes tento stav nevylučujeme v budoucnu spolupráci a věříme, že najdeme společnou řeč,“ konstatuje Rubeš.    

  Je třeba se podílet
„Jsme z toho zklamaní,“ komentuje odchod Brtnických kovadlin ze zámku představitel Spolku Svébyt Oleg Rybnikář, „ale my jsme neměli žádné velké nároky, když si to porovnáte s různými památkovými objekty a jejich cenami. Chtěli jsme se domluvit zejména na nějaké spolupráci při údržbových pracích. Nakonec poté, kdy jsem po několikaměsíčním jednání v podstatě přistoupil na všechny podmínky, tak oni řekli, že ne.“     
Oleg Rybnikář se podle svých slov snažil pořadatelům vysvětlit stanovisko, že „akce jako Brtnické kovadliny by měly nejen objekt využívat a vybydlovat, jak se to v posledních desetiletích činilo, ale nějakým přiměřeným způsobem i přispět k postupnému odstraňování následků zanedbané údržby za posledních třicet let.“ Toto stanovisko se mu podle jeho slov nepodařilo obhájit.

   Pokud jde o zásadní investice do rekonstrukce zámku, anoncoval mj. Oleg Rybnikář v loňském roce (rozhovor v JL 19. 7. 2016) cíl Nadace Svébyt uspět s žádostí o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) s termínem výzvy od září 2016 do ledna 2017. Jak uvedl, úspěch by znamenal získání až 123 milionů korun na první etapu rekonstrukce s tím, že už o letních prázdninách roku 2017 by se mohlo začít dělat.

      
  Žádost o tuto dotaci však podána nakonec nebyla. Na aktuální dotaz JL O. Rybnikář vysvětluje, že s podáním je spojena velmi vysoká byrokracie a vyžaduje to zpracování povinných příloh: „Například projektové dokumentace, kterou nám jeden z oslovených potenciálních projektantů ocenil na 3,5 milionu Kč, po jednání jsme se nasmlouvali na 2,9 milionu Kč. To je jedna z asi čtrnácti povinných příloh, přičemž nikdo neví, jestli je pravděpodobnost úspěchu podané žádosti deset procent, nebo padesát,“ argumentuje Rybnikář.

  Spolek Svébyt podle něho jednal s řadou subjektů o zpracování a financování žádosti. „Ale riziko, že bude několikamilionová investice neúspěšná a zůstane viset ve vzduchu, na sebe nikdo nevzal,“ říká.
V IROPu je ovšem podle něho řada dalších dotačních titulů a Spolek  Svébyt se prý nyní zaměří na některé menší, které nevyžadují tolik startovacích nákladů. Konkretizovat Rybnikář zatím nechce. „Ale určitě se budeme dál snažit, s minimalizováním rizika,“ dodává.

  Mezitím došlo v letošním roce k havárii opěrné zdi na zámku. „Tam proběhlo základní zajištění a ohrazení a získali jsme nějakou malou dotaci od kraje na předprojektové práce. Takže na tom se pracuje a počítáme s tím, že se tím budeme zabývat,“ řekl JL Rybnikář. 

  Kovadliny do Sýpky
Brtnické kovadliny se tedy přesouvají do nedalekého objektu Panské sýpky. „Ze začátku to byla určitá z nouze ctnost,“ připouští Rubeš, „ale teď, když ty prostory vidíme a připravujeme, zjišťujeme, že jsou pro akci stejně hodnotné. Samozřejmě, o něco jsme přišli, ale zase něco nového nám to přinese.“
Nový prostor bude podle Rubeše větší a reprezentativnější: „A vůbec kostel, jako dominanta, kde všichni cítíme pokoru, nejen k symbolům křesťanství, ale i k vlastní stavbě kostela. A my tam budeme ukazovat ty krásné kovářské věci. Myslím si, že takto vystavená kovářská díla zanechají v návštěvnících krásné pocity a budou si odnášet neopakovatelné dojmy,“ uvažuje.

  Celou situaci Rubeš hodnotí i z pozice místostarosty Brtnice: „Město se kdysi rozhodlo, že v době sporu mezi Nadací Svébyt a Družstvem Svébyt bude na zámku opravovat střechy a shánět na to peníze z dotačních titulů bez přispění majitele, aby objekt nespadl, což se povedlo,“ oceňuje.

  Mrzí ho, že majitel zámku nejenže zmíněné opravy neinicioval, ale po ukončení sporů zatím nebyl schopen za to, co se do zámku nainvestovalo  a co se tam povedlo, poděkovat a vyjádřit vůči městu a dalším subjektům nějakou vděčnost.

  „Město v současné době čeká na iniciativu majitele zámku a je připraveno mu na základě jeho vstřícných žádostí a dohod poradit, a případně i pomoci,“ avizuje Rubeš.

  Mátl: Je to vydírání
Přesun Brtnických kovadlin po patnácti letech mimo zámek komentuje na svém blogu na webu JL také Vladimír Mátl (rodák z Brtnice, před odchodem do penze bezpečnostní ředitel a vedoucí odboru bezpečnosti ŘSD ČR, žije v Praze).

  Podle Mátla loňská vyjádření Olega Rybnikáře v článku JL (Brtnický zámek není ruina, zadřel se mi za ty roky pod kůži, JL 19. 7. 2016) vyvolala naději, že vlastník zámku a představitel Nadace Svébyt našel vztah k tomuto historickému objektu Vysočiny.

  „Nová webová stránka zámku (nově ustanoveného Spolku zámek Brtnice) neexistuje… Je smutné, že po téměř roce z úmyslů vlastníka je známý jediný výstup, a to že… Brtnické kovadliny se na zámku neuskuteční…,“ vypočítává však kriticky Mátl.

  Jak dodává, při náhodném setkání s p. Rybníkářem se dozvěděl, že nedohoda spočívá v odmítnutí spolufinancování opěrné zdi na III. nádvoří Spolkem Brtnické kovadliny, resp. městem. Svést ale havárii zdi, která je dávno za hranicí životnosti, na Brtnické kovadliny, je podle Mátla z odborného i laického hlediska nepochopitelné. 

  „Po vyjasnění vlastnických vztahů podílení se města na záchraně zámku v podobě nových střech v době soudního řízení přece nemůže být považováno za precedent pro další nároky p. Rybnikáře u města. Tomu se říká vydírání,“ konstatuje Mátl.

  Obnovení spoluúčasti města na dotačních programech je podle něho jednoduché - bezplatné převedení zámku panem Rybníkářem na město. „Ale to je asi v současné době utopie,“ uvádí Mátl s konstatováním, že je zřejmé, že vzájemné animozity mezi představiteli města, resp. Spolkem Brtnické kovadliny a dalšími spolky působícími v Brtnici, a Olegem Rybnikářem nebyly obroušeny, natož odstraněny, jak by bylo žádoucí pro obě strany.

Diskuze k článku