O víkendu mi volal můj kamarád, jestli nepůjdeme na pivo. Byly dny jako pro pivo zrovna stvořené, a tak jsem šel. Pivo bylo dobře chlazené a kamarád, hned jsem to na něm poznal, se mi chtěl s něčím svěřit. Začal: „Představ si, že já platil, jako chodec, pokutu za přechod přes přejezd, když byla červená.

Přijel jsem z města vlakem v pátek ve 21.45, vlak stál nějak dlouho na zastávce, a tak jsem si říkal, že ještě stihnu druhý poločas ve fotbalu.

Byla již celkem tma a v řadě aut stáli jako druzí policisté, a já si jich nevšiml.

Jen jsem přešel, hned jsem jim „padnul do ruky“, kráčeje kolem jejich auta.

A pochopitelně, jak to chodí - zda víte co jste udělal, občanku, zda jste ochoten zaplatit na místě, jinak 2000 Kč atd. Vůbec jsem nesmlouval a nevymlouval se, že jsem sedmdesátiletý důchodce, navíc to nemám ve zvyku, což je asi chyba. Příslušníci zajeli bokem, a abych počkal.

V autě měli plno, vezli tam nějaké ženy dobře oblečené (třeba rodinné příslušnice) a trvalo jim cca 10 min., než v mobilu a „chytré knížce“ našli potřebné informace pro vypsání blokové pokuty. Já mezitím sledoval provoz na přejezdu, kde přestala svítit světla a auta jezdila bez omezení rychlosti.

Nedalo mi to, a tak jsem se zeptal, zda je to tak správně (už jsem se trochu vzpamatoval z toho šoku), a bylo mi řečeno, že tam není stopka, kolik se jezdí přes přejezdy apod.

Nač jsem se ptal, na to mi neodpověděli (připomínám, že nad světly je malý výstražný kříž, asi 50 cm). Tak jsem byl z toho „jelen“ - co je vlastně rozhodující při nefunkčnosti světel a jak mají řidiči reagovat?

Já bych snížil rychlost a rozhlédl se, případně zastavil. Při té tmě jsem si nevšiml jejich služebních čísel, z blokového útržku je mi známo číslo razítka 4222, osobní číslo je snad 323823, těžko čitelné. Asi psát tiskacími písmeny a čitelněji by neuškodilo.

Ještě jsem dostal dobrou radu na závěr: zda počítám s reflexními prvky (silnice je osvětlena a k domu mám 200 m). Drželi se hesla na vozidle, tady v pohodě. Ovšem ty ženy v autě a nevysvětlení přejezdu při nefunkčnosti světel mínus. Tím skončila celá story.“ 

A tak kamarádovi povídám, že se hoši třeba chtěli ukázat před ženami, nerad bych jim křivdil, ale ty jsi starý pitomec, který se musel svěřit - nechat se tak blbě nachytat a vletět jim do náruče.

A tak si dáme raději panáka... Inu, život opravdu tropí hlouposti, za které se občas platí, pokud to neumíš „okecat“.  Třeba nám to někdo vysvětlí.

Diskuze k článku