Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Žádný velký déšť, absence sněhu, nezvyklé teplo. Tak vypadalo posledních dvanáct měsíců v Česku. Zahrádkáři si stěžovali na úrodu, vodáci na nízkou splavnost řek, hasiči častěji vyráželi k požárům suché trávy, lesních porostů. Proč bylo v uplynulém roce takové sucho a vedro?

Příčin je mnoho, ne všechny jsou ale průkazné. Extremalitou počasí se projevuje postupující globální oteplování, loni také vrcholil jev El Niňo, který má dosah i na evropské počasí.

Všeobecně určuje ráz počasí globální cirkulace atmosféry, v níž je ovšem velké množství složitých vazeb. Proto se charakter sezóny také obtížně předpovídá.

Jaké extrémy byly v roce 2015 nejvýraznější? Figurovala nějak Vysočina v teplotních rekordech?

Loni byla celá řada kladných teplotních rekordů, ušetřena nezůstala ani Vysočina. Šlo zejména o čtyři vlny veder v průběhu léta.

Byl takový ráz počasí - tedy horké léto bez deště, teplá zima bez sněhu i někdy v minulosti?

Něco podobného bylo např. v roce 1947, kdy horké letní počasí způsobilo značnou zemědělskou neúrodu. Naopak tehdejší předcházející zima byla studená.

Dosti horké léto bylo také v roce 1983, a podobných období známe ještě několik. S četnějšími teplými zimami i léty však nyní počítáme častěji.

Dá se „předpovědět“ jaký bude letošní rok?

Sezonní či roční předpovědi ČHMÚ nedělá, z důvodu složitého propojení chování oceánů, biosféry, hydrosféry i atmosféry. Taková předpověď by byla kvůli nedostatku podkladů nespolehlivá. Je však skoro jisté, že vzhledem k novým a v současnosti objevovaným vědeckým poznatkům se takové předpovědi v budoucnu výrazně zlepší.

Základem laických předpovědí počasí se staly pranostiky – dá se jim věřit? Máte ověřeno, že platí? Např.: Čím v zimě hlubší sníh, tím vyšší jetel. Na mokrý duben přichází suchý červen. Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.

Pranostiky rozhodně nejsou základem předpovědi počasí. Tak tomu bylo před rozvojem fyziky atmosféry, avšak v dnešní moderní době jsou pranostiky jen lidovou slovesností bez hlubšího významu. Existují dokonce studie, které prokazují nízkou souvislost pranostiky s předpovědními možnostmi.

Pranostiky vycházejí z jistých regionálních zkušeností zemědělců s obecnými projevy počasí, ale nelze je brát jako základ předpovědi. Medardova kápě rozhodně nekape 40 dní a bouřky v dubnu jsou každoročním běžným jevem, aniž by zákonitě následovalo „dobré léto“, což je vágní pojem, pro každého je „dobré léto“ něco jiného.

Diskuze k článku