![SCHÉMA kolující mezi obyvateli Rantířova ukazuje, že se objekt nové automatické linky alkalického zinkování a černění bude nacházet v areálu bývalého agrochemického podniku.](obrazky/fotogalerie/18531/1-780w.jpg)
SCHÉMA kolující mezi obyvateli Rantířova ukazuje, že se objekt nové automatické linky alkalického zinkování a černění bude nacházet v areálu bývalého agrochemického podniku.
Musím reagovat na článek v Jihlavských listech ze dne 2. října „Spor o galvanovnu: bitva pokračuje“. Jelikož článek obsahuje jisté nepřesnosti, považuji za nutné, aby byly uvedeny na pravou míru.
V sedmdesátých letech, kdy došlo k výstavbě většiny obytných domů v sousedství areálu dnešní společnosti M-KOVO v Rantířově se v areálu nacházely pouze zámečnické, topenářské a klempířské dílny a rozhodně se nejednalo o nějakou průmyslovou zónu, je tedy absurdní hovořit o nějakých hygienických ochranných pásmech.
V současnosti je areál je v územním plánu obce veden jako „VD – drobná výroba a řemeslná výroba“ a obec opakovaně argumentuje tím, že plánovaný provoz svým charakterem tuto definici překračuje.
Není pravda, že by společnost M-KOVO přispívala do obecní pokladny obce Rantířov. To že společnost platí daně je její povinnost a považovat to za příspěvek do obecní pokladny je vskutku originální výklad.
Skutečností je, že valná většina zaměstnanců společnosti do Rantířova dojíždí většinou osobními automobily a zvyšuje tak provoz na místní komunikaci, která je jediným možným příjezdem do areálu. Množství místních, kteří ve společnosti pracují je naprosto zanedbatelné. Dle sdělení jednatele společnosti pana Mičke provozem galvanovny vzniknou asi tři pracovní místa. S největší pravděpodobností nebudou obsazena nikým z Rantířova.
To, že loni v prosinci obec neuplatnila své připomínky k zamýšlené stavbě v tzv. „řízení malá EIA“, nebyl úmysl, ale hrubé zanedbání svých povinností ze strany zastupitelů obce, které se v současnosti pokouší ze všech sil napravit. To, že se jednalo o období vánočních svátků, je neomlouvá.
Na veřejném zasedání zastupitelstva obce Rantířov dne 29. 9. 2015 hájil projektant stavební části projektu Radek Popelka záměr s tím, že vše probíhá podle platných právních předpisů. Jeho důvěryhodnost ovšem dostává vážnou trhlinu, protože ještě v tomtéž týdnu byla na plánovaném místě zahájena černá stavba.
Pravděpodobně se jedná o úskok investora, jak urychlit a zkrátit územní řízení, neboť společnost M-KOVO musí do konce roku zamýšlenou linku zprovoznit, aby nemusela vracet dotaci ve výši 30 mil. Kč.
Společnost M-KOVO je pro Rantířov jednoznačnou přítěží. Vzhledem k tomu, že je nám panem Mičke naznačováno, že uskutečnění jeho záměru nemůžeme ovlivnit ani přesto, že se 80 % obyvatel Rantířova v petici vyjádřilo proti, dokonce ani přes zamítavá stanoviska obecního zastupitelstva, na základě byrokratického přístupu úřadů bez bližšího seznámení se specifiky lokality, obyvatelé, především ti v bezprostředním sousedství areálu, propadají pocitu bezmoci a v článku zmíněné „místy až hysterické diskuze“ jsou rozhodně na místě.
Diskuze k článku
Rád bych reagoval na článek z JL ze dne 9. 10. 2015 zveřejněný v rubrice Z dopisů redakci pod názvem Ad Spor o galvanovnu bitva pokračuje.
Co mne osobně zaujalo na tomto článku, je jistá neobjektivita pisatele v jedné konkrétní pasáži, jelikož nemám potřebnou právní kvalifikaci, byl bych rád, aby níže zmíněný obsah byl brán jako můj občanský názor k danému tématu.
Citace sporné pasáže
Není pravda, že by společnost M-Kovo přispívala do obecní pokladny obce Rantířov. To, že společnost platí daně, je její povinnost a považovat to za příspěvek do obecní pokladny je vskutku originální nápad.
Z pohledu pisatele se jedná o jeho soukromí názor, na který má bezesporu právo, ale oproti tomuto subjektivnímu názoru stojí právní normy, jenž určují rozpočtové určení daní v České republice.
Konkrétně Zákon o rozpočtovém určení daní – č.243/2000 sb.
Zde jsou uvedeny daňové příjmy rozpočtu obcí §4 1) Daňové příjmy rozpočtu obcí tvoří:
a) výnos daně z nemovitých věcí, příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází.
Podle tohoto znění daň z budov a pozemků ať již jsou užívány jako obytné budovy nebo prostory k podnikání jde přímo do obecního rozpočtu. Bylo by zajímavé si zjistit na Katastrálním úřadě jednotlivé výměry zastavěných pozemků v katastru obce Rantířov a vytvořit seznam prvních dvaceti podle výměry a zastavěné plochy.
b) Podíl na 20,83 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.
Z tohoto vyplívá, že pokud někdo podniká jako právnická osoba a je plátcem DPH, což firma M- Kovo je. Tímto se navyšuje celkový úhrn finančních prostředků pro další přerozdělení ve veřejném zájmu.
c) podíl na 22,87 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů.
Ve společnosti pracují zaměstnanci, to by měli být ty osoby, které mají příjem ze závislé činnosti.
f) podíl 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu h) a v § 3 odst. 1 písm. a)
Každá právnická osoba je povinna za dané účetní období podat daňové přiznání za účelem vyměření daně z příjmů právnických osob a i z této daně náleží obci jistá část.
Samozřejmě bylo by možné vypsat celý odstavec 1 písmeno a) až i) a pokračovat k dalším odstavcům kde je již uveden klíč v podobě přepočtů dle počtu obyvatel a velikosti katastru dané obce, ale již teď je zřejmé, že každá podnikající právnická osoba je povinna nepřímo přispívat do rozpočtu obce kde podniká. Zde zákonodárce podle mého názoru neodvedl „medvědí službu“, jelikož ono určení u některých daní není přímé. Představme si situaci, kdy podnikatel odvádí daně přímo dané obci a tím se obec stává existenčně závislou na ekonomickém výsledku firmy, která se nachází na jejím katastrálním území. Poté by bylo velmi snadné hospodařením firmy ovlivňovat i život obce a lidí, kteří v ní žijí.
Co dodat závěrem
Platit daně je povinnost, ale slovo podnikat rozhodně povinnost není. To je svobodné rozhodnutí jednotlivce, které by mělo zahrnovat i další slovní spojení jako společenská odpovědnost nebo sociální rozměr myšlení a konání. Tato poslední věta není adresována pouze podnikatelům, protože jen rozumnou a věcnou argumentací lze dojít k vyváženému řešení daného problému.
Vladimír Pospíšil,
Kamenice
V naší republice si člověk říká, že už Vás opravdu nic nepřekvapí co je zde možné. Ale přesto nás to občas zaskočí, čeho jsou Ti páni podnikatelé schopni a jejich drzost, dojít ke svým cílům opravdu přez mrtvoly. Stavět na černo bez stavebního povolení - samozřejmě přece on pak zaplatí jen pokutu a obyvatelům do nynějška čisté vesničky / vždyť i proto zde mnozí postavili své domky/ se pan podnikatel Mičke vysměje. Jak je možné, že instituce jako je třeba strana Zelených toto povolí v rekreační oblasti jeko je Rantířov. Co na to povodí /nevím nyní komu patří/ jestli Moravy nebo komu. Ale copak nikdo neví co obnáší provozy galvanoven? Obyvatelům a panu starostovi Rantířova držím palce, aby přesvědčili veškeré orgány vč. stavebního úředu, v koho zájmu je třeba pracovat. Podle článku v JL a reportáži ve čtvrtečním vysílání ČT by jsme se mohli i domnívat zda neproběhla někde i korupce.
Ivana Mazačová
Na veřejném zasedání zastupitelstva obce Rantířov dne 29.9.2015 uvedl projektant stavební části projektu Radek Popelka, že vše probíhá podle platných právních předpisů. Citace z JL: „Pojďme se posunout k územnímu řízení na stavebním úřadě, kde bude moci každý občan uplatnit své námitky,“ navrhoval projektant Popelka. Následně ještě v tomtéž týdnu zahájila společnost M-KOVO černou stavbu galvanovny bez stavebního povolení, tedy bez zahájení územního řízení a bez možnosti občanů nebo obce se ke stavbě vyjádřit. Tato skutečnost zazněla i ve zpravodajství veřejnoprávní ČT v úterý 6.10. V následujícím týdnu byla společnost M-KOVO dvakrát vyzvána Stavebním úřadem k zastavení stavby. I přes tyto výzvy pokračovaly stavební práce na galvanovně po celý víkend. Podle informací ze Stavebního úřadu, i přesto může úřad stavbu nakonec povolit. Společnost M-KOVO na předmětný záměr inkasovala od státu dotaci v řádu desítek milionů korun a má nepochybně velký zájem uskutečnit svůj záměr do konce roku, aby peníze nemusela vracet, proto asi ten spěch. Jak je alemožné, že stát poskytne dotaci na stavbu, při které jsou porušovány zákony? V podstatě to znamená, že z poskytnuté dotace budou uhrazeny i případné pokuty.
Jestliže pan Radek Popelka, jehož firma Agroprojekt je projektantem stavební části a má plnou moc k projednání záměru s dotčenými orgány státní správy je lídrem opozice v Jihlavě, jaký má asi morální status, když zastupuje společnost prosazující své podnikatelské záměry proti zájmům obce i za cenu porušování zákonů? Jak by se asi takový člověk chovat pokud by měl reálnou moc?
TK