Ilustrační foto archiv JL
Pozorně jsem přečetl řadu článků, které reagují na nápad ministra školství - nakoupit tablety všem prvňákům a používat je ve škole i při domácí přípravě. Jsem ochoten uvěřit, že ministr školství to nemyslel zle.
Na jeho místě bych ale takovou myšlenku nejdřív podrobně konzultoval s odborníky a zkušenými lidmi z praxe, tedy s učiteli. Osobně se na celou věc dívám hned z několika pohledů: V začátcích školní docházky se dokončuje vývoj jemné psychomotoriky dětské ruky. Dotvářejí se na ní kloubní a nervové spoje. Z toho důvodu je důležité, aby se v práci s dětmi střídaly různé činnosti /např. držení tužky, nácvik psaní, práce s modelovací hmotou, práce s různými nástroji a nářadím a materiály.../. Tedy možná i s výpočetní technikou. Nejen ale pouze s ní. Je důležité, aby se činnosti střídaly a byly rozmanité. Vyvstává proto problém možného časového využití uvažovaných tabletů. Asi též ekonomické efektivity v nejmladším školním věku. Mnoho učitelů poukazuje na skutečnost, že děti by se ze všeho nejdřív měly naučit psaní a čtení s využitím učebnic a sešitů. S poukazem na předchozí řádky to považuji za důvodné.
Je nade všechny pochybnosti, že výpočetní technika zasahuje do našeho života víc a víc. Ze své životní praxe vím, že čím dál mladší děti ji zvládají někdy dokonaleji, než jejich rodiče. Jak najít ten nejsprávnější věk dětí a míru použití? Domnívám se, že to chce seriozní posouzení, diskusi odborníků a učitelů z praxe. Je zde též technická a zdravotní věci stránka věci. Jak by se řešila otázka poruchovosti, kdo a za co by ji řešil? A ta zdravotní: Rozumná doba využívání tabletů nejmenšími dětmi a vliv na jejich zrak a držení těla. V těch souvislostech mě ještě napadá oblíbený a často užívaný výrok staršího kolegy ze začátků mé učitelské praxe: „Aby nás Pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil!“
Diskuze k článku
Ještě bych dodal:
TGM velmi správně řekl, že "Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem". Ovšem můj názor je ten, že děti by se měli učit cizím jazykům teprve tehdy, až obsáhnou dobře svůj mateřský. Hustit do dětí angličtinu už v mateřské škole povbažuji za zcestné. Děcka mají v hlavě maglajs a pořádně se nenaučí ani jedno ani druhé. Cizí jazyk - proč ne? Kdysi se začínalo ve 4. třídě, byla to sice pohříchu dosti nenáviděná ruština, teprve později se přibral další jazyk, ale spíše to odpovídalo vyspělostí dětí, než dnešní hurásvětověanglické školky a školy, protože je to jaksi IN.
Veliká omluva - děti měly. Mea culpa - překlep v rychlosti..
Nene
Marně přemýšlím, co za tím názorem stojí. Určitě se ale neopírá o vlastní zkušenost.
Můj šestiletý syn umí dobře česky, má základy němčiny i angličtiny. Neříkám, že si občas nesplete německé slovo s anglickým, ale že by mi doma omylem řekl něco Německy?
Nebojte, nic se jim nepoplete!!
Vím, že se na mne budete zlobit, ale mordovat dítě v 6 letech angličtinou a němčinou, když ještě určitě nezná ani základy českého pravopisu, považuji za pouhý snobismus.
Vůbec není třeba ho mordovat
Stačí když se na youtube splete a pustí si nějakou tu svou připitomnělou pohádku v angličtině (protože ještě neumí číst) a už padají otázky co je to érplejn, co je to flaj a světe div se, on tomu rozumí. Nechci říct všemu, ale hrubě jo. A na tom je něco snobskýho, odpovědět dítěti na otázky? A to že ve školce mají hodinu angličtiny týdně a poslouchají písničky a básničky, malujou si jablka a přinese si deset nových slovíček, to je špatný? To dítě to baví, má změnu a když ho to nebaví může si jít hrát, nikdo ho nenutí učit se jako ve škole.
Na odpovědi na otázku není nic snobského.
Pouze na snaze ukázat, jaké mám geniální dítě, protože je to IN.
Celkem nevím co je na tomhle být
IN
Chytrému napověz, hloupém dolož !
No přece "bejt světovej". Ten kdo v šesti letech neovládá perfektně angličtinu, ten jako by ani nebyl. (Kdysi totéž platilo o ruštině, ovšem "Panta rhei !")
Milej zlatej
učení cizích jazyků není nic špatného, pokud se například rodina odstěhuje za prací do ciziny, děti se místní jazyk prostě naučit musí a věřte mi, že jim to jde hodně rychle. A smiřte se s tím, že s češtinou dneska prostě nevystačíte, pokud nechcete být za osla.
chroustik | 2015-05-29 08:57:14 |
ReagovatMilej zlatej chroustíku.
Tady nejde vůbec o učení se cizím jazykům, to je naopak velmi prospěšná záležitost, ale o to, kdy je dítě natolik vyspělé a zná mateřský jazyk natolik dobře, aby si mohlo přibrat další. Možná, že by pan PhDr. Cíla mohl sem napsat, coby odborník na tuto problematiku svůj názor.
A propos pro odlehčení: už vidím, jak islamisté - nosiči eboly - promrskávají s dětmi češtinu a že jim to jde hodně rychle, aby nebyli za velbloudy, až je EU laskavě pošle do našich luhů a hájů, i když pochybuji, že sem půjdou zrovna za prací.
Jeden čas se také mluvilo o zavedení nového druhu písma, nevím jak se jmenuje, ale je to vlastně tiskací abeceda. Je pravda, že dnes děti hrozně píší, vidím to na vnucích, to se nedá přečíst. Zrovna nedávno jsem něco doma hledal a našel jsem otcův sešit z učení. To byla nádhera se na to jenom podívat jak to bylo krásně psané, včetně různých skic.
A jak se budou ty děti později podepisovat, také tiskacím písmem, nebo si každý "vymyslí" nějaký "klikihák"? To bude podvodů s podpisy, grafologové si užijí...tak nevím
Strejček Nimra | 2015-05-26 09:02:10 |
ReagovatV dnešní hektické době už není čas skoro na nic, ani na napsání pár vět ručně. Jsme zahrnováni spoustami informací, často protichůdnými a ještě častěji zhola zbytečnými. Kdysi před dávnými lety patřila mezi školní přeměty kaligrafie, čili krasopis. Jsou věci, které technika překonala a které se staly nepotřebnými - třeba těsnopis. Ovšem hezké písmo ledacos o člověku prozradí. A jsou učební předměty, které jsou zcela anachronické a dnes už skoro nikomu nic neříkají, jako třeba náboženství. Někdo namítne, že se v něm děti nic špatného nedozví, ovšem rozhodně by se místo něj měla spíše zařadit do výuky etika.