Podzim 2014 a ČT
Ilustrační foto archiv JL
Ta Česká televize, hlavně ČT24 nám dává zabrat. Opravdu skvělé informace za peníze koncesionářů. Sledovat ji od 20 do 24 hodin to dá zabrat. Co si tam moderátoři a jejich "hosté" dnes dovolí, nad tím obyčejný vidlák se selským rozumem zůstává stát (Praha je stát ve státě).
Zprávy nevyvážené a jednostranně zaměřené, diskuze dobře usměrňované moderátory. Zeman je pořád v kurzu, ale mně to připadá, že hlavně zmanipulovaná internetová mládež, herci a různí pochybní umělci se svými dílky (D. Černý ve zprávách, či Kocáb s peticí na Hradě), přehnaně řečeno, volají snad po novém listopadu, nevím. Z nich čiší úžasná nenávist, jinak se to nedá říci, proti všem, kteří uznávají řádně zvoleného současného prezidenta a dělají vše, aby se ho zbavili.
To, co mu předhazují, jsou jenom "nicůtky", řečeno se slovníkem V. K., v porovnání s jeho předchůdci. Asi mají málo ve svých korytech a chtějí ještě více (vzpomínám si na letáky, které kolovaly s platy umělců v listopadu 89).
Tenkrát to byly pěkné peníze v porovnání s majoritou a dnes? Raději nemluvit. Kdo za tím vším stojí? M. Zeman, jako příčina, to asi jenom nebude. Rozeštvávají lidi společně s médii. Opravdu se ta oslava 25 let po převratu povedla. Ještě jsem nikde neviděl pravdivé ohlédnutí a zhodnocení této doby. Jako by těch, daleko důležitějších problémů v zemi, nebylo málo a přednějších k řešení.
A že jich je. Za ty se neprotestuje, divná to doba, s mlčící většinou.
Diskuze k článku
ŠKODA BYCHA HONITI
Jo, soudružka Bobošíková,ta by udělala pořádek.
Gryc
PRAGA CAPUT REGNI
LISTOPAD 2014:
(Praha je stát ve státě)
Zprávy nevyvážené a jednostranně zaměřené, diskuze dobře usměrňované moderátory. Zeman je pořád v kurzu, ale mně to připadá, že hlavně zmanipulovaná internetová mládež, herci a různí pochybní umělci se svými dílky (D. Černý ve zprávách, či Kocáb s peticí na Hradě), přehnaně řečeno, volají snad po novém listopadu, nevím. Z nich čiší úžasná nenávist, jinak se to nedá říci, proti všem, kteří uznávají řádně zvoleného současného prezidenta a dělají vše, aby se ho zbavili.
To, co mu předhazují, jsou jenom "nicůtky", řečeno se slovníkem V. K., v porovnání s jeho předchůdci. Asi mají málo ve svých korytech a chtějí ještě více (vzpomínám si na letáky, které kolovaly s platy umělců v listopadu 89).
------------------------------------------------------------------------------
LISTOPAD 1989:
"Ti umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě jako berou oni. Dostávám jednou ročně výpis... seznam těch umělců, kteří berou nad těch 100 tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno... ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další ne 600, milión, dva milióny berou. Jandové a jiní každý rok. Ty náhodou neprotestovali"A proto je tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to lid si to žádá, my s tím souhlasíme, s tím lidem. My plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě. "
------------------------------------------------
SLUŠNOST, ROZUM, CIT a celoživotní dílo jim dodává autoritu a možnost publicity. Od Rudolfa Hrušínského až po Josefa Abrháma, jeho životní příběh umělce, který tak skvěle ztvárnil Havlova dramata,
ilustrující život za totality odvysílala ČT 1 včera ve 20:55.
Studenti a umělci byli v našich dějinách vždy buditeli národa. . . Jan Palach. . .
-------------------------------------------
Ta Česká televize, hlavně ČT24 nám dává zabrat. Opravdu skvělé informace za peníze koncesionářů. Sledovat ji od 20 do 24 hodin to dá zabrat. Co si tam moderátoři a jejich "hosté" dnes dovolí, nad tím obyčejný vidlák se selským rozumem zůstává stát (Praha je stát ve státě).
------------------------------------------------------
SLUŠNOST, ROZUM, CIT a celoživotní dílo
hudebníků, Josefa Páleníčka, Miloše Sádla a Alexandra Plocka - aristokratů ducha, jim umožnilo režimu ne-příjemné intervence. "Nechutnalo jim tak dlouho jíst", dokud Profesor Rozehnal odsouzený na 4 roky nebyl po 2 letech propuštěn.
Zdeněk Gryc
Zdeňku, Zdeňku, asi se oba díváte na jinou televizi. Chce to asi se podívat jinam na jiné zdroje a tam se opravdu ta česká televize hodně kritizuje, že její zprávy jsou, mírně řečeno, nevyvážené. Už i v PS se o tom mluví, jelikož občané si začínají stěžovat i u svých poslanců.
Strejček Nimra | 2014-12-10 14:13:52 |
ReagovatVy asi patříte mezi tzv. pravdoláskaře, jak se dnes Havlovým příznivcům říká, ale jeho příznivců valem ubývá, protože se občanům dostávají i "jiné" informace do rukou, které z něj už nedělají takovou modlu jako v 89. Objevují se skutečnosti, které tady dříve nebyly a píší to i jeho kámoši. Modlou je pro USA, pro své občany už to takové zdaleka není, protože to co tady zasel se mnoha lidem škaredě zajídá a nejsou to jenom ti pořád omílaní komunisti, těch je sakra menšina. Musíte se na to dívat oběma očima, nikoliv jedním okem. Opravdu ta Praha je někde jinde než drtivá část republiky, v tom má pisatel pravdu.
Strejček Nimra | 2014-12-10 14:36:36 |
ReagovatNE-PRAVDA+NE-LÁSKA?
Milý strýčku,
Měl jsem strýčka Čeňka Janíka i stejnojmenného dědečka v Rožnově. Strýc přežil koncentrák. Přežil, přišel domů, přišlo ruské komando a odvleklo ho do Olomouce, kde byl zařazen do transportu na Sibiř. Sám vůbec o těchto spojitostech nemluvil. Na můj dotaz o koncentráku mi řekl: "Zdeňo, než jsme se sešli, tak jsme byli zrazeni". Proč byl zařazen do transportu na Sibiř nevěděl.
Kdo jsou Janíkové, je na internetu: Místní organizace ČRS Rožnov p/R , druhý klik "trochu historie nikoho nezabije". Ani zde, tak-že:
Žijeme v ČR, zde je ČT 1, ČT2, ČT 24.
Zemně není okupovaná nacisty ani komunisty. Ba i volby jsou svobodné.
Telce se ne-podařilo odolat intervenci bratří v roce 1968. Bobošíkové zatím ano. Kontakty má nyní s Klausem, jehož rodinu podporuje Zeman, takže uvidíme.
Stýskám si:
1/ V Jihlavě, jsem ochuzen o setkávání s PhDr. F. Hoffmannem, který mi nejenom léta radil, ale i s důvěrou ředitele musea zadal zajímavé práce. Spolupráce s ním v Okresnímu a Městskému památkovému aktivu, řízeném jeho nevtíravou autoritou byla velmi zajímavá.
2/ V Brně jsem byl ochuzen o kontakty se svým učitelem Profesorem Rozehnalem.
V roce 1968 jsem byl u něj přihlášen na postgraduální studium. V Jihlavě nejenom navrhl pavilon ředitelství na Psychiatrii, ale ovlivnil se svými kolegy a kontakty významné projekty a realizace.
S Profesorem Cikánkem, nové technologie rekonstrukcí Jihlavského Jádra.
S Profesorem Veselým, dopravní řešení Březinek a Bedřichova, které v této souvislosti zásadně změnilo a ovlivnilo Pávovský přivaděč.
S Profesorem Zudou a Profesorem Ledererem lávku z Březinek do města.
Včera 22:40 - ČT 2 Antonín Dvořák Film, ČR/Fr. (1991). Ukázal schopnost vnímání českého umění nejen v USA. Ale i v dalších zemích Evropy. Není náhodou, že první soubornou výstavu měl Rozehnal na univerzitě v Liverpoolu.
O jeho nové pojetí zdravotnických staveb projevila zájem indická ministryně zdravotnictví. Jeho architekturu si nechala osobně demonstrovat za doprovodu prezidenta Beneše, jak ukazuje foto se setkání na půdě Dětské nemocnice v Brně. Požádala, Rozehnala o modernizaci systému zdravotnických zařízení v Indii, kde byl zainteresován na výstavbě měst Corbusier. Ten si Rozehnala také vážil, stejně jako president Beneš se svým celosvětovým rozhledem. S chotí Hanou si prohlédli jeho plány v roce 1947 v Kyjově.
Je škoda, že Únor 1948 tyto mezinárodní trendy zhatil.
V roce 1968 začalo svítat na lepší časy.
Pan Profesor byl v té době optimista. Hovořil o budoucnosti své práce pedagoga i architekta. Co bylo dál se snad ví…
Ti Pražáci… výstava celoživotního díla Rozehnala pod názvem:
"Architekt, který změnil standart nemocničního prostředí"
skončila letos 30. března, na Staroměstské radnici v Praze.
Jsem rád, že už 25 let nejsme kolonií. Že letadla přistávají na letišti obdobně vězněného člověka. Renomé českého umění v Americe zahájil Dvořák.
Jsem rád, že Josef Abrhám pochopil genialitu Havla - dramatika, jak bylo vidno včera večer na ČT 2.
Nechápu to ex-post-ní znevažování jeho díla v tu-zemském politicky ne-příliš čistém prostoru. Že by fin-land-izace?
Havla-dramatika nemusím, je to můj subjektivní názor, ale kdyby to byly opravdové pecky, jak říká mládež, tak by se určitě daleko více hrály, než jenom v případě výročí (např. Sluha dvou pánů s Donutilem se hraje řadu let v nekonečných reprízách v ND). Ty jeho hry hrají většinou jedni a titíž herci, Abrahám(tento pořad s ním jsem nesledoval, díval jsem se na fotbal) mezi ně patří a rovněž i Lanďák, ale ten byl vynikající třeba v "baronech" a v jeho prvních filmech, potom už to nebylo ono. To Odcházení jsem ani nedodíval do konce, bohužel. Ani ty "opatrné" kritiky vážily slova a chodily jako kolem horké kaše...
Strejček Nimra | 2014-12-11 11:18:51 |
ReagovatOprava
U Abrháma se mi tam dostalo "a", omlouvám se dotyčnému.
Strejček Nimra | 2014-12-11 11:21:53 |
ReagovatHAVEL - DRAMATIK
Havla-dramatika nemusím, je to můj subjektivní názor,. . .
(tento pořad s ním jsem nesledoval, díval jsem se na fotbal). . . .
--------------------------------------------------------------------------
OK. Každého zajímá něco jiného. Havel, není "populární hudba", musí se u toho myslet a to jak říkal TGM bolí.
PRAVDOLÁSKAŘ
Vy asi patříte mezi tzv. pravdoláskaře, jak se dnes Havlovým příznivcům říká, ale jeho příznivců valem ubývá, protože se občanům dostávají i "jiné" informace do rukou,
-------------------------------------------------------------------------
Pravda a zejména láska je atributem Ježíše na jehož příchod čekáme.
Copak jste nepostřehl moji snahu čelit špinění HAVLOVA jména?
INFORMACE:
Podobně, jak výrobky, od špekáčků až po BAŤU, je třeba přebírat s odstupem a opatrně.
Našli jsme shodu na renomované BBC.
Je dobré, když jsou reportáže nejenom autorizované a ale v sérii, jejichž kvalita je po létech postupně ověřována.
U blogu KVĚTEN 1945 jsem napsal:
… Později, jako sekundáni RG Židenice-Brno, jsme v tom, s mými spolužáky pokračovali. Mohu vás ujistit, že je možné, že BBC někdy o něčem mlčela, ale nikdy, opakuji, nikdy, nelhala…
Prosím o sledování podobných pořadů, jako dnes:
Hrdinové 2. světové války
19. 11. 2014, 20:00 – National Geographic
20. 11. 2014, 20:00 – National Geographic
Jde zejména o svědectví autentických účastníků s jejich fotografiemi a jmény.
Spolužáci si po osvobození, kdy ještě nedošlo k "cenzurním-osvobození", si vážili určitých, celosvětově renomovaných reportérů a novinářů. Subordinaci armády USA narušoval ve svých karikaturách Bill Mauldin, nevynechal ani pár facek od Pattona v nemocnici na Sicílii.
Ke konci války stály reportáže v z první linie Ernieho Pyla život. Jistě nebyl a není zdaleka sám, ale už tehdy je report veden osobní autenticitou.
Příklad, v knize POSLEDNÍ KAPITOLA na str. 23 uprostřed:
. . . Byl to svobodník Eades Thomas z Richmondu, Kentucky, blízko Lexingtonu, kraje koní. . .
Jistě chápeme, že takto autentické reportáže se doma dobře četly, tedy nejenom těm, kteří ho přímo znali. Vylučovaly lež a překrucování.
Nevím, jak bych více vypíchl, to s čím jsem chtěl začít. Osobní svědectví.
Za celou dobu totáče se nedaly běžně získat autentické informace. Co udělal Hitler se Stalinem v Polsku, Dunkerque, bitva o Británii? Jak by také mohly, nejenom letci ze západu, ale u vojáci z východu byli postiženi.
I generál Svoboda, stejně jako Husák prodělali dosti piruet, něco jako na visuté hrazdě, ale bez ochranné sítě.
BBC někdy o něčem možná mlčela, ale nikdy, alespoň vědomě nelhala.
Působil v ní novinář - aristokrat, Pavel Kyncl, umřel 1. dubna 1997. Pokusím se k němu později vrátit. Jeho osoba a vývoj názorů, snad nejlépe charakterizuje poválečné údobí a přechod k událostem roku 1989.
MASCH
Vážený strýčku,
doufám,že ve snaze o vyvážený pohled na svět a USA armádu, jste se právě do-koukal na story MASCH.
Vážený,
Masch jsem sledoval když to šlo u nás poprvé, dnes už ne. Ono to s těmi pohledy na svět a USA je vždy oboustranné. Dnes se dá "vyrobit" co chcete. Sdělovací prostředky jsou všemocné a mnozí občané věří čemukoliv, co jim předloží. Vemte si dnes tu zprávu demokratů o CIA a mučení vězňů a to jsou jenom střípky, které se dovídáme. V Polsku byli američtí vězni také a přitom to dříve popírali a kdo ví, zda nebyli, či nejsou i u nás. V klasické, dlouhotrvající válce se člověk nemůže divit různým přehmatům vojáků, kdy jim jde každou chvíli o život, ale v době míru je to něco jiného a ty nové, dokonalejší způsoby mučení, především psychického rázu, je svinstvo, slušně řečeno. Vždyť i kolem toho tzv. 11. září, odkdy se tato "válka" proti teroristům počítá, je plno nejasností. A co to přineslo? Rozeštvávání celé řady států na severu Afriky a na Blízkém východě, táhnoucí se a nikdy nekončící válka v Afgoši, za naší přítomnosti, je toho příkladem a velký nárůst tzv. teroristů v této části světa, ale i v západní Evropě, odkud se vrací do řad tzv. bojovníků za Islámský stát muslimští emigranti i emigranti. Tady se to USA silně vymklo z rukou a z těch, kteří byli jejich kámoši a podporovali je proti řádně zvoleným představitelům (Libye, Irák, Sýrie, Egypt) jsou najednou protivníci.Do Evropy se najednou ženou tisíce emigrantů z těchto končin a co s nimi? Budeme se asi muset o ně podělit s ostatními státy v EU. Nebylo to třeba cílem USA rozeštvat ještě Evropu (viz podobná taktika jako v Africe je i na Ukrajině). USA jsou ekonomicky na dně a potřebují se chytit a vždy vydělaly na válkách, o tom nejsou žádné pochybnosti, hlavně válčit mimo její území. Zatáhnout do toho konfliktu Rusko je pravděpodobně hlavním cílem, ale ten Putin jim dělá problémy.
Ale to jsem se dostal trochu někam jinam, ale ono to spolu souvisí. Havel je a byl velký obdivovatel a přítel USA, potom jak se dostal k moci, se vrhnul ve velkém na "občanská práva" a co dostal zpět majetek, rychle zapomínal na na "svůj národ", kterému nasliboval co se dalo a začalo rozebírání a vyprodání státu ve velkém (od 92 jsem ho už nemusel, jak se říká). V plné síle nastoupil Klaus a jsme tam, kde jsme. Ten také sliboval kdy doženeme Rakousko a Německo, ale nějak se to zadrhlo po 25 letech jeho budování nového podnikatelského kapitalismu...
Strejček Nimra | 2014-12-12 11:40:13 |
ReagovatANO
Vážený,
Masch jsem sledoval když to šlo u nás poprvé, dnes už ne. Ono to s těmi pohledy na svět a USA je vždy oboustranné. Dnes se dá "vyrobit" co chcete.
SVĚDOMÍ HAVLA OLGA?
Olga rozená Šplíchalová (11. 7. 1933–27. 1. 1996) se narodila v početné rodině v Praze na Žižkově a prožila dosti tvrdé dětství. Jako dítě navštěvovala Milíčův dům, jehož zakladateli byli Přemysl Pitter a Olga Fierzová. Po škole pracovala jako účetní, skladnice, prodavačka.
S Václavem Havlem se seznámila v roce 1953 a v roce 1964 se za něj provdala. Pak pracovala jako uvaděčka v Divadle Na zábradlí, kde Václav Havel působil. Oba z divadla v roce 1968 odešli.
V době věznění Václava Havla pokračovala místo něj v práci na samizdatové edici Expedice a byla proto obviněna z podvracení republiky. Z dopisů, které jí Václav Havel adresoval z vězení, vznikla později kniha "Dopisy Olze". Spolupracovala též na vydávání Originálního videojournalu, který dokumentoval činnost disentu v Československu.
„Neuznávám, když se říká, tamti jsou normální, tito jsou nenormální. Chovám se podle toho, co si myslím. Člověk má dělat to, nač má sílu. Co umí dělat dobře.“
Olga Havlová v rozhovoru s Evou Kantůrkovou, 1979
________________________________________
V tradici Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných založila s přáteli z Charty 77 počátkem roku 1990 Výbor dobré vůle. V roce 1992 založila Nadaci Olgy Havlové a členové Výboru dobré vůle se stali členy její správní rady, jíž paní Olga předsedala. Hlavním cílem Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV) je pomáhat lidem se zdravotním postižením, lidem opuštěným a diskriminovaným v jejich začlenění do společnosti. Činnost Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové začala být brzy známá i v zahraničí. V některých zemích Evropy i v zámoří vznikly pobočky k podpoře hlavních cílů nadace.
K pátému výročí založení Výboru dobré vůle se paní Olga rozhodla, že Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové bude každoročně udělovat "Cenu Olgy Havlové" osobnosti se zdravotním postižením, která se velmi zasloužila o zlepšení podmínek života lidí s postižením. Podobně jako jiné aktivity VDV, i tato cena má působit na lepší poznání života lidí s postižením, na vnímání jejich zvláštních potřeb a na integraci do společnosti.
V roce 1991 Olze Havlové norská nadace Stiftelsen Arets Budeie udělila prestižní cenu "Žena roku 1991". V roce 1995 byla oceněna medailí Přemysla Pittra a stala se "Ženou roku 1995" České republiky.
Paní Olga Havlová se celý život neúnavně věnovala vytváření podmínek pro vznik občanské společnosti. Tento odkaz zanechala i nadaci, kterou založila.
Vzpomínka MUDr. Mileny Černé
Deset let uplynulo od smrti paní Olgy. Byl tehdy krutě mrazivý leden a mnozí pamatují nekonečnou frontu lidí s květinami, které chtěli položit v kapli jižního křídla Pražského hradu k Olžiným pozůstatkům a podepsat se do kondolenčních archů. Ještě měsíc před tím těžce nemocná Olga hovořila s lidmi z nadace o zásadních změnách, které je třeba učinit.
Měnit myšlení lidí v době politického zlomu je těžké. Všichni jsme si to představovali jinak a snazší. Nejprve se lidé přizpůsobují. Pak se vracejí o krok zpátky. Mění se normy a hodnoty. Nakonec je v kontextu společenské kultury třeba změnit modely. Tato změna je jako skok z jedné oběžné dráhy do druhé. Lidé jako byla Olga se však umanutě vrhají do změny obecného pořádku a ostatní spolu s sebou strhávají. Olga nechtěla žít v komunistickém režimu, a proto se podílela na práci Charty 77. Po listopadu 1989 chtěla přispět k šíření demokratických principů myšlení. Hledala v poskytování sociálních služeb odpověď na podporu a ochranu lidských práv těch, kdo byli vyloučeni ze společnosti. Výbor dobré vůle a později nadaci vnímala jako hybatele moderních principů pomoci lidem odsunutým na okraj. Neptala se na zásluhy, neptala se na to, jak se kdo k svému handicapu dostal – ať už pro zdravotní postižení, věk, chudobu nebo nemoc. Člověk žijící v nepříznivých podmínkách, v zajetí drog nebo v nucené izolaci od společnosti jí byl výzvou, na kterou hledala konkrétní řešení. Fandila lidem podnikavým a optimistickým. Osobně podporovala podnikání lidí se zdravotním postižením a mladých, nemajetných rodin, vždy zcela neokázale a s příkladnou velkorysostí.
Olga patřila k lidem, jimž byla odporná lež, násilí, omezování svobodného projevu a pokrytectví. Když to bylo zapotřebí, dovedla sežehnout pohledem. Při rozhovoru šla přímo k věci. Podle toho se kolem ní kupili přátelé, kamarádi, spolupracovníci. Sama popisuje, že už jako malá byla pro ostatní děti autoritou. Jako dítě Přemysla Pittra na pražském Žižkově měla možnost sledovat dílo tohoto velkého humanisty, který po komunistickém puči v roce 1948 ztratil výjimečné postavení zastánce dětí pronásledovaných válečnými a poválečnými událostmi, byl přinucen odcestovat do Švýcarska a zbytek života strávil v emigraci.
K žádnému kroku se paní Olga nenechala přinutit. Její instinkt správně rozhodoval, co je podstatné, a co nepodstatné, bez ohledu na protokol a jiné závazky. Hodně studovala dokumenty, vzorem jí byla Hlávkova nadace a příkladem dobré základní školy církevní škola v Ostravě, kde se na počátku devadesátých let objevili první romští asistenti. Navštěvovala nově vznikající centra pro děti s kombinovanými vadami a zjišťovala, co by jim mohlo ulehčit život. Často ji bylo vidět mezi seniory. Zajímala ji transformace nemocnic na nestátní neziskové organizace a nabádala ministry k podpoře občanských sdružení působících v sociální oblasti. Poznala se s vynikajícími ženami Evropy i jiných kontinentů, s manželkou spolkového prezidenta paní Christiane Herzogovou začaly organizovat pomoc pro děti trpící cystickou fibrózou.
Je přirozené, že v prvním období po pádu komunismu jako manželka prezidenta republiky ráda provázela Václava Havla na jeho úspěšných cestách do zahraničí. Odevšad přivážela dárky a vše, co na cestách obdržela, buď věnovala nadaci nebo rozdala. „Nesedět na penězích“, „rozdávat rychle“, „dávat lidem dobré dary“ – to byly bonmoty, které kolem sebe stále šířila.
Paní Olga po sobě nezanechala žádné spisy, nenapsala knihu vzpomínek. I v tom byla volná a svobodná, nechala na druhých, aby sami posoudili její život. Někteří to již učinili. Pavel Kosatík, Helena Marková, Karel Velan a další. Žádná z těchto knih však není úplným svědectvím o životě velké osobnosti. Ale to se snad ani nestává.
-------------------------------------------------
POMLOUVAT MANŽELA, ZNAMENÁ POMLOUVAT RODINU
Vzal jste to z jiného soudku, první manželka Olga to byla jiná káva, než její manžel. Ještě do r.89 to s ním neměla jednoduché, kusé zprávy jeho kamarádů se o tom trošku zmiňují...dostat se do této vrcholové party chartistů v tomto čase, nebylo jednoduché, byla to už silně uzavřená společnost, jak se o tom zmiňuje P. Bergman, panker, kulturní a ekologický aktivista, spoluzakladatel různých hnutí. Dostal se mi do ruky časopis NP (Nový prostor), který většinou prodávají bezdomovci a byl jem velmi překvapen, o čem se v něm píše. Tady se asi neprojevuje autocenzura a cenzura jako v mainstreamových médiích. Potom co se stal VH prezidentem už dělala činnosti, které ve většině případů, připadá na jejich manželky - charita, nadace atd. Oba byli jako den a noc, to je můj názor.
Strejček Nimra | 2014-12-15 10:23:14 |
Reagovatmilý strýčku
Ve Stavoprojektu jsem měl jako technickou kontrolu pana stavitele Filsaka. Byl to poslední stavitel hraběte Podstatského. Stavěl také pro něj Hraběcí chatu pod Javořicí. V Telči také leccos postavil, třeba jednu stranu celé ulice Jana Žižky, budovu pošty atd. Taky byl s architektem Liebersbachem zavřenej.
Pan stavitel Filsak říkal, když jako stavěli domky na kšeft,
my jsme nepotřebovali žádné smlouvy, my jsme se znali.
Já jsem znal jeho dědečka i jeho otce.
Ti u HPS v Praze STAVITELE neznali, že?
Havlovu rodinu a její činnost za 1. republiky, Protektorátu a totáče ano.
Ti hnusný Pražáci, jak nás na ně upozornil v před-volebním koresponďáku Zeman. Ti znají Havlova dědečka H. Vavrečku, otce i matku.
Taky strýčky a to nebyli žádní Nimrové.
Jistě víte, co a s jakým espritem postavili. Jak zasáhli do architektury a kulturního života Prahy.
Bez Havla by nemohlo být nadace Olgy Havlové, že?
Pražáci, podobně jako Telečáci ví z první ruky, co se v Praze nejenom od roku 1918 událo. Co na žádost TGM vykonal Havlův dědeček.
Dost podrobně to vím i já, Hugo Vavrečka byl přítelem mého otce.
Prosím, přestaňte špinit Havlovu památku,
brzo to bude 3 roky co umřel.
Zdeněk Gryc
DOTAZ
Milý strýčku,mohl by jste to místo kopané výjimečně shlédnout?
Odcházení
17. 12. 2014, 21:55 - ČT 2
Film, ČR (2011), 95 min, Skryté titulky, stereo vysílání
Sledovat onlineNahrát pořadReklama
0
Režie: V. Havel
Hrají: J. Abrhám, D. Havlová Veškrnová, E. Holubová, V. Chramostová, O. Kaiser, J. Dušek, T. Vilhelmová, J. Budař, J. Lábus, J. Bartoška
Komed. drama ČR (2011). Filmový debut Václava Havla zachycující groteskní proměny politické moci v zahradě jedné vládní vily se sebeironickým ohlédnutím i v kritice poměrů soudobé politické kultury. Kamera J. Malíř. (90 min)
Filmový debut Václava Havla zachycující groteskní proměny politické moci v zahradě jedné vládní vily se sebeironickým ohlédnutím i v kritice poměrů soudobé politické kultury (2011). Hrají: J. Abrhám, D. Havlová Veškrnová, E. Holubová, V. Chramostová, O. Kaiser, J. Dušek, T. Vilhelmová, J. Budař, J. Lábus, J. Bartoška a další. Kamera J. MalířStřet odcházejícího politika, kancléře Riegra, s nově nastupující generací politiků, odehrávající se v zápletce kolem vystěhování z vládní vily, je ironickou parafrází dvojího způsobu vidění světa a pojetí hodnot, tradičně utopické a dnes poněkud vyprázdněné idealistické perspektivy s ryze pragmatickou a ekonomicky účelovou možností ovládat svět.Děj se odehrává na zahradě vládní vily, v níž žije bývalý kancléř Rieger, jenž se neu mí se svou situací vyrovnat. I když se snaží nedat na sobě nic znát, jeho svět a vztahy se hroutí. Musí se vystěhovat z vládní vily a oddělit věci soukromé od věcí "eráru". Ve vile s Riegrem žije jeho dlouholetá přítelkyně, jeho matka, jeho mladší dcera a sluha. Rieger sleduje proměny svého okolí i proměny charakterů svých nejbližších spolupracovníků, aby nakonec přijal pokorně ponižující funkci poradce svého hlavního protivníka, bývalého náměstka Kleina, cynického představitele mladší generace politiků, který se samozřejmě navenek hlásí ke stejným ideálům, ale v praxi se jich vůbec nehodlá držet, vilu chce prodat a realizovat v ní jakési blíže neurčené "společenské centrum".Režie filmu se ujal sám autor Václav Havel.
Milý Zdeňku, na ten film se podívám (že to nedali na 20,oo), ale neslibuji, že u toho vydržím, mě Havel a jeho pravdoláskaři zklamali, herci jsou pořád téměř stejní co Havla hrají (chybí mi tam už jenomTříska), jako u mnoha našich nekonečných televizních seriálů jsou to, s malými obměnami, stejné party herců, které z toho mají skvělý džob a drží si to. Je to váš kůň, já ho nemusím, mne zklamal. A když porovnávám naše tři poslední prezidenty, tak ten poslední dělá pro svou zemi nejvíce,(nemyslím pro cizinu, to je pofidérní) přestože mu Praha nemůže přijít na jméno a on neleze každému do análu... Snaží se vylepšit především ekonomiku země, kterou Havel odsunul do pozadí(Slováci by ho asi nejraději ukamenovali za ty počátky jeho panování) a ten druhý ji totálně se svými "ekonomickými pokusy" téměř zničil. Po komunistech tady nezůstal žádný dluh, dlužili nám jiní a jak je to dnes? Důchodovým fondem zalepil Klaus státní rozpočet jeho hospodaření. A nyní dlužíme už biliony.
Já se na celou věc dívám jako celek jeho vlády a ta nebyla dobrá pro občany. A jako dramatika to nechám jiným, nejsem kritik ,ale mně se nelíbí. Prezidenta hodnotím co udělá pro svoji zemi, kam ji pozvedne, nikoliv podle toho co udělá pro cizinu a ti mu tam vystaví bustu.
Strejček Nimra | 2014-12-16 17:26:19 |
ReagovatHAVEL PŘED A PO 30 LETECH
HAVEL PŘED A PO 30 LETECH
. . . mě Havel a jeho pravdoláskaři zklamali, herci jsou pořád téměř stejní co Havla hrají (chybí mi tam už jenomTříska). . .
Třeba v Obecné škole, dost blbej herc, viďte strýčku, že?
. . . jako u mnoha našich nekonečných televizních seriálů jsou to, s malými obměnami, stejné party herců, které z toho mají skvělý džob a drží si to. . .
-------------------------------------------
Na to už poukazoval Milouš Jakeš, ale moc mu to nepomohlo, že?...
"Ti umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě jako berou oni. Dostávám jednou ročně výpis... seznam těch umělců, kteří berou nad těch 100 tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno... ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další ne 600, milión, dva milióny berou. Jandové a jiní každý rok. Ty náhodou neprotestovali"A proto je tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to lid si to žádá, my s tím souhlasíme, s tím lidem. My plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě. "
--------------------------------------------------------
Musíte si prosím vymyslet něco nového, jinak "umělecky štvavého".
--------------------------------------------------------
Spis mušketýři po 30 letech obohacuje jejich příběhy.
Havel v podání "toho správného výkladu světa", po 30 letech přináší neo-komunistický názor pouze + nový ironický poukaz na "pravdu a lásku".
I Jiskra bude digitalizována. Pak bude stačit pouze kopírovat v "bledě-růžovém", názory na USA a zkrachovalého intelektuála za totáče.
To víte BBC je BBC.
Vím, co publikovala tehdy, nejenom v rovině lidských práv, ale také o zdraví žalářovaného Havla. Nebo myslíte, že pobyt v pře-výchovném zařízení neničí psychiku a fysiku vězně? Divnej člověk, sedí, provedl něco, nebo je ze 7 statečných, kteří nenásilně vystupují proti totalitě, ať již národně-socialistické, nebo jenom socialistické?
Je nevkusné, pomlouvat zrovna nyní, ve třetím výročí Havlovy smrti osobnost, která pro svůj názor na lidská práva byla žalářována,obětovala kus zdraví a spoustu času dramatika na světové úrovni. Opravdu vážná hudba a dramata nejsou určena pro běžný konzum. Na to jsou specializovány reklamy.
Kritika VÁCLAVA HAVLA je post-Jakešovský syndrom.
Zdeněk Gryc
DŽOB A DRŽÍ SI TO...
Milý Zdeňku, na ten film se podívám (že to nedali na 20,oo), ale neslibuji, že u toho vydržím, mě Havel a jeho pravdoláskaři zklamali, herci jsou pořád téměř stejní co Havla hrají (chybí mi tam už jenomTříska), jako u mnoha našich nekonečných televizních seriálů jsou to, s malými obměnami, stejné party herců, které z toho mají skvělý džob a drží si to.
-----------------------------------------------------------
Milý strýčku, na ten film se prosím podívejte,
JSOU TAM MÁLEM VŠICHNI A MAJÍ OPRAVDU:
Neobyčejné životy
16. 12. 2014, 21:55 - ČT 1
Dokument, (2013), 60 min, Skryté titulky, stereo vysílání
Příběh snad nejzářivější a nejoblíbenější herečky pohledem jejího syna Josefa (2013)Už čtyři desetiletí patří mezi jednu z našich nejvýraznějších hereček. Pochází ze Šlapanic u Brna a od dětství tíhla k divadlu. Byla žačkou Umělecké školy Jaroslav Kvapila, jedné z nejstarších a nejvýznamnějších škol svého druhu v České republice. Dramatické oddělení brněnské konzervatoře absolvovala v roce 1971. Již během studií hostovala v Mahenově činohře, kde si zahrála Shakespearovu Julii v Kaločově režii.Profesionální život Libuše Šafránkové se odvíjel s notnou dávkou hereckého štěstí. Ihned po ukončení konzervatoře míří do Prahy, kde získává angažmá v Divadle Za branou. Herečka s mimořádným talentem, která je obdařena výjimečnou múzičností, byla u Krejči okamžitě pověřena velkým divadelním úkolem. Otomar Krejča jí ve své inscenaci Čechovova Racka svěřil roli Niny Zarečné. Po ročním působení v Krejčově Divadle Za branou, které bylo násilně uzavřeno, nastoupila v roce 1972 do pražského Činoherního klubu. Jako členka zdejšího ansámblu zaujala jako představitelka rolí sahajících od klasického typu naivky a servetty k modernímu dramatickému repertoáru. Zahrála si zde například Checcu v Poprasku na laguně, Soňu ve Strýčku Váňovi, Markytu v Doktoru Faustovi, Ninu v Rackovi, Colombinu v komedii Tři v tom, Cathleen v O’Neillově Cestě dlouhého dne do noci, Káťu Kabanovou v Bouři nebo Jenny v Havlově Žebrácké opeře.
-------------------------------------------------------------------------------------------
V roce 1992 společně se svým mužem JOSEFEM ABRHÁMEM
------------------------------------------------------------------------------------------
Činoherní klub opouští a na krátký čas zakotví v pražském Národním divadle, kde byla v letech 1992–1994 členkou činohry.
Před kamerou se poprvé objevila ve dvoudílné televizní adaptaci Babičky (1971) Boženy Němcové. Mladičká Libuše zde upoutala pozornost televizních diváků v postavě dívčí a přesto vážné Barunky.Již od počátku své herecké kariéry Šafránková poutá pozornost svým půvabným zjevem, nezdolným temperamentem a milým výrazem, a tak ji režiséři rádi a často obsazují do pohádek. Srdce diváků si získala jako Popelka z pohádky Tři oříšky pro Popelku (1973), která se stala jedním z tradičnějších vánočních atributů - a spolu s ní i představitelka hlavní hrdinky Libuše Šafránková. Do rolí princezen pak byla Libuše obsazována ještě celé desetiletí. Po kurážné Popelce si zahrála tajemnou Večernici v pohádce Princ a Večernice (1979) a ještě tajemnější a temnější princeznovskou dvojroli ve filmu Třetí princ (1983). Z jejího "pohádkovém repertoáru" ještě jmenujme filmy: Soľ nad zlato (1982) či Malá mořská víla (1975). Vedle líbezných i tajemných princezen měla možnost si zahrát i prostá vesnická děvčata, ze kterých se v posledních letech přehrává do rolí královen (Restaurace U Prince z roku 2005 nebo Fišpánská jablíčka z roku 2008), moudrých čarodějek, jakou byla Halíbela, co půvab i respekt okolí (Elixír a Halíbela z roku 2000). V televizi si mj. zahrála ještě v pohádkách O Terezce a paní Madam (1976) nebo Vojáček a dračí princezna (1981). Na filmovém plátně se v roce 1993 objevila v roli Štěstí, a to v Zelenkově Nesmrtelné tetě. Pohádkovému žánru se věnuje během své herecké kariéry soustavně. Naposledy si v roce 2011 zahrála roli kouzelnice Micimutr.Uplatňuje se ovšem plně i v ostatních žánrech. Po doslova "raketovém startu" jí začali režiséři obsazovat nejen do rolí mladých dívek, nebojácných, energických a chytrých, ale i tajemných dívek a žen. Na filmových plátnech je jí také možno vidět ve dvojdílné filmové komedii: Můj brácha má prima bráchu (1975) a Brácha za všechny peníze (1978) nebo jako vodnickou holku ve snímku Jak utopit dr. Mráčka (1974). V televizi si zahrála např. v Podskalského komedii Křtiny (1981), v televizním zpracování slavné povídky A. P. Čechova Švédská zápalka (1982), v hudební komedii Pan Pickwick (1987), v dramatu inspirovaném osudy československých letců po návratu do vlasti Hřbitov pro cizince (1991) nebo v komedii Bernarda Sladea Stará láska nerezaví (2003).Ani později, když opustila role princezen a zaměřila se na zralejší postavy, neztratila svou křehkost, notnou dávku dívčího půvabu a zvláštní čistotu. Nezapomenutelné jsou její "trpělivé maminky a manželky" z filmů jako Vrchní, prchni! (1981), Báječná léta pod psa (1997), Obecné škole (1996) nebo Všichni moji blízcí (1999).Svůj komediální talent - naplno a s velkým úspěchem - předvedla také ve filmech Slavnosti sněženek (1983) nebo Vesničko má středisková (1985). Máme tak možnost sledovat její důstojný herecký přerod od pohádkových princezen, mladých energických dívek k typově různorodým postavám. Zajímavé příležitosti dostala v devadesátých letech, kdy začala hrát úlohy žen, kterým není cizí ironie, ale ani mírně skeptický humor.Velkou přízeň diváků a přímo masovou popularitu Šafránkové přineslo i účinkování v seriálech, do kterých je velmi často obsazována (Cirkus Humberto, Náhrdelník, Četnické humoresky).Velmi často se jak na plátně, tak na televizní obrazovce objevuje po boku svého muže Josefa Abrháma. Ať je to v komedii Svatební cesta do Jiljí (1983), v životopisném snímku o K. Čapkovi Člověk proti zkáze (1989), ve filmovém ztvárnění hry V. Havla Žebrácká opera (1991), v televizním seriálu Náhrdelník (1992), kde si zahrála hlavní roli zpěvačky Josefíny, v televizním zpracování slavné komedie A. P. Čechova Jubileum (1985), v úsměvném příběhu o svérázném doktorovi a jeho manželce Doktor Munory a jiní lidé (1997) nebo v televizní mikrokomedii Dokonalý muž, dokonalá žena (1988) či ve filmu Všichni moji blízcí (1999).
K těm platům umělců
Vám se líbí, nebo souhlasíte, že "pražští umělci" mají také vysoké platy(oblastní herci to nemají), je to bohužel stejné jako za minulého režimu, ale ty nůžky se ještě více rozevírají, to nevidíte? S tím přece soudný člověk nemůže souhlasit. Příklad: třeba ten sprosťák kuchař Pohlreich dostal za štěk v seriálu Vinaři za 38 s natáčení v přepočtu na sekundy 263Kč /s. Dle AHA je to cca 10000Kč za natáčecí den.Pomalu lepší než profi zahraniční fotbalisté a hokejisté. A co na to matky samoživitelky, důchodci, pracující třeba v hypermarketech nebo v nových podnicích, kde pracují jako novodobí otroci. Důchodci dostávali přidáno v průměru 46Kč, když se zvedala minimální mzda o 200Kč, to bylo řečí , že budou krachovat majitelé podniků. To jsou ty výsledky za 25 let . Říká se, že už pomalu 1,5 milionů lidí žije na hranicích chudoby, opravdu se nám to vede. Hromadu dětí ve školách nemá na obědy, katastrofa a to bych mohl pokračovat. Stále více sebevražd, bezdomovců atd. Včera se někdo upálil před "koněm" na Václaváku. Média z něho udělají dementa, ale proč se upálil, co bylo na prvopočátku, to se těžko dozvíme. Tato vládnoucí garnitura má velkou kliku, že Češi jsou ve své podstatě srabaři a nechají se dlouho vláčet blátem.
Strejček Nimra | 2014-12-17 10:28:42 |
ReagovatPF 2015
Hodně pohody, štěstí a hlavně duševního zdraví
v NOVÉM ROCE 2015 přeje:
Zdeněk Gryc
Ve svém posledním článku v rubrice"Čtenáři píší" (Havel před a po 30 letech) mi vkládáte do úst větu o "dost blbém herci" Třískovi, kterou jsem neřekl, ani o žádném konkrétním herci. Naopak, Tříska v Obecné škole byl skvělý. Napsal jsem jenom to, co je všeobecně o honorářích pražských herců známé. Mne spíše mrzí, že jste se nevyjádřil k tomu poslednímu, co jsem zmiňoval v posledním komentáři. Asi by to bylo hodně těžké něco z toho vyvracet. Začínáte mi připadat jako naše mainstream média, která se vyjadřují jenom k tomu, co chtějí a jak se říká, vytrhávají věty z konceptu. Zrovna jsem před chvíli zaslechl úryvky z projevu Havla 1.1.1990 na ČT 24, kde řekl: "Náš stát nezkvétá", ale co říkal dál už nebylo, škoda. To jsou ty polopravdy. Máme na něj svoje názory, já jsem je v 92 změnil. Nyní si ho v TV asi užijeme více, díky smutnému výročí.
Do nového roku 2015 přeji vše nejlepší.
Strejček Nimra | 2014-12-17 19:21:18 |
ReagovatHAVEL - TŘÍSKA
~~Ve svém posledním článku v rubrice"Čtenáři píší" (Havel před a po 30 letech) mi vkládáte do úst větu o "dost blbém herci" Třískovi, kterou jsem neřekl, ani o žádném konkrétním herci. Naopak, Tříska v Obecné škole byl skvělý. Napsal jsem jenom to, co je všeobecně o honorářích pražských herců známé. Mne spíše mrzí, že jste se nevyjádřil k tomu poslednímu, co jsem zmiňoval v posledním komentáři. Asi by to bylo hodně těžké něco z toho vyvracet. Začínáte mi připadat jako naše mainstream média, která se vyjadřují jenom k tomu, co chtějí a jak se říká, vytrhávají věty z konceptu. Zrovna jsem před chvíli zaslechl úryvky z projevu Havla 1.1.1990 na ČT 24, kde řekl: "Náš stát nezkvétá", ale co říkal dál už nebylo, škoda. To jsou ty polopravdy. Máme na něj svoje názory, já jsem je v 92 změnil. Nyní si ho v TV asi užijeme více, díky smutnému výročí.
Do nového roku 2015 přeji vše nejlepší.
Strejček Nimra | 2014-12-17 19:21:18 | Reagovat
------------------------------------------------------------------------------
DOTAZ
Milý strýčku,mohl by jste to místo kopané výjimečně shlédnout?
Odcházení
17. 12. 2014, 21:55 - ČT 2
Film, ČR (2011), 95 min, Skryté titulky, stereo vysílání
------------------------------------------------------------------------------
Milý Zdeňku, na ten film se podívám (že to nedali na 20,oo), ale neslibuji, že u toho vydržím, mě Havel a jeho pravdoláskaři zklamali, herci jsou pořád téměř stejní co Havla hrají (chybí mi tam už jenomTříska), jako u mnoha našich nekonečných televizních seriálů jsou to, s malými obměnami, stejné party herců, které z toho mají skvělý džob a drží si to.
------------------------------------------------------------------------------
Milý strýčku, na ten film se prosím podívejte,
JSOU TAM MÁLEM VŠICHNI A MAJÍ OPRAVDU:
Neobyčejné životy
16. 12. 2014, 21:55 - ČT 1
Dokument, (2013), 60 min, Skryté titulky, stereo vysílání
-----------------------------------------------------------------------
Tam Tříska blízký přítel Havla a jeho rodiny myslím nefiguroval. Tak jsem to pochopil, že jste ho jmenovitě, /viz.jeho jméno v závorce/ zařadil do čeledi Pravdoláskařů, tedy havlova komparzu umělců, Špatně jsem pochopil, že jeho je naopak výjimkou ze. . . stejné party herců, které z toho mají skvělý džob a drží si to....
Tak se omlouvám....
Kterou jsem neřekl, ani o žádném konkrétním herci.
Jistě, konkrétního nic, že?
Shora blogu jsem několikrát upozornil, že v žurnalistice a seriálech z 2.světové válce jsou autentické výpověsi aktérů s fotografiemi.
POSUZOVAT NAŠE OMĚLCE VAŠIM GLOBÁLNÍM ZŮSOBEM JE ZBYTEČNĚ URÁŽLOVÉ.
VŠIMNĚTE SI, ŽE JAKEŠ BYL KOREKTNĚJŠÍ A UVEDL JMÉNA....
Jenom globálně. . . . . jako u mnoha NAŠICH nekonečných televizních seriálů jsou to, s malými obměnami, stejné party herců, které z toho mají skvělý džob a drží si to.
-----------------------------------------------------------------------
Mne spíše mrzí, že jste se nevyjádřil k tomu poslednímu, co jsem zmiňoval v posledním komentáři. Asi by to bylo hodně těžké něco z toho vyvracet.
-----------------------------------------------------------------------
Podívám se na to, myslím, že jste zase záviděl někomu honorář.
To jsem tedy asi raději pominul.
Pane Zdeňku, mně jako důchodci stačí to co mám, přestože za stejnou práci bych měl důchod např. v Německu min. 3x takový v eurech. Nejsem jako jako lékaři, kteří si vydupou co potřebují, odvolávajících se zrovna třeba na to Německo. jenže toho doktora bude potřebovat časem i ten politik a to se lépe vyjednává z pozice takového povolání...
Já nikomu nezávidím, jenom se mi nelíbí, jak se říká, špatně rozdělená bída v tomto státě. A nad tím je potřeba se zamyslet.
Strejček Nimra | 2014-12-18 09:47:46 |
Reagovat
Bouře v Jihlavě zasáhla Vysočina fest, sedm lidí skončilo v jihlavské nemocnici
Zavalený stavební úřad o digitalizaci: Nikdo vůbec neví, do čeho jdeme
Ze sériových zlodějů na Žďársku se nakonec vyklubali sourozenci
Přenosy z HMA bude možné vidět v parku
Ošetřili už víc lidí, než má Vysočina obyvatel
DKO hostil soutěž modelářů
Držte si klobouky, Bismarck vyplouvá!
Kriminalistický pomníček objasněn. Jihlavského podvodníka Pavla Vorlického dopadli po 18 letech v Praze
Kroupy kočárky neodradily
Řidič Multivanu srazil v Jihlavě lidi na přechodu, nehodu zachytila kamera
Vernisáž Obrazy v hudbě, hudba v obrazech, zámek Brtnice
Výstava bonsají Tlustá báze, nová aula VŠ Jihlava 
Setkání a dekorování historických praporů SDH v Telči 
Pasování pokrývačů, tesařů a klempířů na tovaryše, zámek Telč 
Oslava 150 let SDH v Brtnici 
