Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Obsáhlá výstava kreseb Šimona Palovčíka zdobila v první polovině května chodby ZŠ Demlova. Pod vedením pedagožky Ivany Cejpkové tady třináctiletý kreslíř pracuje na svém očividném talentu.

„Jeho kresby zasílám do různých soutěží, kde pravidelně přebírá ocenění,“ říká učitelka. Zatím posledním úspěchem je pro Šimona zisk jednoho z nejvyšších ocenění v celosvětové soutěži 47. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice 2019.

Jak vysvětluje I. Cejpková, bylo do soutěže zasláno 15.336 obrázků od dětí ze sedmdesáti zemí světa. Šimonova práce byla mezinárodní porotou vybrána a 28. května si její autor pojede s maminkou a se svou učitelkou pro medaili.

Jak Šimon vzpomíná, hodně kreslil už jako malý kluk. Jeho častým námětem tehdy byli především dinosauři. Cílevědomě se začal  výtvarničině věnovat od 4. třídy, kdy mu kamarád přinesl knihu Velká technika kreslení a stínování. Z ní se začal učit první postupy, aby si pak v páté třídě už cíleně koupil knížku o kresbě portrétu.

„Od té doby dělám jen portréty…,“ zamýšlí se mladý výtvarník nad svými inspiracemi, „je to takový paradox, mě fascinují obličeje, ale lidi moc ne. Nekoukám na povahu, která by se v obličeji odrážela, mě zajímají ty rysy. Nejraději kreslím postarší muže, protože tam je hra se stíny nejvýraznější.“     

Medaile za chemika

Šimon je nejstarší ze tří bratrů. Ačkoli nepochází z výtvarnického prostředí, doma cítí ke své tvorbě podporu. Kreslí nejčastěji tužkou nebo barevným perem, ale i voskovkami. Tvoří podle fotografií, náměty hledá především na internetu: „Zadám si do vyhledavače známé osobnosti, anebo si napíšu téma stáří, a kreslím staré lidi.“ 

Ačkoli jeho základní téma zůstává neměnné, pojetí se podle něho v čase přece jen vyvíjí „Chtěl jsem třeba namalovat obličej, a vzniklo jakési monstrum,“ popisuje.

Lákat ho začíná i malba. „Z poslední doby už mám doma obraz namalovaný barvami. Je to starý vousatý pán – nevím, jak bych to přesně popsal, je to uděláno mým stylem,“ uvažuje.

Svých úspěchů ve výtvarných soutěžích si cení. Jedním z prvních byl úspěch v soutěži Požární ochrana očima dětí, kde zvolil motiv běžící postavy hasiče na pozadí požáru.

Na pátém místě např. skončil v soutěži pro žáky 8. a 9. ročníků, kterou na téma Vynález zkázy organizovala Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava - Helenín. Tady šel v kresbě nazvané Tajuplný ostrov až na hranici abstrakce. Pracoval s motivem biologického viru, který zapříčinil vznik monstra.

Na aktuální soutěži v Lidicích, která byla letos zaměřena na téma Chemie a na výročí narození chemika Mendělejeva, získal Šimon od poroty za své práce jedno čestné uznání a jednu medaili. Na nejvýše oceněné práci pojal po konzultaci s učitelkou zadané téma jako velký karton formátu A2, v jehož středu namaloval velmi drobný portrét chemika. Obraz nazval Na počátku všeho byl Mendělejev.

Prostě fajn kluk

Kresbě patří hlavní prostor v životě Šimona Palovčíka. „Když přijdu domů, udělám si povinnosti a jdu kreslit,“ popisuje. Portfolio jeho kreseb se stále rozrůstá, přestože loni na podzim ztratil v jihlavské MHD obsáhlou složku se svými velkými kresbami. Její nálezce se dosud nepřihlásil.

„Je to velice přátelský kluk, ke všem vstřícný, klidný, vyrovnaný, soustředěný, kamarádský. Má výbornou povahu – řekla bych netradiční u dnešních mladých lidí. Fajn kluk. Když si sedne ke kreslení, tak nevnímá svět,“ zamýšlí se učitelka Cejpková nad osobností svého žáka.  

Šimon zatím kreslí tváře, výjimku udělal snad jen u „vangoghovských“ slunečnic nebo u studnického kostelíku, který nakreslil pro radost své babičce. I svoji budoucnost vidí ve spojení s výtvarničinou.

„Mám tady kamarády,“ reaguje bez rozpaků na otázku, proč z Vysokých  Studnic dojíždí na „základku“ do Jihlavy. Z devítky by rád zamířil na grafickou školu. „Nemám moc rád práci s počítačem, mně jde spíš o to výtvarné řemeslo, o malbu, kresbu - na to tam taky mají obor,“ vysvětluje.

Kdyby to vyšlo, Šimon by posléze rád pokračoval ve výtvarném vzdělávání i na vysoké škole. Aktuálně se podle svých slov i v kresbě nechává ovlivnit některými prvky ipmresionismu. „Dost to teď používám, je to hodně zábavné,“ říká.

Talenty v semináři

Podle učitelky Cejpkové stojí Šimonův talent nepochybně za další rozvíjení. Prozatím na sobě mladý kreslíř pracuje ve výtvarných seminářích, které jeho učitelka jednou za týden organizuje v ZŠ Demlova pro žáky od 6. do 9. třídy.

Tady se v malé skupině systematicky připravuje na talentové zkoušky několik šikovných dětí, které uvažují o přechodu na výtvarné školy.

Mnozí z těchto žáků jsou rovněž úspěšní v soutěžích i v „přijímačkách“ – např. krajinář Jakub Pavlíček, který už míří z devítky studovat Malbu a ilustraci do Helenína, anebo budoucí textilní designérka Karolína Polová. Ta už dnes tvoří vlastní návrhy. 

Talentovky letos zvládly všechny děti, které výtvarný seminář navštěvovaly. „Dělám to strašně ráda. Snažím se, aby žáci zvládli výtvarné styly, ale aby získali i teoretický rozhled. A tak si i hodně povídáme, využíváme interaktivní tabuli,“ vysvětluje Cejpková.  

Jak říká, úspěchy žáků i ji osobně velice dobíjejí: „Bývám na výsledek víc natěšená než oni sami. S napětím čekám, a z každého úspěchu mám velkou radost,“ usmívá se učitelka po dvaceti letech výtvarné výuky na ZŠ Demlova.

Diskuze k článku